Témata

1991VG 1994AW1 1I('Oumuamua) 1P(Halley) 2001CB21 2001FO32 2001SN263 2001WR1 2002GZ32 2003SD220 2004EW95 2006OV89 2011AG5 2013FY27 2015BP519 2017OF69 2017YE5 2018AG37 2018LA 2018VG18 2019AQ3 2019MO 2019OK 2023CX1 29P(SchwassmannWachmann1) 2I(Borisov) 41P(TuttleGiacobiniKresák) 46P(Wirtanen) 67P(ČurjumovGerasimenko) 96P(Machholz) Actaea Agamemnon AGU2017 Akatsuki Albireo Aldebaran Algol Amphitrite Annefrank Antares Apophis Arawn Arecibo Ariel Arrokoth asteroidy Atlas aurora Bamberga Bennu Beresheet Betelgeuse Bienor blesky C2010U3(Boattini) C2013US10(Catalina) C2014W10(PanSTARRS) C2017K2(PanSTARRS) C2018V1(MachholzFujikawaIwamoto) C2018Y1(Iwamoto) CAESAR Cassini Ceres CME Dactyl Daphnis DART Dawn Deimos DES DESTINY+ Didymos Dione Donaldjohanson Dragonfly družice Dysnomia Echeclus ElstPizzaro ELT ELVES Enceladus Epimetheus EPSC2017 EPSCDPS2019 Eris Eros erupce Europa Eurybates exoplanety Florence Gaia galaxie Galileo Ganymed Gaspra Gault Gonggong Haumea Hayabusa2 Hebe Hektor Hera Hi'iaka Hippocamp Hubble Huya hvězdokupy hvězdy Hydra Hygiea Hyperion Chandrayaan2 Chang'e4 Chariklo Charon Cheops Chiron Iapetus IAU Ida Ilmarë InSight Io Iridium Iris ISRO ISS Itokawa Julia Juno Jupiter Kaʻepaokaʻāwela Kamoʻoalewa KBOs kentauři Kepler Kerberos komety Leleākūhonua Leucus lidé LMC LPSC2018 LPSC2019 LPSC2021 LRO LSST Lucy Lutetia M1 M22 M42 Makemake ManwëThorondor Mars Mathilde MBAs Merkur Měsíc MESSENGER meteority meteory Mimas Mira mlhoviny MoshupSquannit Namaka NEOs NEOWISE Neptun NewHorizons Nix Oberon obloha okultace Opportunity Orcus Orus OSIRISREx OSSOS Pallas Pan PanSTARRS PatroclusMenoetius PDC2019 Phaethon Phobos Phoebe Planeta9 Plejády plutina Pluto Polymele prach Prometheus prstence Psyche Quaoar rakety Regulus Rhea Rosetta rovnodennost Ryugu Salacia Saturn SDO SDOs Sedna sednoidy Sirius Skamandrios skřítkové skvrny Slunce slunovrat SOFIA SOHO sopky Soustava SSOLS STEVE Styx Subaru Swift Šteins Tethys Titan Titania TNOs Toutatis Triton trojané TyphonEchidna Umbriel úplněk Uran Vanth Varda Varuna Venuše Vesta VLT Vulkán Země Zubenelgenubi
Zobrazují se příspěvky se štítkemEPSC2017. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemEPSC2017. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 21. září 2017

Skeče z EPSC2017 (VII)

Prostřednictvím skečů J. T. Keana z předposledního dne letošního Evropského planetárního kongresu se vydáme hlavně do Saturnova systému, kde můžeme žasnout nad divy tamních světů. 

Cestou nejprve nahlédneme na principy rozpadání blízkozemních asteroidů, ...


...a pak už si můžeme prohlédnout různé typy mraků v atmosféře Titanu, ...



...jakož i rozmanité druhy terénu na Titanově povrchu.



Podíváme se také ledovou jizvu, která dokola obepíná skoro polovinu Titanu ...



...a na závěr prozkoumáme, jak výtrysky z Enceladu zpětně obarvují jeho povrch.

Cassini Grand Finale (EPSC2017)

Dnešní ráno je na Evropském planetárním kongresu věnováno mimo jiné slavnému, vědou napěchovanému závěru mise Cassini.



Image credit: NASA/JPL-Caltech/SpaceScienceInstitute


Saturnova vnitřní struktura se zdá být mnohem podivnější než Jupiterova. Interpretovat poslední gravitační měření od Cassini bude ještě náročný oříšek.

Vědci se snaží změřit odklon Saturnovy magnetické osy od té rotační, což umožní konečně přesně změřit periodu vnitřní rotace planety, a tedy délku Saturnova dne. Zatím víme, že nepatrný sklon bude menší než 0.06°. Získaná měření  magnetosféry do posledních okamžiků sondy by mohla tuto hodnotu ještě upřesnit. Analýza dat probíhá, buďme trpěliví.

A jedno z mnoha videí ukazující divy Saturnova systému:

středa 20. září 2017

Skeče z EPSC2017 (VI)

Na planetárním kongresu se dnes mluvilo například o misi Lucy, která se chystá prozkoumat Jupiterovy trojany, nebo třeba o trans-neptunických objektech a výsledcích přehlídek OSSOS (Outer Solar System Origin Survey) a TNOs are Cool.

James T. Kean nás však ve svých skečích zavede tentokrát na planety Mars a Pluto, které v některých aspektech předvádí podobnou gologii.






Těším se na zveřejnění výsledků proměřování trpasličí planety Haumea pomocí hvězdných zákrytů. Prozatím víme jen že okultace neodhalily kolem Haumey žádnou globální atmosféru, ale zato můžeme očekávat 'pozoruhodné vlastnosti' povrchu, až bude zveřejněn získaný 3D model planetky.


Úžasné výsledky prý také poskytla družice Juno zkoumající Jupiter. I nad jejími daty však prozatím visí informační embargo.

úterý 19. září 2017

Skeče z EPSC2017 (V)

Kterak nám nepatrný sklon Merkurovy rotační osy může napovědět o vnitřní struktuře nejvnitřnější planety.


Jednou z možností, jak by mohly vznikat dvoulobé objekty, je ztráta materiálu sublimací.


Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko však pravděpodobně vznikla pomalou srážkou a následným spojením dvou samostatných kometárních jader.


A ještě jednou 67P - Sesuv útesu Aswan na kometě odhalil světlejší podloží. Čerstvě vystaveno slunečnímu záření toto podloží ztmavlo do odstínů okolního povrchu během pár měsíců.



Od komet k Titanu - Vrátíme se k tomuto zahalenému měsíci prostřednictvím navrhované mise OCEANUS? Družice by nejdříve byla navedena na dráhu kolem Saturnu a po dvou letech by přešla na orbitu měsíce Titan, který by podrobila zevrubnému studiu.

Skeče z EPSC2017 (IV)

Roztomilé Jamesovy skeče nás tentokrát zavedou do Hlavního pásu asteroidů, ale i k Venuši nebo na Titan.

Jak asi na Ceres vznikl kráter Occator se světlým centrálním dómem? Podle planetárního kartografa Paula Schenka, kdokoli tvrdí, že ví, jak takové struktury vznikají, tak lže. Přesto se pokusil nastínit alespoň nějakou představu.


Jedna z navrhovaných misí do Hlavního pásu je CASTAway. Jednalo by se o výkonný kosmický teleskop, který by byl poslán do Hlavního pásu, což by umožnilo pozorovat obrovské množství asteroidů z mnohem větší blízkosti než jen od Země. Jako bonus by teleskop mohl proletět kolem alespoň tuctu planetek úplně zblízka a poskytnout tak jejich detailní charakteristiku.


V Hlavním pásu obíhá i několik objektů projevujících kometární aktivitu. Říká se jim 'komety Hlavního pásu (Main Belt Comets)' a k nejznámější z nich  - 133P/Elst-Pizarro - by se mohla vydat kosmická sonda Castalia. Taková 'odlehčená Rosetta' na iontový pohon. Výzkum komet Hlavního pásu je důležitý pro pochopení rozmístění a historie vody ve Sluneční soustavě.


Když už jsme u navrhovaných misí, jedna obzvláště zajímavá by mohla navázat na odkaz družice Cassini. Vzhledem k husté atmosféře a nízké gravitaci je totiž Saturnův největší měsíc Titan vhodný ke studiu za pomoci létajících dronů.


A na závěr jen malý náhled na to, jak velké impakty mohly dlouhodobě ovlivnit geologické procesy na Venuši.

pondělí 18. září 2017

Skeče z EPSC2017 (III)

Další malůvky na téma Ceres. Půdní sesuvy a led v Julingu.



Skeče z EPSC2017 (II)

Dnešní odpoledne je na Evropském planetárním kongresu věnováno mimo jiné dvěma nejmasivnějším objektům v Hlavním pásu asteroidů: trpasličí planetě Ceres a protoplanetě Vesta, které obě prozkoumala družice Dawn.



Ceres je mineralogicky rozmanitá a snese v tomto směru srovnání s Enceladem a dokonce i se Zemí. Jedná se o chemicky velmi aktivní svět.



Skeče z EPSC2017 (I)

James Tuttle Keane na probíhajícím planetárním kongresu kreslí parádní skeče zachycující vědecké poznatky z jednotlivých přednášek. První z nich se týkají Země a Venuše.





sobota 16. září 2017

Evropský planetární kongres (EPSC2017)

Zítra začíná v lotyšském hlavním městě Riga 'Evropský kongres planetárních věd 2017' (EPSC = European Planetary Science Congress). Nejen evropští vědci tam budou prezentovat své poznatky a práce za uplynulý rok. Některé přednášky a tiskové konference budou streamovány živě. Prozatím jsou k nahlédnutí resumé jednotlivých vědeckých publikací, jež budou na meetingu prezentovány.



Informace z prezentací, které nebudou streamovány živě, půjdou do světa hlavně přes Twitter:
Sledujte hashtag #EPSC2017