Témata

1991VG 1994AW1 1I('Oumuamua) 1P(Halley) 2001CB21 2001FO32 2001SN263 2001WR1 2002GZ32 2003SD220 2004EW95 2006OV89 2011AG5 2013FY27 2015BP519 2017OF69 2017YE5 2018AG37 2018LA 2018VG18 2019AQ3 2019MO 2019OK 2023CX1 29P(SchwassmannWachmann1) 2I(Borisov) 41P(TuttleGiacobiniKresák) 46P(Wirtanen) 67P(ČurjumovGerasimenko) 96P(Machholz) Actaea Agamemnon AGU2017 Akatsuki Albireo Aldebaran Algol Amphitrite Annefrank Antares Apophis Arawn Arecibo Ariel Arrokoth asteroidy Atlas aurora Bamberga Bennu Beresheet Betelgeuse Bienor blesky C2010U3(Boattini) C2013US10(Catalina) C2014W10(PanSTARRS) C2017K2(PanSTARRS) C2018V1(MachholzFujikawaIwamoto) C2018Y1(Iwamoto) CAESAR Cassini Ceres CME Dactyl Daphnis DART Dawn Deimos DES DESTINY+ Didymos Dione Donaldjohanson Dragonfly družice Dysnomia Echeclus ElstPizzaro ELT ELVES Enceladus Epimetheus EPSC2017 EPSCDPS2019 Eris Eros erupce Europa Eurybates exoplanety Florence Gaia galaxie Galileo Ganymed Gaspra Gault Gonggong Haumea Hayabusa2 Hebe Hektor Hera Hi'iaka Hippocamp Hubble Huya hvězdokupy hvězdy Hydra Hygiea Hyperion Chandrayaan2 Chang'e4 Chariklo Charon Cheops Chiron Iapetus IAU Ida Ilmarë InSight Io Iridium Iris ISRO ISS Itokawa Julia Juno Jupiter Kaʻepaokaʻāwela Kamoʻoalewa KBOs kentauři Kepler Kerberos komety Leleākūhonua Leucus lidé LMC LPSC2018 LPSC2019 LPSC2021 LRO LSST Lucy Lutetia M1 M22 M42 Makemake ManwëThorondor Mars Mathilde MBAs Merkur Měsíc MESSENGER meteority meteory Mimas Mira mlhoviny MoshupSquannit Namaka NEOs NEOWISE Neptun NewHorizons Nix Oberon obloha okultace Opportunity Orcus Orus OSIRISREx OSSOS Pallas Pan PanSTARRS PatroclusMenoetius PDC2019 Phaethon Phobos Phoebe Planeta9 Plejády plutina Pluto Polymele prach Prometheus prstence Psyche Quaoar rakety Regulus Rhea Rosetta rovnodennost Ryugu Salacia Saturn SDO SDOs Sedna sednoidy Sirius Skamandrios skřítkové skvrny Slunce slunovrat SOFIA SOHO sopky Soustava SSOLS STEVE Styx Subaru Swift Šteins Tethys Titan Titania TNOs Toutatis Triton trojané TyphonEchidna Umbriel úplněk Uran Vanth Varda Varuna Venuše Vesta VLT Vulkán Země Zubenelgenubi
Zobrazují se příspěvky se štítkemobloha. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemobloha. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 19. února 2023

Meteori(ti)cké žně

Jakoby snad Sluneční soustava chtěla oslavit desetileté výročí zásahu Země Čeljabinským meteor(it)em! Tři noci po sobě od 13. do 15. února totiž byly pozorovány tři obzvláště jasné meteory a po všech třech se v následujících dnech podařilo najít dopadnuvší meteority. 

   3 nights in a row, 3 fireballs, 3 meteorites… | IMO 

O prvním případu už jsem tu dvakrát psal. Pozornost na sebe upoutal ještě před samotným zásahem, jelikož se ho podařilo detekovat jako meteoroid 2023 CX1 letící vesmírem. Mnoho lidí tak na základě včasného varování meteor přímo vyhlíželo. Ten zazářil 13.2. ve 2:59 UT nad Lamanšským průlivem. O dva dny později v Normandii našel tým vědců a dobrovolníků první úlomek dopadlého meteoritu a nálezy dalších fragmentů následovaly. 

     
     Credit: Dieppe Pilotesetcie 

   Several meteorites of asteroid 2023 CX1 found! Meteorite fall at ~2:59:21 UT on 13 February 2023 in Saint-Pierre-le-Viger, Seine Maritime, France | Karmaka 

 

Bez souvislosti s předchozím případem pak 14.2. v 17:58 UT zazářil jasný bolid nad Itálií. Nevědělo se o něm sice dopředu, ale zaznamenaly ho kamery meteorické sítě PRISMA a také si ho všimlo a ohlásilo spoustu náhodných pozorovatelů. Na základě toho byla vypočtena oblast možného dopadu meteoritů severně od Matery. Následující den v oné oblasti nalezli dva bratři na balkóně svých rodičů několik podezřelých úlomků, které evidentně spadly z nebe. 

     
     Credit: PRISMA / INAF 

   Meteorite fall (~70g) at ~17:58:29 UT on 14 February 2023 in Matera, Basilikata, Italy | Karmaka 

 

Třetí případ se odehrál 15.2. ve 23:22 UT, když lidi v jižním Texasu vylekala hlasitá rána. Přestože byl ještě den, několik lidí také zahlédlo na obloze jasný meteor. O tři dny později byl ve vypočtené dopadové oblasti nalezen zhruba půlkilový meteorit. Zásah je viditelný také na snímku z geostacionární družice GOES-16: 

     Credit: Robert Ward 

   NASA confirms meteoroid entry, meteorite falls near McAllen, Texas | ExpressNews 
   Meteorite fall, Starr County, Texas at 5.22 pm CST (23:22 UT) on 15 February 2023 | Karmaka 

 

čtvrtek 16. února 2023

Pozůstatek Lamanšského bolidu nalezen!

Sedmý předpovězený zásah Země asteroidem se stal také dalším meteoritem s rodokmenem. V Normandii se totiž při cíleném hledání ve vypočtené dopadové oblasti podařilo na čerstvý meteorit skutečně narazit. Uvidíme, jaké taje vesmíru nám asteroid 2023 CX1 přinesl, a také podaří-li se najít ještě nějaké další jeho fragmenty. 

      Credit: David Legangneux (bolide) ~~~ FRIPON / Vigie-Ciel (meteorite) 
 
Objevové snímky asteroidu 2023 CX1 
 

pondělí 13. února 2023

Předpovězený bolid nad Lamanšským průlivem

Pár hodin před zásahem se včera podařilo objevit malý, asi metrový, meteoroid na kolizním kurzu se Zemí (provizorní označení Sar2667, finální 2023 CX1). Vzhledem k jeho malým rozměrům nehrozilo od tohoto kosmického šutru žádné nebezpečí, ale včasné varování vyburcovalo astronomy a pozorovatele oblohy v okolí Lamanšského průlivu, aby vyhlíželi meteor, který tento objekt při svém zániku v atmosféře vytvoří. A vyplatilo se! Dnes nad ránem mnoho připravených pozorovatelů zaznamenalo jasný bolid. Dopad přeživších fragmentů není vyloučen. Jedná se o sedmý předpovězený impakt v historii a, pokud vím, teprve o druhý případ, kdy se informace o blížícím se vstupu do atmosféry rozšířila dostatečně rychle, aby lidé v očekávané dopadové oblasti mohli meteor vyhlížet. 
 
       Credit: A. Testa / F. Manca / Sormano Observatory 
 
     
       Credit: Calvin Musch 

     



Předchozí případy dopředu předpovězených impaktorů: 
 
2008 TC3 (Súdán) 
2014 AA (Atlantik) 
2018 LA (Botswana) 
Kámen z nebes | Planetoviny 
Fragments of asteroid 2018 LA found in Botswana | EarthSky 
2019 MO (Puerto Rico) 
A small asteroid hit us last weekend | EarthSky 
Progress on Asteroid Discovery, Impact Mitigation | Centauri Dreams 
Small Asteroid 2019 MO impacted Earth on June 22 | Comets & Asteroids 
Sky-surveying Telescopes Sweep Up Near-Earth Asteroids | Sky & Telescope 
Vzácné pozorování planetky ještě předtím, než vstoupila do atmosféry Země | Living future 
2022 EB5 (Jan Mayen) 
Asteroid severně od Islandu | Planetky 
The awaited asteroid 2022 EB5 | Asteroid Day 
NASA System Predicts Impact of Small Asteroid | JPL 
Small asteroid captured hours prior to Earth impact | YouTube 
Small Asteroid 2022 EB5 (NEOCP Sar2593) impacted Earth on March 11 | Comets & Asteroids 
2022 WJ1 (Ontario) 
MPEC 2022-W69 : 2022 WJ1 
Richard Moissl: „Another #imminent_impactor has been spotted...“ | Twitter 
NASA Program Predicted Impact of Small Asteroid Over Ontario, Canada | JPL 
Once Again the Catalina Sky Survey Discovers an Earth-Impacting Asteroid | Catalina Sky Survey 

 

sobota 27. března 2021

Einsteinovo zatmění v novém kabátě

První přímé potvrzení Einsteinovy teorie relativity, tedy slavný snímek slunečního zatmění z roku 1919, se dočkal nového zpracování z rukou Petra Horálka za pomoci algoritmů pro zpracování obrazu od profesora Miloslava Druckmüllera. 

     credit: ESO / Landessternwarte Heidelberg-Königstuhl / F. W. Dyson, A. S. Eddington, & C. Davidson, P. Horálek / Institute of Physics in Opava, M. Druckmüller

¤ SpaceWeather: Einstein's Eclipse 
¤ ESO: Original image of the 1919 solar eclipse 
¤ ESO: Highest resolution image of the 1919 solar eclipse 

pátek 19. března 2021

Zjasňující nova v Kasiopeji

Včera si Yuji Nakamura z Japonska všiml v souhvězdí Kasiopeji poblíž hvězdokupy M52 nové hvězdy magnitudy 9,6. Dnes je už Nova Cas 2021 o nějaké dvě magnitudy jasnější a tedy pohodlně viditelná v binokulárech. Dle jejího spektra se jedná o klasickou novu, tedy těsný dvojhvězdný systém, kde hmota přetéká z větší hvězdy na bílého trpaslíka a když se jí nahromadí dostatek, zažehne se termonukleární reakcí. V tomto případě jde pravděpodobně o vzplanutí konkrétní zákrytové dvojhvězdy CzeV3217 (typ W UMa), jejíž jasnost se běžně pohybuje kolem 15 mag. 


     credit: Nayro Hokkaido 


     credit: Greg Smye-Rumsby 

¤ AstronomersTelegram: Spectroscopic Classification of Nova Cas 2021 as a classical nova (further reports) 
¤ AstronomyNow: New nova in Cassiopeia brightens rapidly 
¤ Astro.cz: Výrazné vzplanutí „české“ hvězdy 

sobota 13. března 2021

Meteority z Winchcombe

V poslední únorový den letošního roku byl nad Spojeným královstvím pozorován jasný bolid, jehož fragmenty dopadly do městečka Winchcombe. Ukázalo se, že se jedná o uhlíkaté chondrity, které jsou mezi meteority dopadnuvšími na Zemi poměrně vzácné, jelikož se většinou při průletu atmosférou celé vypaří. 

                  
 
Kousky, které dopadly na chodník, se rozsypaly na prach... 

Několik fragmentů ale přežilo v celku dopadem do trávy... 

     credit: Glasgow University 

Posbírat se podařilo přes 300 g kosmického materiálu... 

     credit: Natural History Museum 
 
¤ Plymouth: University researcher helps to recover first meteorite found in UK for 30 years 

středa 10. března 2021

Způsobuje Mars zodiakální světlo?

Zodiakální nebo také zvířetníkové světlo je pozorovatelné v období rovnodenností na tmavé obloze jako světlý mlhavý kužel vystupující nad obzor směrem od Slunce. Jedná se o sluneční světlo rozptýlené částečkami meziplanetárního prachu v rovině ekliptiky. Dosud se předpokládalo, že zdrojem tohoto prachu jsou hlavně tříštící se asteroidy a rozpadající se komety. Překvapivé zjištění ale teď hlásí vědecký tým sondy Juno, která na své pouti ze Země k Jupiteru strávila v oblastech zodiakálního prachu dost času. 

     credit: Andreas Walker 

Juno původně ke studiu meziplanetárního prachu vůbec nebyla vybavena, ale ukázalo se, že díky jejím obřím solárním panelům je vlastně tím nejlepším a nejcitlivějším detektorem! Mikroskopická prachová zrnka totiž ve velkých rychlostech solární panely neustále bombardují a odštipují z nich droboučké úlomky, které jsou pak viditelné kamerami pro sledování hvězd na palubě sondy. Z pozorovaného množství úlomků tak mohla Juno rozložení a orbitální parametry meziplanetárního prachu zmapovat. Odhalená struktura vede ke zdroji, kterým se zdá být planeta Mars

    

Vzhledem ke globálním prachovým bouřím na Marsu, které občas zahalují celou planetu, a k tomu, že víme, že sluneční vítr marsovskou atmosféru neustále obrušuje, to vlastně není až tak překvapivé. Bylo by zajímavé podívat se, co o potenciálním unikání marsovského prachu během jeho bouří může povědět družice MAVEN, která se na studium úniku marsovské atmosféry zaměřuje... 

Mars během prachových bouří: 


 
Původ zodiakálního prachu z Marsu vyvolává otázku, jak je to s prachem rozprostírajícím se podél dráhy Venuše, o němž se mluvilo předloni v souvislosti s možnou populací dosud nezpozorovaných asteroidů ve vnitřních oblastech Soustavy, které měly být jeho zdrojem. Možná, že tyto asteroidy nejsou potřeba.. Může snad i sama Venuše zaprašovat okolí své dráhy? > Skrytá populace Venušiných koorbitálních asteroidů
 
A malá zajímavost na závěr: Studiem zodiakálního prachu se zabýval kytarista Queenů Brian May. > A Survey of Radial Velocities in the Zodiacal Dust Cloud 
 
Další výzkumy meziplanetárního prachu: 
¤ O mapování prachu v okolí Merkurovy orbity sondou Helios1: Search for a dust free zone around the sun from the Helios 1 solar probe 
¤ Shrnutí dosavadních znalostí o meziplanetárním prachu ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy vydané r. 2003: Dust Near The Sun 
¤ Poznatky od sondy Rosetta o kometách jakožto možných zdrojích prachu: Zdroj meziplanetárního prachu odhalen - pochází z komet! 
¤ Příspěvek mezihvězdného prachu ve Sluneční soustavě: Interstellar Dust in the Solar System: Model versus In-Situ Spacecraft Data 
¤ Bezprašná zóna poblíž Slunce objevená sondou Parker Solar Probe: NASA's Parker Solar Probe Sheds New Light on the Sun 

neděle 7. března 2021

Plejády a planety

V těchto dnech prochází na obloze Mars poblíž hvězdokupy Plejády

 
-- 
 
V řecké mytologii jsou Plejády sedmi krásnými dcerami titána Atlanta a nymfy Pleioné:
Máia ~ Élektra ~ Taygeté ~ Alkyoné ~ Kelainó ~ Steropé ~ Meropé

Jejich krása však bledne v porovnání s blyštivou září bohyně Afrodíté, nám známější pod jejím římským alter-egem Venuše
Ta kolem sedmi sester procházela loni v dubnu: 


Ve védské astrologii jsou Plejády jednou z 27 nakšater: Kṛttikā a symbolizují šest kojných šestihlavého Kārttikeyi:
Kalā ~ Havirbū ~ Gathi ~ Kriyā ~ Khyāthi ~ Śānthi

Venuše je v sanskrtu Śukra - čirá či jasná. 
 
-- 
 
Novozélandští Maorové pak Plejády nazývali Mataariki. Každoroční objevení se Plejád na ranní obloze (v červnu) označovalo začátek maorského nového roku.

     credit: Jeremy Perez

pondělí 21. prosince 2020

Velká slunovratová konjunkce

Uběhlo téměř čtyři sta zim ode dne, kdy se Král planet a Pán prstenců potkali na pozemské obloze takhle blízko. Tehdy však byli skryti lidským zrakům v záři boha Héliose, jelikož jejich setkání proběhlo na denní obloze. Naposledy to tedy bylo dávno, roku 1226, kdy mohli lidé obdivovat Velkou konjunkci Jupiteru a Saturnu na vlastní oči. 

Nyní, poprvé v digitálním věku, se obě planety potkávají pouhých šest úhlových minut od sebe. A vybraly si k tomu pro nás pozemšťany vskutku speciální den: prosincový slunovrat. (Mimochodem výstižnější pojmenování by bylo slunostoj, protože Slunce se v tomto období na obloze skoro zastaví a několik dní vychází na téměř stejném místě.) 

#GreatConjunction | Galerie snímků převážně z Česka 



Živé přenosy: 

úterý 14. května 2019

Další studie fenoménu STEVE

STEVE [stýf] je jedním z dosud neobjasněných atmosférických úkazů.
Vypadá jako dlouhá, světlá, většinou nafialovělá stuha občas doprovázená zeleným vrásněním.


Nedávno si ho lidé začali více všímat a nyní je odborně studován nejen pozorováními ze země ale i shora pomocí orbitálních satelitů v magnetosféře a v ionosféře (THEMIS, DMSP, SWARM). Zdá se, že poruchy vysoko v magnetickém poli mohou občas vyslat izolovaný proud elektronů směrem k zemi i nad jižnějšími zeměpisnými šířkami. Elektrony klasickým způsobem excitují atomy kyslíku jako v případě polárních září - to jsou ony zelené „zuby“. Světlý pruh, tedy samotný STEVE, sice s touto lokální geomagnetickou bouří nějak souvisí, ale co přesně ho způsobuje, stále jasné není, protože elektrony to nejsou. Alespoň už si ale začínáme dělat obrázek o tom, co se v něm děje - jedna z družic SWARM totiž ve výšce 300 km nad zemí proletěla přímo skrz jednoho „Stýva“ a naměřila v něm skokový nárůst teploty o 3000 °C a proudění ionizovaných částic rychlostí 6 km/s. Možná je tento horký iontový proud nějak svázán přímo s narušeným magnetickým polem ve větších výškách?


     

čtvrtek 9. května 2019

Extrasolární astronomie napříč tisíciletími

Psal se rok 48 před naším letopočtem. Hvězdopravcům v tehdejší Číně, proslulým jejich pečlivým zaznamenáváním nebeských událostí, neunikla nová hvězda, která se nakrátko objevila na obloze. Než tato nova stihla zase pohasnout, zakreslili její pozici do svých hvězdných map a pak se na ní na dva tisíce let zapomnělo. Nyní astronomové pomocí moderních přístrojů objevili její pozůstatek - slabou mlhovinu schovanou v kulové hvězdokupě M22 v souhvězdí Střelce. Potvrdili tím tak jedno z nejstarších zaznamenaných pozorování kosmické události proběhlé daleko za hranicemi Sluneční soustavy. Dalšími příklady dávné extrasolární astronomie sahajícími ještě hlouběji do historie jsou příběhy původních obyvatel Austrálie a také kalendáře starých Egypťanů, popisující proměnnost jasu některých výrazných stálic noční oblohy.


Image credit: NASA / ESA / HST / University of Göttingen / F Göttgens (IAG)

středa 1. května 2019

Le Grand Nuage de Magellan

Tým francouzských astronomů „Ciel Austral“ pořídil pomocí jejich dálkově ovládaného teleskopu v Chile parádní snímek Velkého Magellanova oblaku (satelitní galaxie Mléčné dráhy). Mozaika je složená z 16 zorných polí poskládaných do jednoho obrázku o 240 milionech pixelech. Celkový expoziční čas činí 1060 hodin.

Varianta vlevo zobrazuje viditelné barevné kanály (RGB) a pásma vodíku (Hα-656 nm) a kyslíku (OIII-500 nm) zatímco na variantě vpravo díky speciálnímu filtru pro světlo o 672 nm (pásmo síry) a Hα a OIII filtrům vynikají hlavně rozličné mlhoviny obklopující střed Velkého Magellanova oblaku. Obrázky v plném rozlišení najdete na stránce týmu Ciel Austral.



Images credit: Ciel Austral - Jean Claude Canonne, Philippe Bernhard, Didier Chaplain, Nicolas Outters, Laurent Bourgon

pátek 22. února 2019

Proměny ohonů

Vzhled kometárních ohonů se průběžně mění nejen postupnou sublimací jádra komety, ale i vlivem kosmického počasí nebo v závislosti na změně pozorovacího úhlu. A občas může ohon vyrůst i tam, kde bychom ho nečekali...

Změna perspektivy je skvěle vidět na třech snímcích komety Iwamoto, momentálně nejjasnější vlasatice na obloze, která v polovině února prolétla kolem Země, takže směřování jejího ohonu se z našeho pohledu zcela obrátilo a chvíli dokonce bylo vidět, že kometa má ohony dva:
     Credit: Michael Jäger

O ohon může kometu připravit silnější poryv slunečního větru. Takhle o svůj ohon dočasně přišla kometa 46P/Wirtanen koncem loňského prosince:
     Credit: Yasushi Aoshima

Ohon může narůst i asteroidu, zasáhne-li ho jiný asteroid, jako se to patrně loni na podzim stalo asteroidu Gault. Takhle jeho táhlý ohon úlomků po kolizi vypadal začátkem února:
     Credit: Michael Jäger

středa 20. února 2019

Největší letošní úplněk

Včera v 15:53 UTC nastal Sněžný Měsíc - tak se podle folklóru říká únorovému úplňku. Měsíc navíc jen necelých sedm hodin před dosažením plné fáze prošel nejbližším bodem své dráhy ku Zemi, takže šlo perigeový úplněk neboli super-úplněk. Šlo o největší a nejjasnější úplněk letošního roku. Rozdíl ve velikosti měsíčního disku je nejlépe patrný na fotografiích. Zde je porovnání včerejšího perigeového úplňku a Měsíce v apogeu pár dní po lednovém novu. Zdánlivý průměr Měsíce se liší o 4,3 obloukové minuty:

     Credit: Dr Ski

Zde je pěkná fotka včerejšího Sněžného Měsíce vycházejícího nad Hořejším jezerem navíc s atmosférickým efektem zvaným etruská váza:

     Credit: Thomas Spence

Další snímky Sněžného super-úplňku: See it! Photos of 2019’s biggest supermoon

Zajímavost na závěr: Předchozí úplněk v lednu (při kterém došlo k úplnému zatmění Měsíce) a následující úplněk v březnu oba nastávají jen o trošku dále od perigea než úplněk včerejší. Letos tak máme za sebou hned triplet super-úplňků: Supermoon 2019: When and How to See the Supermoon Trifecta

pondělí 18. února 2019

Zmizí zítra Sirius?

Nejjasnější hvězda nočního nebe skoro na dvě sekundy z oblohy zmizí. V úterý 19. února okolo půl sedmé ráno středoevropského času totiž jeden z asteroidů Sluneční soustavy přejde při pohledu z některých míst na Zemi přímo před Siriem a na okamžik zakryje jeho svit. Zákryty hvězd tělesy Sluneční soustavy (neboli okultace) jsou užitečným nástrojem například pro pátrání po nových planetkách, upřesňování jejich rozměrů, studium atmosfér či hledání prstenců.
Zákryty okem viditelných hvězd jsou však poměrně vzácné a takovýto zákryt Siria, vůbec nejjasnější hvězdy noční oblohy, je životní událostí.


Úkaz měl být původně pozorovatelný napříč Spojenými státy, avšak aktuální předpovědi beroucí v úvahu přesnou polohu hvězdy Sirius A (jedná se o dvojhvězdný systém) posunuly předpokládanou trasu stínu výrazně na východ. Nejjasnější stálice noční oblohy tak možná na okamžik zmizí pozorovatelům v Argentině, Chile, střední Americe a Karibiku. 


Zakrývající planetkou je asteroid (4388) Jürgenstock, který má průměr jen asi 4,7 km. Při takto malých rozměrech dost možná ani nezakryje hvězdu Sirius celou, ale dojde v podstatě k prstencovému zatmění. Uvidíme tedy, kolik bude nakonec hlášeno úspěšných pozorování a zda-li někdo průběh tohoto nevšedního úkazu pěkně zaznamená.

úterý 12. února 2019

Iwamoto nejblíže Zemi

Dnes nastává největší přiblížení komety C/2018 Y1 (Iwamoto) k Zemi.
Iwamoto prolétá 45 miliónů kilometrů od Země při vzájemné rychlosti 66 km/s.

     




pondělí 11. února 2019

Kometa Iwamoto

Žezlo nejjasnější komety oblohy nyní od krátkoperiodické 46P/Wirtanen přebírá teprve nedávno objevená dlouhoperiodická kometa C/2018 Y1 (Iwamoto). Ta sice pravděpodobně zůstane jen na hranici viditelnosti pouhým okem, ale už v triedrech bude pozorovatelná pěkně a vypadá to, že vyvíjí dlouhý ohon, takže bude krásná zejména fotograficky.