Planetární noviny

úterý 8. října 2019

Dvacet přírůstků k Saturnově rodince

Saturn se se svými 82 známými satelity dostává do vedení žebříčku nejoměsícovanějších planet.

Dvacet nejnovějších kousků do výčtu Saturnovy sbírky měsíců přihodil tým známého astronoma Scotta S. Shepparda, když je objevili na snímcích z dalekohledu Subaru a zaznamenali jejich kronocentrické oběžné dráhy. Jedná se o tělesa o velikostech několika málo kilometrů a podle orbitálních parametrů se dají roztřídit do tří již dříve známých skupin vnějších Saturnových měsíců: Gallic (1), Inuit (2) a Norse (17). Veřejnost může pro nově objevené měsíčky navrhovat jména mýtických obrů z příběhů těchto tří kultur (Galská, Inuitská a Nordická).

credit: Carnegie Institution for Science | NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute | Paolo Sartorio/Shutterstock

¤ Space.com: 20 New Moons Found Around Saturn, Snagging Satellite Record from Jupiter
¤ ScottS.Sheppard: 20 New Moons found around Saturn, Making Saturn the Moon King

¤ CarnegieInstitutionForScience: Help Name 20 Newly Discovered Moons of Saturn!

pondělí 7. října 2019

Nedávné průlety blízkozemních asteroidů

Největší pozornost mezi blízko prolétajícími asteroidy si letos vysloužil objekt označený (66391) 1999 KW₄, který 25. května proletěl 5,2 milionu kilometrů od Země (14× dál než Měsíc). Jedná se o binární planetku neboli asteroid s vlastním měsíčkem. Hlavní složku s průměrem zhruba 1,4 km obíhá ve vzdálenosti 2,6 km měsíček velký asi 360 m. Koncem srpna pak byly oba objekty pojmenovány po pobřežním obrovi a jeho ženě z legend indiánů kmene Mohegan: Moshup a Squannit

Při květnovém průletu se na prolétající dvojici zaměřila spousta observatoří včetně ESO s osmimetrovými dalekohledy VLT:

credit: ESO / VLT / SPHERE

¤ ESO: ESO contributes to protecting Earth from dangerous asteroids

¤ AstronomyNow: Double asteroid tracked by VLT in planetary defence test

¤ Astro.cz: ESO pomáhá chránit Zemi před nebezpečnými planetkami

¤ CentauriDreams: 1999 KW₄: Close-Up of a Double Asteroid

¤ EarthSky: Video: Asteroid 1999 KW₄ as it swept past

Radarový snímek Moshup a Squannit z roku 2001:

credit: Arecibo Observatory in Puerto Rico / NASA / NSF

Evropská jižní observatoř ESO se podílela také na vyloučení možnosti zásahu Země asteroidem 2006 QV₈₉, který nás pak bezpečně minul 9. září:

¤ EarthSky: No, asteroid 2006 QV₈₉ won't strike Earth in September 2019
¤ ESA: ESA confirms asteroid will miss Earth in 2019

Naopak přímý zásah jsme dostali malým asteroidem 2019 MO. Jednalo se teprve o čtvrtý případ v historii, kdy se nám podařilo objevit asteroid ve vesmíru ještě předtím, než zasáhl Zemi:

¤ LivingFuture: Vzácné pozorování planetky ještě předtím, než vstoupila do atmosféry Země
¤ Comets&Asteroids: Small Asteroid 2019 MO impacted Earth on June 22
¤ CentauriDreams: Progress on Asteroid Discovery, Impact Mitigation
¤ EarthSky. A small asteroid hit us last weekend

Tak říkajíc „o fous“ jsme to měli 24. července, kdy Zemi o pouhých 65 000 km minul zhruba stometrový asteroid 2019 OK. Nejhorší na tom je, že byl objeven až v den průletu, takže kdyby měl namířeno na nějaké město, neudělali bychom s tím zhola nic, dokonce ani nestihli evakuovat:

¤ TheConversation: An asteroid just buzzed past Earth, and we barely noticed in time

¤ Planetky: Těsně nás minul stometrový asteroid

I tato událost tak přispěla k tomu, že se NASA konečně rozhodla realizovat výkonný infračervený dalekohled pro hledání právě takovýchto potenciálních zabijáků měst. S největší pravděpodobností bude postaven na základě návrhu družice NEOCam, která získala částečné financování už při posledním výběru misí kategorie Discovery:

¤ UniverseToday: This Summer's Asteroid Near-Miss Helped Greenlight NASA's NEOCam Mission to Search the Skies for Killer Spacerocks

¤ PlanetarySociety: NASA to Build New Asteroid-Hunting Space Telescope

¤ Kosmonautix.cz: NASA chce teleskop hledající planetky

Na závěr přidávám dvě prezentace z 21. setkání Skupiny pro vyhodnocování malých těles (SBAG21):

O loňském přiblížení komety 46P/Wirtanen na třicetinásobek vzdálenosti Měsíce a o souvisejících pozorováních této blízkozemní komety:

Comet Wirtanen Observing Campaign

O pozorování blízko prolétajících asteroidů obří radiovou anténou Arecibo:

Arecibo Observatory Planetary Radar Program

neděle 6. října 2019

Tři průlety u Jupiteru, pohled Hubblem a nově pojmenované měsíce

Jupiter jsem naposledy zmiňoval v dubnu, poté co družice Juno podnikla svůj devatenáctý nízký průlet nad jeho atmosférou. Od té doby se Juno podívala téměř na dosah Jupiterových mraků při třech dalších průletech nejnižším bodem její dráhy (perijovum). Mezitím se v rámci pravidelného monitorování vnějších planet na Jupiter podíval také Hubbleův kosmický dalekohled.

Jupiter pohledem HST, 27.6.2019:

credit: NASA / ESA / A. Simon (Goddard Space Flight Center) / M.H. Wong (University of California, Berkeley)

HST nasnímal celý „povrch“ Jupiteru, a tak bylo možno sestavit animaci rotující planety:

¤ AstroBob: Hubble’s Hubba-Hubba Jupiter Photo, Tonight’s Splendid Conjunction and a Jovian Hit

¤ BadAstronomy: Jupiter from Hubble: Enormous, magnificent, and… fading at the edge?

¤ AstronomyNow: Rivalling Juno, Hubble snaps stunning views of Jupiter

PERIJOVUM 20 (29.5.):
¤ UMSF thread

credit : NASA / SwRI / MSSS / Gerald Eichstädt / Seán Doran, © CC NC SA

¤ AstronomyNow: Juno orbiter captures more stunning views of Jupiter

PERIJOVUM 21 (21.7.):
¤ UMSF thread

Do zorného pole Junocam se opět dostala Velká rudá skvrna:

credit : NASA / SwRI / MSSS / Gerald Eichstädt, © CC NC SA

Mozaika snímků postupně se zmenšující Velké rudé skvrny, jak ji viděla sonda Juno mezi lety 2017 až 2019:

credit: NASA / JPL-Caltech / SwRI / MSSS / Björn Jónsson, © CC NC SA 3.0

¤ EarthSky: Is Jupiter's Great Red Spot disintegrating?

¤ Photojournal: A Storm of Change (PIA23436)

PERIJOVUM 22 (12.9.):
¤ UMSF thread

Při perijovu 22 se povedl vyfotit parádní snímek zachycující stín vržený vulkanickým měsícem Io jako černou díru v mracích Jupiteru:

credit: NASA / JPL-Caltech / SwRI / MSSS / Kevin M. Gill, © CC NC SA 3.0

¤ UniverseToday: Yes, This is Actually the Shadow of Io Passing Across the Surface of Jupiter

¤ SpaceflightNow: NASA’s Juno spacecraft sees moon’s otherworldly shadow on Jupiter

¤ SpaceAnswers: NASA’s Juno mission checks out eclipse on Jupiter

Pět malých měsíců Jupitera nesoucích doposud jen číselná označení dostalo svá oficiální jména:

Ersa
Eirene
Pandia
Eupheme
Philophrosyne

... dalších 22 ze 79 známých měsíců Jupitera na své jméno teprve čeká ...

Předchozí perijovy:

19. Devatenácté perijovum

18. Osmnáctý oblet Jupiteru

16.+17. Perijovy 16 & 17 - Jupiter, Rudá skvrna a Galileovské měsíce

15. Pohledy z patnáctého perijova

14. Perijovum 14 a sopky na Io

13. Juno potřinácté nad Jupiterovými mraky

12. Juno podvanácté u Jupiteru

11. Perijovum 11 a Ganymed v UV

10. Desáté perijovum

8. Juno - perijovum 8 | Osmé prosmýknutí u Jupiteru | Jupiter v přirozených barvách

sobota 5. října 2019

Viděli jste led na Merkuru?

Obří radarovou anténou Arecibo se podařilo zachytit odrazy radiových signálů od ložisek vodního ledu ve věčném stínu na dně polárních kráterů planety Merkur. Slunci přímo pod nosem (pod lampou je největší tma) tam po milióny let tiše odpočívají tuny životodárné vody, která by se kdekoli jinde v této vzdálenosti okamžitě vypařila (respektive vysublimovala). A díky radaru můžeme tuto zmrzlou vodu na Merkuru vidět přímo ze Země!

We can SEE actual WATER ICE on MERCURY'S POLES all the way from EARTH thanks to a GIANT BELOVED RADIO DISH in a JUNGLE https://t.co/X7drZBXMDL
— Emily Lakdawalla (@elakdawalla) October 3, 2019

pátek 4. října 2019

Další větší ledovec

Od Antarktidy, konkrétně od Ameryho ledového šelfu, se koncem září odlomil ledovec o rozloze 1600 čtverečních kilometrů označený D-28. Podle tohoto seznamu se jedná o sedmý největší ledovec zaznamenaný v moderní historii. Z roku 2017 připomínám odlomení 3,8× většího ledovce od šelfu Larsen C a také hrozící „odpadnutí nosu“ od Bruntova šelfu.

credit: ESA / Copernicus / Sentinel-1

Hlavní ledové šelfy lemující pobřeží Antarktidy:

credit: Ted Scambos / NSIDC

neděle 29. září 2019

Detekce mezihvězdného kyanidu

Pomocí spektrografu ISIS na čtyřmetrovém dalekohledu Williama Herschela (WHT, La Palma) astronomové pořídili další spektrum první mezihvězdné komety 2I/Borisov. V blízké ultrafialové oblasti na zhruba 387 nanometrech je jasně patrná emise molekul kyanidu (CN). Tento plyn běžně uvolňují komety Sluneční soustavy, takže se jedná o další potvrzení toho, že Borisov se podobá „našim“ kometám. Nebýt její hyperbolické dráhy, jevila by se Borisov jako zcela obyčejná, skoro až nudná kometa.

Detection of CN gas in Interstellar Object 2I/Borisov

¤ Astrobiology: Detection Of CN Gas In Interstellar Object 2I/Borisov

¤ Astroengine: Interstellar Comet Borisov Looks Weirdly Familiar

Nad složením komy okolo Borisova se zamýšlí také krátká studie Evgenije Zubka a spol:

Clues to Understanding the Microphysics of Dust in the Interstellar Comet C/2019 Q4 (Borisov)

Polští astronomové se zase snažili identifikovat hvězdný systém, ze kterého by mohla kometa Borisov pocházet:

Kruger 60 – a plausible home system of the interstellar comet C/2019 Q4

A astronomové z Yale University předvídají, že 'Oumuamua a Borisov jsou jen špičkou pomyslného ledovce a že se máme připravit na smršť objevů mezihvězdných objektů (zejména prostřednictvím chystaného revolučního dalekohledu LSST):

¤ YaleNews: Get ready for more interstellar objects, Yale astronomers say

¤ SpaceAnswers: ‘Oumuamua and Borisov are just the beginning of an interstellar object bonanza

Na závěr ještě přidávám snímek komety Borisov pořízený 24. září 40ti centimetrovým dalekohledem Elena v Itálii. Patrný je už i slabý ohůnek tvořící se za kometou:

¤ TheVirtualTelescopeProject: 2I/Borisov = C/2019 Q4, the first interstellar comet is now official: a new image - 24 Sept. 2019

středa 25. září 2019

C/2019 Q4 (Borisov) = 2I/Borisov

Pracovní skupina Mezinárodní astronomické unie pro pojmenovávání malých těles Sluneční soustavy, jejíž dlouholetou předsedkyní je Jana Tichá z Kleťské observatoře, přidělila hyperbolické kometě C/2019 Q₄ (Borisov) definitivní označení 2I/Borisov a oficiálně ji tak uznala jako druhý známý mezihvězdný objekt. Její objevitel Gennadij Borisov se zapisuje do historie po bok Johanna Enckeho jehož jméno nese druhá krátkoperiodická kometa 2P/Encke. A pak že amatér nemůže v době automatických přehlídek oblohy najít zajímavou kometu..

MPEC 2019-S72 : 2I/Borisov = C/2019 Q₄ (Borisov)

>> #2IBorisov <<

Snímek komety 2I/Borisov pořízený 21.9. z ČR metrovým dalekohledem KLENOT na Observatoři Kleť:

¤ Komety: Druhý mezihvězdný poutník

¤ IAU: Naming of New Interstellar Visitor: 2I/Borisov

¤ CentauriDreams: 2I/Borisov: Naming the Interstellar Visitor

¤ CNN: 2nd interstellar visitor to our solar system confirmed and named
¤ IFLScience: Welcome 2I/Borisov, Officially The Second Interstellar Visitor Of The Solar System

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kometa Borisov v mezihvězdném prostoru uletí vzdálenost jednoho světelného roku za zhruba 9000 let.