Témata

1991VG 1994AW1 1I('Oumuamua) 1P(Halley) 2001CB21 2001FO32 2001SN263 2001WR1 2002GZ32 2003SD220 2004EW95 2006OV89 2011AG5 2013FY27 2015BP519 2017OF69 2017YE5 2018AG37 2018LA 2018VG18 2019AQ3 2019MO 2019OK 2023CX1 29P(SchwassmannWachmann1) 2I(Borisov) 41P(TuttleGiacobiniKresák) 46P(Wirtanen) 67P(ČurjumovGerasimenko) 96P(Machholz) Actaea Agamemnon AGU2017 Akatsuki Albireo Aldebaran Algol Amphitrite Annefrank Antares Apophis Arawn Arecibo Ariel Arrokoth asteroidy Atlas aurora Bamberga Bennu Beresheet Betelgeuse Bienor blesky C2010U3(Boattini) C2013US10(Catalina) C2014W10(PanSTARRS) C2017K2(PanSTARRS) C2018V1(MachholzFujikawaIwamoto) C2018Y1(Iwamoto) CAESAR Cassini Ceres CME Dactyl Daphnis DART Dawn Deimos DES DESTINY+ Didymos Dione Donaldjohanson Dragonfly družice Dysnomia Echeclus ElstPizzaro ELT ELVES Enceladus Epimetheus EPSC2017 EPSCDPS2019 Eris Eros erupce Europa Eurybates exoplanety Florence Gaia galaxie Galileo Ganymed Gaspra Gault Gonggong Haumea Hayabusa2 Hebe Hektor Hera Hi'iaka Hippocamp Hubble Huya hvězdokupy hvězdy Hydra Hygiea Hyperion Chandrayaan2 Chang'e4 Chariklo Charon Cheops Chiron Iapetus IAU Ida Ilmarë InSight Io Iridium Iris ISRO ISS Itokawa Julia Juno Jupiter Kaʻepaokaʻāwela Kamoʻoalewa KBOs kentauři Kepler Kerberos komety Leleākūhonua Leucus lidé LMC LPSC2018 LPSC2019 LPSC2021 LRO LSST Lucy Lutetia M1 M22 M42 Makemake ManwëThorondor Mars Mathilde MBAs Merkur Měsíc MESSENGER meteority meteory Mimas Mira mlhoviny MoshupSquannit Namaka NEOs NEOWISE Neptun NewHorizons Nix Oberon obloha okultace Opportunity Orcus Orus OSIRISREx OSSOS Pallas Pan PanSTARRS PatroclusMenoetius PDC2019 Phaethon Phobos Phoebe Planeta9 Plejády plutina Pluto Polymele prach Prometheus prstence Psyche Quaoar rakety Regulus Rhea Rosetta rovnodennost Ryugu Salacia Saturn SDO SDOs Sedna sednoidy Sirius Skamandrios skřítkové skvrny Slunce slunovrat SOFIA SOHO sopky Soustava SSOLS STEVE Styx Subaru Swift Šteins Tethys Titan Titania TNOs Toutatis Triton trojané TyphonEchidna Umbriel úplněk Uran Vanth Varda Varuna Venuše Vesta VLT Vulkán Země Zubenelgenubi

středa 27. června 2018

Hayabusa2 je u cíle

Japonská robotická sonda Hayabusa2 dnes dokončila přibližovací fázi a dosáhla parkovací pozice dvacet kilometrů od asteroidu Ryugu. 

Poslední zveřejněný snímek je z výšky 22 km a v lepších detailech zachycuje stejnou hemisféru asteroidu jako předchozí snímek ze 40 km. Původní obrázek vyladil Roman Tkachenko. Odpovídají-li udávané vzdálenosti skutečnosti, jsou přibližné rozměry asteroidu Ryugu 840 × 880 metrů (přes póly × přes rovník).


Brian May si od navigačního týmu vyžádal dva snímky vyfocené jen krátce po sobě, aby z nich mohl vytvořit stereo pár pro navození 3D efektu. Obdržel dva snímky pořízené s rozestupem 13 minut z lehce odlišných úhlů při vzdálenosti 25 km. Z nich lze složit 3D anaglyf pro červenomodré brýle.


Další z možností, jak vytvořit 3D efekt, je umístit oba snímky vhodně vedle sebe, aby vznikl cross-eye obrázek. Pokud se vám podaří na něj správně zašilhat tak, aby levé oko koukalo na pravý obraz a pravé oko na ten levý, Ryugu vám uprostřed splyne ve třech rozměrech.


Svou tradiční patentovanou srovnávací grafiku vytvořila Emily Lakdawalla z Planetární společnosti. Ve zhruba stejném měřítku porovnává sotva kilometrový asteroid Ryugu s ještě menší planetkou Itokawa, kterou dříve navštívila první Hayabusa.


Navzdory zcela odlišnému tvaru mají obě tyto blízkozemní planetky podobnou strukturu povrchu s balvany dosahujícími zhruba stejných maximálních rozměrů. Zdá se však, že Ryugu postrádá hladké oblasti, kterých několik vidíme na Itokawě. Na druhou stranu to vypadá, že Ryugu si zachoval několik impaktních kráterů, které na Itokawě vidět nejsou. Sluší se také poznamenat, že Itokawa je kamenný asteroid spektrálního typu S, zatímco Ryugu se řadí mezi uhlíkaté asteroidy typu C a jejich odlišná tmavost povrchu není zohledněna.

Nyní začíná vědecká fáze, kdy se pomocí kamer a laserového výškoměru zmapuje povrch. Koncem července sonda sestoupí na 5 km, aby zopakovala měření s vyšším rozlišením. Během srpna pak z výšky 1 km zmapuje gravitační pole asteroidu, aby mohla být definitivně vybrána místa vhodná k vysazení samostatných modulů a k odběru vzorků. Máme se na co těšit : )


Images credit:
JAXA | University of Tokyo | Kochi University | Rikkyo University | Nagoya University | Chiba Institute of Technology | Meiji University | University of Aizu | AIST

pondělí 25. června 2018

Ryugu ze čtyřiceti kilometrů

Ze vzdálenosti zhruba 40 km zde vidíme asteroid Ryugu, vyfocený teleskopickou navigační kamerou (ONC-T) z paluby japonské vesmírné sondy Hayabusa2. Ryugu má průměr přibližně 900 metrů a na snímku zabírá zhruba 200×200 pixelů. Jeden obrazový bod tak zachycuje asi 20 m2.

Balvany různých velikostí jsou rozesety všude po povrchu. Ve skutečnosti se předpokládá, že takovéto planetky jsou celé skrz naskrz spíše hroudou balvanů než jednolitou skálou.

Nepřehlédnutelných je také několik kruhových prohlubní. Pravděpodobně se jedná o impaktní krátery - jizvy po dávných střetech s menšími tělesy. Nad největší z nich (u levého okraje) poutá pozornost obří špičatý balvan pyramidovitého tvaru. Ještě mnohem větší balvan pak vykukuje nad jižním pólem planetky (nahoře).



Tvar asteroidu už je patrný i na snímcích z širokoúhlé kamery (ONC-W1). Projektový manažer mise Hayabusa2 Yuichi Tsuda čistě pro zajímavost poukazuje na to, že v podobném tvaru na Zemi rád krystalizuje minerál kazivec (fluorit).


Ačkoli Ryugu je první asteroid tohoto tvaru, který prostřednictvím fotek vidíme zblízka, tak z radarových a fotometrických pozorování víme, že mezi blízkozemními planetkami je takto tvarovaných těles více.


Sonda Hayabusa2 zaparkuje 20 km od asteroidu Ryugu ve středu 27. června. K této příležitosti je v plánu tisková konference.

Images credit:
JAXA | University of Tokyo | Kochi University | Rikkyo University | Nagoya University | Chiba Institute of Technology | Meiji University | University of Aizu | AIST


Bonus: Úplně vespod stránky WonderousWorlds.Space jsem konečně mohl přidat další zblízka spatřený svět a rovnou jsem aktualizoval celou sekci blízkozemních asteroidů, k několika z nichž se v následujících letech chystají vlastní průzkumné sondy.

čtvrtek 21. června 2018

Ryugu a první viditelné balvany

Na snímcích ze sekvence pořízené kamerou ONC-T mezi 18. a 20. červnem začínají být na povrchu asteroidu Ryugu kromě kráterů vidět i první balvany.

V průběhu snímání se průzkumná sonda Hayabusa2 k asteroidu přiblížila z 220 na 100 km.


Největší výstupek, který je možná samostatným balvanem, je vidět u „horního“ pólu a prozrazuje se mimo jiné i světlejším odstínem (1). Menší balvany jsou pak vidět přímo na rovníku (2). V posledních třech snímcích se objevuje zajímavý útvar pyramidového tvaru (3) a také další balvany ve „spodní“ části asteroidu (4).

 

Mezi posledními dvěma snímky sekvence se navíc Ryugu pootočil o akorát vhodný úhel, takže bylo možné vytvořit 3D anaglyf pro červenomodré brýle a také cross-eye snímek, na který když správně zašilháte, spatříte asteroid Ryugu ve třech rozměrech.



Jak se sonda přibližuje, Ryugu v zorném poli jejích kamer postupně roste. Zanedlouho se snímání bude moci zaměřit přímo na konkrétní útvary.


Images credit: JAXA / UoT / KUT / RU / NU / CIT / UoA / AIST

úterý 19. června 2018

Ryugu ukazuje krajinu

Blízkozemní asteroid Ryugu.
Ještě na začátku června to byla jen nepatrná tečka na obloze.
Nyní prostřednictvím sondy Hayabusa2 můžeme začít studovat jeho topografii a geografii.


Výše vidíme čtyři snímky asteroidu Ryugu pořízené optickou navigační kamerou ONC-T na palubě Hayabusy2. U každého snímku je uveden čas zachycení a tehdejší vzdálenost mezi sondou a asteroidem. Původní rozpixelované snímky byly softwarově vyhlazeny, a tak si můžeme začít prohlížet krajinu tohoto malého světa (pokud se tomu u sotva kilometrového balvanu dá říkat krajina).

Průměr asteroidu Ryugu je v souladu s očekáváním okolo 900 metrů. Jeho tvar se výrazně liší od tří dosud navštívených blízkozemních planetek, které vypadaly jako značně protáhlé brambory.

Pravděpodobně v minulosti rychlá vlastní rotace asteroidu Ryugu způsobila, že jeho tvar je relativně pravidelný a vypoulený podél rovníku, jakoby se na sebe základnami nasadily dva kužele. Podobně bude vypadat i asteroid Bennu, ke kterému se blíží americká sonda OSIRIS-REx. A vypadá tak i několik asteroidů změřených radarem při jejich blízkých průletech u Země.

Výrazný rovníkový hřeben obepínající asteroid Ryugu jako horské pásmo se navíc zdá být poněkud světlejší. Možná to znamená, že je hladší než zbytek povrchu, možná je to jen efekt způsobený úhlem nasvícení. To uvidíme zanedlouho. Téměř přímo na rovníku se pak nachází asi dvousetmetrový kráter a jiný podobný kráter je vidět i poblíž jednoho z pólů.

Již z minulé sekvence víme, že asteroid Ryugu má retrográdní rotaci - otáčí se v opačném směru než obíhá. Jeho rotační osa je ale téměř kolmá k rovině jeho oběhu kolem Slunce, takže během jediné sedmi a půl hodinové otočky lze spatřit téměř celý povrch Ryugu. Tato konfigurace by však mohla omezit výběr přistávacích míst jen na rovníkové oblasti.

neděle 17. června 2018

Ryugu rotující

Hayabusa2 při svém přibližování k blízkozemnímu asteroidu Ryugu pořídila 14. června ze vzdálenosti pod 700 km sekvenci 52 snímků zachycujících zhruba sedmi a půl hodinovou rotaci tohoto maličkého světa. Vesmírný umělec Roman Tkachenko si se snímky pohrál a vykřesal z nich solidní ochutnávku toho, co nám Ryugu v následujících dnech a měsících nabídne.


Následující koláž ukazující postupné zvětšování asteroidu Ryugu v zorném poli navigační kamery Hayabusy2 má na svědomí planetární kartograf Phil Stooke.


čtvrtek 14. června 2018

K Ryugu stále blíž...

Dnes provedla Hayabusa2 ve vzdálenosti asi 750 km od asteroidu třetí korekční manévr TCM03, který upravil rychlost přibližování na 1,7 m/s. (Zdroj)

Ryugu nám postupně „roste“ a pomalu začíná být patrný jeho tvar, který se, zdá se, příliš neliší od tvaru očekávaného.

Tady jsou pohromadě poslední tři snímky z navigačních kamer (ze vzdáleností 2 600 km, 1 500 km a 920 km):


Kamery ONC-T & ONC-W1 se nevyužívají jen k optické navigaci, ale také pro hledání případných přirozených satelitů asteroidu Ryugu a pro měření jeho rotační periody. Ta činí přibližně 7,6 hodiny, což odpovídá předchozím měřením. Žádné měsíčky však nalezeny nebyly. Pozorovatelný limit velikosti byl ale kolem 50 cm, takže nějaká drobotina kolem Ryugu pořád obíhat může. (Zdroj)

Světelnou křivku asteroidu měřila i infračervená kamera TIR:


Přílet k Ryugu na 20 km je stále v plánu na 27. června.

Materiály k tiskovce ze 14. června naleznete zde.

Images credit:
Ground observation team: JAXA, Kyoto University, Japan Spaceguard Association, Seoul National University
ONC Team: JAXA, University of Tokyo, Kochi University, Rikkyo University, Nagoya University, Chiba Institute of Technology, Meiji University, University of Aizu and AIST

Ryugu seen from a distance of 920 km

Ceres téměř na dosah


První objevená a zároveň i první zblízka prozkoumaná trpasličí planeta.
To je Ceres - v mytologii římská bohyně úrody a mezi světy královna Hlavního pásu asteroidů.

Smyčka jedné otočky Ceres kolem vlastní osy

Téměř na dosah tomuto zvláštnímu světu na pomezí mezi planetami a planetkami se nyní dostává jeho umělá družice Dawn. Ta navzdory původnímu plánu nepřiblížit se k povrchu Cerery více než na 375 km přešla v rámci prodloužené mise postupně na eliptickou dráhu s nejnižším bodem pouhých 35 kilometrů nad nevšední krajinou planety Ceres!

Postupně snižovaná oběžná dráha družice Dawn kolem planetky Ceres

Zatímco gama/neutronový spektrometr na palubě sondy zmapuje při nízkých průletech ještě přesněji elementární složení povrchu planetky, tak kamery tento povrch mohou nasnímat s dosud nevídaným rozlišením. První zveřejněné snímky zachycují hlavně okraje kráteru Occator.

Východní okraj kráteru Occator z výšky 48 km

Balvany poblíž východního okraje kráteru Occator z výšky 48 km

Sesuvy podél okraje kráteru Occator z výšky 44 km

Pro připomenutí - kráter Occator má průměr přibližně 92 km a na svém dně hostí nepřehlédnutelné světlé skvrny, které jsou jakýmsi poznávacím znamením planetky Ceres.

Simulovaný pohled na kráter Occator směrem od jihu

Další detailní snímky jiných oblastí:

Na závěr se podívejte na mozaiku zobrazující fraktury v kráteru Dantu. Použité snímky jsou sice z výšky 490 km, ale zato je mozaika ve zvýrazněných barvách, které zachycují rozdíly v chemickém složení povrchu.

Fraktury v kráteru Dantu z výšky 490 km



Další odkazy:

O rekordně nízké dráze družice Dawn kolem Ceres:

pátek 8. června 2018

Ryugu na tři pixely

Hayabusa2 v neděli 3. června ukončila práci svých iontových motorů, a tak se její navigační kamery mohly rozhlédnout, aby sonda mohla být co nejpřesněji navedena ke svému cíli.

Nepatrný světelný bod, kterým doposud asteroid Ryugu pro pozorovatele ze Země byl, začíná získávat rozměry!

Na snímku z 6. června ze vzdálenosti 2 600 km to jsou na šířku sice sotva tři pixely, takže ještě není ani vidět skutečný tvar asteroidu. Nicméně je to předzvěst následujících dnů a týdnů, kdy z těch několika obrazových bodů vyroste kosmický balvan.


Image credit
Ground observation team: JAXA, Kyoto University, Japan Spaceguard Association, Seoul National University
ONC team: JAXA, University of Tokyo, Kochi University, Rikkyo University, Nagoya University, Chiba Institute of Technology, Meiji University, University of Aizu and AIST

Ryugu seen from a distance of 2 600 km

neděle 3. června 2018

Jak sledovat přibližování k Dračímu paláci?


   Pouhé týdny nás dělí od chvíle, kdy se mapy známých světů rozšíří o další nepatrný kousek. Tím bude na kosmické poměry maličké těleso, lidmi katalogizované pod číslem 162173 a pojmenované po kouzelném dračím paláci z japonských mýtů: Ryugu. K pomyslným bránám Dračího paláce se nyní blíží japonský sokol neboli robotická sonda Hayabusa2, která tento přibližně kilometrový asteroid prozkoumá setem svých vědeckých přístrojů. V následujícím příspěvku si povíme, kde lze sledovat probíhající misi a kde si přečíst, co o blízkozemním asteroidu Ryugu doposud víme.
   Vyčerpávající popis průběhu celé mise a technických parametrů průzkumné sondy a všech jejích součástí poskytují články na eoPortal a Spaceflight101. Hayabusa2 nese na palubě čtyři přístroje k dálkovému průzkumu: soustavu kamer pro optickou navigaci (ONC), spektrometr operující v blízké infračervené oblasti (NIRS3), infračervený tepelný snímač (TIR) a laserový výškoměr (LIDAR).


   Pro orientaci v prostoru sonda použije sledovače hvězd a manévrovací trysky, jako hlavní pohon využívá iontové motory, komunikace bude zajištěna přes několik radiových antén a energii dodávají solární panely. Nejdůležitějším zařízením na Hayabuse2 je pak sběrný mechanismus a návratová kapsle, ve které by se měly na Zemi dostat neporušené vzorky odebrané přímo z asteroidu.
   Spolu s Hayabusou však vstříc Dračímu paláci letí celá flotila menších zařízení prozatím připojených k hlavní sondě. V první řadě je to pět malých terčíků, což jsou umělé cíle, které budou vypuštěny na povrch asteroidu, aby mohla být Hayabusa snadno navedena na konkrétní místa pro odběr vzorků. Dále je to kinetický impaktor (SCI), který má zasáhnout asteroid a vytvořit malý kráter, aby bylo možné prozkoumat i podpovrchový materiál. Náraz impaktoru bude sledovat oddělitelná kamera (DCAM3), zatímco samotná Hayabusa2 bude schovaná na opačné straně asteroidu. V neposlední řadě pak na palubě sondy čekají čtyři přistávací moduly: Tři verze japonského hopkajícího modulu MINERVA-II a taktéž pohyblivý lander MASCOT dodaný Německou vesmírnou agenturou.

Hlavním zdrojem informací je oficiální stránka mise Hayabusa2 od Japonské kosmické agentury.
 Doporučuji také sledovat twitterové účty Hayabusa2 a MASCOT lander.

Podívat se lze také na aktuální polohu Hayabusy2 ve Sluneční soustavě a stránka Haya2NOW poskytuje technické parametry probíhající komunikace se sondou.

How to keep up with Hayabusa2?


O cíli této ambiciózní mise - blízkozemním asteroidu Ryugu - jsem se již několikrát zmiňoval zde na blogu. Podívejte se na základní charakteristiky a předpokládaný tvar asteroidu, či na výzkum blízkozemních asteroidů obecně. Pro další informace v češtině doporučuji projít si štítek 'Ryugu' na Kosmonautixu.



Jak bude Ryugu vypadat?

Několik vědeckých publikací, shrnujících dosavadní poznatky o planetce (162173) Ryugu:

Vědecký tým, který se postará o zpracování, interpretaci a publikování dat získaných v rámci mise Hayabusa2: