aktualizováno: 2.5.
Půjde-li vše podle plánu, uvidíme ve dvacátých letech prostřednictvím různých průzkumných sond minimálně 17 nových světů vnitřní Sluneční soustavy. Přestože „vše podle plánu“ je v kosmonautice jen zbožné přání, pohleďte na potenciální kandidáty pro brzkou transformaci z tečky na obloze v prozkoumaný svět:
Půjde-li vše podle plánu, uvidíme ve dvacátých letech prostřednictvím různých průzkumných sond minimálně 17 nových světů vnitřní Sluneční soustavy. Přestože „vše podle plánu“ je v kosmonautice jen zbožné přání, pohleďte na potenciální kandidáty pro brzkou transformaci z tečky na obloze v prozkoumaný svět:
Rok
|
Objekt
|
Třída
|
Skupina
|
Spektrální typ
|
Velikost
|
Sonda
|
2022
|
700 m(300 m)
| |||||
2022
|
780 m(160 m)
| |||||
2022
|
3 km(770 m/430 m)
| |||||
2022
|
?
|
9 m
| ||||
2023
|
650 m
| |||||
2023
|
?
|
50 m
| ||||
2024
|
512 km
| |||||
2025
|
6 km
| |||||
2025
|
4 km
| |||||
2026
|
230 km
| |||||
2027
|
60 km
| |||||
2027
|
20 km
| |||||
2028
|
30 km
| |||||
2028
|
50 km
| |||||
2032
|
?
|
4 km
| ||||
2033
|
110 km(100 km)
|
2001 CB21 je blízkozemní asteroid, který původně měla minout sonda DART na cestě k jejímu hlavnímu cíli. Plány se však s upřesněním data startu musely upravit, a tak se momentálně počítá s průletem kolem binárního asteroidu 1994 AW1. Jedná se o první blízkozemní asteroid u nějž byl objeven měsíc. Na asteroidu by se měla kalibrovat navigační kamera sondy, takže nějakých snímků se snad dočkáme. Hlavním cílem sondy DART je ale binární blízkozemní planetka Didymos vzácného spektrálního typu Xk. DART bude během přibližování dvojplanetku fotit svou navigační kamerou a pak narazí do Didymova měsíčku „Didymoon“. Před tím se ale od sondy oddělí italský cubesat LICIA, který by nám mohl poslat pěkné záběry samotného nárazu i obou složek dvojplanetky Didymos-Didymoon.
◄ Zde zatím máme k dispozici radarové snímky trojplanetky 2001 SN263 (credit: Michael Nolan / Arecibo Observatory).
1991 VG je nejmenší objekt vybraný jako cíl blízkého průzkumu. Proletět kolem něj má sluneční plachetnice NEA Scout. Ta ale měla spolu s dalšími cubesaty startovat jako sekundární náklad mise EM-1 na SLS. Jelikož Exploration Mission-1 možná nakonec poletí na jiné raketě, není jisté, jestli pro cubesaty zbude místo. Rozhodně by ale bylo zajímavé podívat se, jak vypadá zástupce nejpočetnější velikostní kategorie blízkozemních asteroidů. ▼
Další blízkozemní planetku by mohla po doručení vzorků z Ryugu navštívit Hayabusa2. Existují totiž plány z roku 2017 na prodloužení mise k asteroidu 2001 WR1. Elizabeth Tasker však na jednom webináři tvrdila, že Hayabusa2 po splnění základní mise už nikam dál nepoletí. Tak uvidíme...
Zajímavým cílem taktéž v blízkozemním regionu je teprve nedávno objevený asteroid Kamo'oalewa, jenž zdánlivě obíhá naší planetu - je takzvaným kvazisatelitem Země. Čína nyní vyzvala světové kosmické agentury, aby se připojily k její misi dopravit vzorky z kvazisatelitu Kamo'oalewa na Zemi. Sonda by po jejich doručení pokračovala do Hlavního pásu planetek, kde by zakotvila u aktivního asteroidu, nebo chcete-li, komety Hlavního pásu 133P/Elst-Pizzaro. Tento plán se dost liší od předchozích vizí, které počítaly s návštěvou asteroidu Apophis, pak s průletem u druhého asteroidu a nakonec s přistáním na třetím. Není jasné, jestli nová mise Kamo'oalewa-Elst-Pizzaro starší plány nahradila, nebo jestli jsou pořád ve hře mise obě.
Na schválení momentálně čeká návrh k návštěvě protoplanety Pallas. Podívat se na ní zblízka by mohla malá průletová sonda Athena, která by si přisedla na raketu k již sestavované sondě Psyche, jež také zamíří do Hlavního pásu, ale poletí pomaleji, jelikož hodlá u své stejnojmenné planetky Psyche zakotvit na oběžné dráze a zkoumat ji dlouhodobě. Psyche je největší kovový asteroid, pravděpodobně jde o obnažené jádro protoplanety. Pallas je největší neprozkoumaný svět uvnitř oběžné dráhy Neptunu a jeden ze dvou dosud nenavštívených asteroidů přesahujících svým rozměrem 500 km.
◄ Na obrázku je srovnání planetek Psyche a Pallas na snímcích pořízených adaptivní optikou ze Země (credit: ESO / VLT / SPHERE / ZIMPOL).
Neméně zajímavým cílem je aktivní asteroid Phaethon. ►
Řadí se mezi blízkozemní asteroidy a někdy je nazývaný kamennou kometou. Jeho povrch musí být slušně připečený, protože se přibližuje ke Slunci více, než jakýkoli jiný pojmenovaný asteroid, přičemž za sebou trousí zrnka prachu, která pozorujeme na naší obloze jako meteorický roj Geminidy. K Phaethonu má zamířit japonská sonda DESTINY+, která kolem něj proletí v přiměřené vzdálenosti, zatímco spolucestující cubesat se vydá na nebezpečný průlet v těsné blízkosti. Bude vhodné porovnat, jak se mechanismus uvolňování materiálu z Phaethonu liší od procesů u výše zmíněného aktivního asteroidu Elst-Pizzaro, který přetrvává v relativním chladu Hlavního pásu.
Další blízkozemní planetku by mohla po doručení vzorků z Ryugu navštívit Hayabusa2. Existují totiž plány z roku 2017 na prodloužení mise k asteroidu 2001 WR1. Elizabeth Tasker však na jednom webináři tvrdila, že Hayabusa2 po splnění základní mise už nikam dál nepoletí. Tak uvidíme...Zajímavým cílem taktéž v blízkozemním regionu je teprve nedávno objevený asteroid Kamo'oalewa, jenž zdánlivě obíhá naší planetu - je takzvaným kvazisatelitem Země. Čína nyní vyzvala světové kosmické agentury, aby se připojily k její misi dopravit vzorky z kvazisatelitu Kamo'oalewa na Zemi. Sonda by po jejich doručení pokračovala do Hlavního pásu planetek, kde by zakotvila u aktivního asteroidu, nebo chcete-li, komety Hlavního pásu 133P/Elst-Pizzaro. Tento plán se dost liší od předchozích vizí, které počítaly s návštěvou asteroidu Apophis, pak s průletem u druhého asteroidu a nakonec s přistáním na třetím. Není jasné, jestli nová mise Kamo'oalewa-Elst-Pizzaro starší plány nahradila, nebo jestli jsou pořád ve hře mise obě.
Na schválení momentálně čeká návrh k návštěvě protoplanety Pallas. Podívat se na ní zblízka by mohla malá průletová sonda Athena, která by si přisedla na raketu k již sestavované sondě Psyche, jež také zamíří do Hlavního pásu, ale poletí pomaleji, jelikož hodlá u své stejnojmenné planetky Psyche zakotvit na oběžné dráze a zkoumat ji dlouhodobě. Psyche je největší kovový asteroid, pravděpodobně jde o obnažené jádro protoplanety. Pallas je největší neprozkoumaný svět uvnitř oběžné dráhy Neptunu a jeden ze dvou dosud nenavštívených asteroidů přesahujících svým rozměrem 500 km.◄ Na obrázku je srovnání planetek Psyche a Pallas na snímcích pořízených adaptivní optikou ze Země (credit: ESO / VLT / SPHERE / ZIMPOL).
Neméně zajímavým cílem je aktivní asteroid Phaethon. ►Řadí se mezi blízkozemní asteroidy a někdy je nazývaný kamennou kometou. Jeho povrch musí být slušně připečený, protože se přibližuje ke Slunci více, než jakýkoli jiný pojmenovaný asteroid, přičemž za sebou trousí zrnka prachu, která pozorujeme na naší obloze jako meteorický roj Geminidy. K Phaethonu má zamířit japonská sonda DESTINY+, která kolem něj proletí v přiměřené vzdálenosti, zatímco spolucestující cubesat se vydá na nebezpečný průlet v těsné blízkosti. Bude vhodné porovnat, jak se mechanismus uvolňování materiálu z Phaethonu liší od procesů u výše zmíněného aktivního asteroidu Elst-Pizzaro, který přetrvává v relativním chladu Hlavního pásu.
Druhá polovina dvacátých let bude pokrytá zejména nadílkou světů, které prozkoumá americká sonda Lucy. Ta proletí Hlavním pásem asteroidů a oběma hejny Jupiterových trojanů, kde postupně navštíví sedm různých objektů. Mezi nimi tělesa jako třeba extrémně pomalý rotátor Leucus nebo binární planetku Patroclus-Menoetius se dvěma stokilometrovými vzájemně se obíhajícími složkami. Podrobnější rozbor cílů mise Lucy si někdy příště zaslouží vlastní článek.
Nově spatřené světy se budou postupně objevovat na stránce: Recently uncovered celestial bodies
Nově spatřené světy se budou postupně objevovat na stránce: Recently uncovered celestial bodies
Další čtení:
- O průzkumných misích k blízkozemním asteroidům: Planetky v kurzu #1 - Blízkozemní objekty
- O kvazisatelitu Kamo'oalewa: Havajská jména pro dva koorbitální asteroidy
- O focení asteroidů ze Země: S adaptivní optikou na prohlídku asteroidů
- O snímcích Pallas: VLT mapuje asteroidy
- O Phaethonu: Phaethon radarem
Žádné komentáře:
Okomentovat