O radiovou observatoř v Arecibu jsme sice loni přišli, nicméně funkci planetárního radaru nadále plní vysílače sítě Deep Space Network v kombinaci se stometrovou anténou Green Bank Observatory. Radarové odrazy se podařilo zachytit od obou nedávno prolétajících blízkozemních asteroidů: Apophis a 2001 FO32. Druhý jmenovaný prolétal podstatně blíže, čemuž odpovídá dosažené rozlišení.
Největší pozornost mezi blízko prolétajícími asteroidy si letos vysloužil objekt označený (66391) 1999 KW4, který 25. května proletěl 5,2 milionu kilometrů od Země (14× dál než Měsíc). Jedná se o binární planetku neboli asteroid s vlastním měsíčkem. Hlavní složku s průměrem zhruba 1,4 km obíhá ve vzdálenosti 2,6 km měsíček velký asi 360 m. Koncem srpna pak byly oba objekty pojmenovány po pobřežním obrovi a jeho ženě z legend indiánů kmene Mohegan: Moshup a Squannit
Při květnovém průletu se na prolétající dvojici zaměřila spousta observatoří včetně ESO s osmimetrovými dalekohledy VLT:
Naopak přímý zásah jsme dostali malým asteroidem 2019 MO. Jednalo se teprve o čtvrtý případ v historii, kdy se nám podařilo objevit asteroid ve vesmíru ještě předtím, než zasáhl Zemi:
Tak říkajíc „o fous“ jsme to měli 24. července, kdy Zemi o pouhých 65 000 km minul zhruba stometrový asteroid 2019 OK. Nejhorší na tom je, že byl objeven až v den průletu, takže kdyby měl namířeno na nějaké město, neudělali bychom s tím zhola nic, dokonce ani nestihli evakuovat:
I tato událost tak přispěla k tomu, že se NASA konečně rozhodlarealizovat výkonný infračervený dalekohled pro hledání právě takovýchto potenciálních zabijáků měst. S největší pravděpodobností bude postaven na základě návrhu družice NEOCam, která získala částečné financování už při posledním výběru misí kategorie Discovery:
Na závěr přidávám dvě prezentace z 21. setkání Skupiny pro vyhodnocování malých těles (SBAG21): O loňském přiblížení komety 46P/Wirtanen na třicetinásobek vzdálenosti Měsíce a o souvisejících pozorováních této blízkozemní komety:
Obří radarovou anténou Arecibo se podařilo zachytit odrazy radiových signálů od ložisek vodního ledu ve věčném stínu na dně polárních kráterů planety Merkur. Slunci přímo pod nosem (pod lampou je největší tma) tam po milióny let tiše odpočívají tuny životodárné vody, která by se kdekoli jinde v této vzdálenosti okamžitě vypařila (respektive vysublimovala). A díky radaru můžeme tuto zmrzlou vodu na Merkuru vidět přímo ze Země!
We can SEE actual WATER ICE on MERCURY'S POLES all the way from EARTH thanks to a GIANT BELOVED RADIO DISH in a JUNGLE https://t.co/X7drZBXMDL
Vědci probírají poznatky o blízkozemních asteroidech a trénují postupy pro případ, až nějaký objevíme na kolizní dráze se Zemí.
Mocným nástrojem pro studium planetek, které se přibližují k naší planetě, jsou velké radiové antény, jež za využití principu radaru pořizují „snímky“ objektů, které jsou jinak optickými přístroji nerozlišitelné.
Asteroid (66391) 1999 KW4 je prototypem binárních blízkozemních planetek a letos bude cílem rozsáhlé pozorovací kampaně, jelikož 25. května se přiblíží k Zemi na vzdálenost 13,5 vzdálenosti Měsíce (asi 5,2 milionu km). Zde je asteroid KW4 se svým vlastním měsíčkem na radarovém snímku s rozlišením zhruba 15 metrů:
(163899) 2003 SD220 je takový vánoční asteroid. Přibližuje se totiž k Zemi každé tři roky během prosince. V roce 2015 to bylo na 11 mil. km, loni na 2,9 mil. km a za necelé tři roky to bude na 5,6 mil. km. Asteroid SD220 patří do Atenovy skupiny a má velmi pomalou a patrně chaotickou rotaci (tumbler). Zde jsou jeho radarové snímky pořízené při přiblíženích v letech 2015 a 2018:
Asteroid 2017 YE5 patří mezi vzácné binární planetky se stejně velkými složkami. Mezi dvaceti tisíci blízkozemními asteroidy známe jen čtyři takové a YE5 je možná největší z nich - oba kolem sebe kroužící balvany měří každý zhruba jeden kilometr:
Asteroid (3122) Florence je jeden ze tří známých trinárních systémů v blízkozemním regionu. Zhruba čtyřkilometrovou kamennou planetku Amorovy skupiny obíhají dva měsíčky, což jsme díky radaru zjistili během jejího průletu kolem Země v roce 2017. Tehdy jsem Florence věnoval tři příspěvky:
Přiblížení k Zemi v roce 2017 prodělal také aktivní asteroid (3200) Phaethon. Radarové snímky tehdy ukázaly, že Phaethon je asi o kilometr větší, než se do té doby soudilo, a odhalily například výraznou prohlubeň (kráter?) na jeho pólu. Snímky Phaethonu jsem již ukazoval v příspěvku Phaethon radarem a také jsem ho zmiňoval v článku Kam zavítají pozemští roboti?, jelikož se k němu ve dvacátých letech pravděpodobně vydá japonská průzkumná sonda.
Záznam prezentace:
Images credit: Arecibo / Goldstone / Green Bank / Patrik A. Taylor
Druhá největší radarová anténa na světě se vrátila do plné služby poté, co byla poškozena hurikánem Maria. Observatoř Arecibo v Portoriku nyní může kromě jiného opět poskytovat snímky blízko prolétajících planetek. Asteroid (3200) Phaethon, který je považován za mateřské těleso meteorického roje Geminidy, se k Zemi přiblížil 16. prosince na deset miliónů kilometrů. Jednalo se o jeho nejtěsnější přibížení až do roku 2093.
Radar odhalil, že asteroid Phaethon měří zhruba 6 km, což je asi o kilometr více, než se odhadovalo dříve. Rozlišení snímků je 75 metrů na obrazový bod. Na jinak relativně hladkém povrchu je patrná jedna větší prohlubeň na jednom z pólů Phaethonu (níže vlevo zakroužkována červeně). Složením jednotlivých snímků sekvence můžeme vidět, jak asteroid rotuje (níže vpravo). Jedna otočka kolem osy mu trvá zhruba 3,6 hodiny.
Blízkozemní objekt (3122) Florence je čtyř a půl kilometrový asteroid, který navštívil okolí naší planety letos 1. září. Radarová pozorování sedmdesáti metrovou anténou v Goldstone odhalila kolem planetky dva obíhající měsíčky. Následující sekvence však byla pořízena radarem Arecibo, jehož tříset metrová anténa poskytuje lepší rozlišení.
