Témata

1991VG 1994AW1 1I('Oumuamua) 1P(Halley) 2001CB21 2001FO32 2001SN263 2001WR1 2002GZ32 2003SD220 2004EW95 2006OV89 2011AG5 2013FY27 2015BP519 2017OF69 2017YE5 2018AG37 2018LA 2018VG18 2019AQ3 2019MO 2019OK 2023CX1 29P(SchwassmannWachmann1) 2I(Borisov) 41P(TuttleGiacobiniKresák) 46P(Wirtanen) 67P(ČurjumovGerasimenko) 96P(Machholz) Actaea Agamemnon AGU2017 Akatsuki Albireo Aldebaran Algol Amphitrite Annefrank Antares Apophis Arawn Arecibo Ariel Arrokoth asteroidy Atlas aurora Bamberga Bennu Beresheet Betelgeuse Bienor blesky C2010U3(Boattini) C2013US10(Catalina) C2014W10(PanSTARRS) C2017K2(PanSTARRS) C2018V1(MachholzFujikawaIwamoto) C2018Y1(Iwamoto) CAESAR Cassini Ceres CME Dactyl Daphnis DART Dawn Deimos DES DESTINY+ Didymos Dione Donaldjohanson Dragonfly družice Dysnomia Echeclus ElstPizzaro ELT ELVES Enceladus Epimetheus EPSC2017 EPSCDPS2019 Eris Eros erupce Europa Eurybates exoplanety Florence Gaia galaxie Galileo Ganymed Gaspra Gault Gonggong Haumea Hayabusa2 Hebe Hektor Hera Hi'iaka Hippocamp Hubble Huya hvězdokupy hvězdy Hydra Hygiea Hyperion Chandrayaan2 Chang'e4 Chariklo Charon Cheops Chiron Iapetus IAU Ida Ilmarë InSight Io Iridium Iris ISRO ISS Itokawa Julia Juno Jupiter Kaʻepaokaʻāwela Kamoʻoalewa KBOs kentauři Kepler Kerberos komety Leleākūhonua Leucus lidé LMC LPSC2018 LPSC2019 LPSC2021 LRO LSST Lucy Lutetia M1 M22 M42 Makemake ManwëThorondor Mars Mathilde MBAs Merkur Měsíc MESSENGER meteority meteory Mimas Mira mlhoviny MoshupSquannit Namaka NEOs NEOWISE Neptun NewHorizons Nix Oberon obloha okultace Opportunity Orcus Orus OSIRISREx OSSOS Pallas Pan PanSTARRS PatroclusMenoetius PDC2019 Phaethon Phobos Phoebe Planeta9 Plejády plutina Pluto Polymele prach Prometheus prstence Psyche Quaoar rakety Regulus Rhea Rosetta rovnodennost Ryugu Salacia Saturn SDO SDOs Sedna sednoidy Sirius Skamandrios skřítkové skvrny Slunce slunovrat SOFIA SOHO sopky Soustava SSOLS STEVE Styx Subaru Swift Šteins Tethys Titan Titania TNOs Toutatis Triton trojané TyphonEchidna Umbriel úplněk Uran Vanth Varda Varuna Venuše Vesta VLT Vulkán Země Zubenelgenubi

čtvrtek 25. června 2015

Přehlídka vzdálených světů


Kosmické sondy neúnavně plují na gravitačních vlnách napříč naší Soustavou a domů posílají pozdravy z různých koutů tohoto skvostného božího stvoření.

Družice Dawn se přiblížila k trpasličí planetě Ceres natolik, že už se jí ani celá nevejde do objektivu, a tak snímky nabývají na detailech:

Eli Bonora vytvořila z některých snímků krásně ostrou mozaiku povrchu, který je posetý nejrůznějšími geologickými útvary. Vlevo nahoře u okraje disku je krásně z profilu vidět uskupení slavných světlých skvrn, jejichž povaha stále zůstává záhadou. Detaily kolem velké impaktní pánve v dolní části by se daly sledovat celý den. Tolik procesů si muselo před věky pohrát s povrchem tohoto unikátního světa:


Podobná ledová koule, ovšem poněkud vzdálenější, je Dione u Saturnu. Sonda Cassini tento krásný měsíc nedávno poctila svou předposlední návštěvou:

Kombinací zelených, infračervených a UV snímků vznikají pěkné mozaiky. Barvy zachycují skutečnou variabilitu povrchu, ovšem v mnohem výraznějších odstínech, než by vidělo lidské oko naživo:


Pár barevných náhledů konečně zveřejnila i mise Rosetta od komety 67p, kterou tato evropská družice dlouhodobě zkoumá. Na povrchu komety se po půl roce probudil z hibernace přistávaci modul Philae, takže se možná ještě dočkáme zajímavých měření přímo na jádře komety:

Při pohledu z větší dálky je vidět, že kometám se po právu říká vlasatice. Tady má pořádný číro : )


Na závěr se podíváme na samý okraj zmapované Sluneční soustavy. Tento okraj se každým okamžikem rozšiřuje, jak se sonda New Horizons řítí k Plutu a Charonu. K nejtěsnějšímu přiblížení dojde už za tři týdny! Tehdy v dech beroucích detailech spatříme hned dva dosud nepoznané světy a jejich měsíčky. Prozatím ty nejlepší snímky vypadají takto:
Kdo by chtěl sledovat dění kolem objevitelské cesty do Kuiperova pásu v přímém přenosu, doporučuji toto fórum.

úterý 2. června 2015

Poslední návštěva Hyperiona


   Jeden z nejpodivnějších měsíců ve Sluneční soustavě je Saturnův Hyperion.

   Na poslední květnovou neděli přichystali plánovači mise Cassini poslední přiblížení této veleúspěšné družice právě k prazvláštnímu Hyperionu. Jelikož se tento porézní dvousetkilometrový balvan na své orbitě na rozdíl od všech ostatních spořádaných měsíců chaoticky převrací, nebylo možné naplánovat přesnou oblast snímkování. Hyperion se asi jen tak nedá, protože i při všech předchozích průletech nastavil kamerám sondy Cassini vždy podobnou část povrchu jako nyní.
   Jinými slovy: Pořádně nevíme, jak vypadá jeho opačná strana. A ani se to v dohledné době nedozvíme - mise Cassini skončí v roce 2017 vstupem družice do Saturnovy atmosféry a Hyperion tak zažil poslední vetřeleckou návštěvu na dlouhý čas. Žádné konkrétní plány na další robotický průzkum Saturnova systému neexistují, takže může trvat několik desetiletí, než další sonda naváže na úspěchy Cassini.

   Každopádně snímky z finálního setkání kosmické houby s pozemským robotem už jsou na Zemi a jejich různé interpretace kolují internetem...




 
Díky různým filtrům, které zobrazovací aparatura Cassini nese, vytvořili hoši z UnmannedSpaceflight.com ze snímků barevné mozaiky:
 


Images Credit: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute