Témata

1991VG 1994AW1 1I('Oumuamua) 1P(Halley) 2001CB21 2001FO32 2001SN263 2001WR1 2003SD220 2004EW95 2006OV89 2013FY27 2015BP519(Caju) 2017OF69(BigPlutino) 2017YE5 2018AG37(FarFarOut) 2018VG18(Farout) 2019AQ3 2019MO 2019OK 29P(SchwassmannWachmann1) 2I(Borisov) 41P(TuttleGiacobiniKresák) 46P(Wirtanen) 67P(ČurjumovGerasimenko) Actaea Agamemnon AGU2017 Akatsuki Albireo Aldebaran Algol Amphitrite Annefrank Antares Apophis Arawn Arecibo Ariel Arrokoth asteroidy Atlas aurora Bamberga Bennu Beresheet Betelgeuse blesky C2010U3(Boattini) C2013US10(Catalina) C2014W10(PanSTARRS) C2017K2(PanSTARRS) C2018V1(MacholzFujikawaIwamoto) C2018Y1(Iwamoto) CAESAR Cassini Ceres CME Dactyl Daphnis DART Dawn Deimos DES DESTINY+ Didymos Dione Donaldjohanson Dragonfly družice Dysnomia Echeclus ElstPizzaro ELT ELVES Enceladus Epimetheus EPSC2017 EPSCDPS2019 Eris Eros erupce Europa Eurybates exoplanety Florence Gaia galaxie Galileo Ganymed Gaspra Gault Gonggong Haumea Hayabusa2 Hebe Hektor Hera Hi'iaka Hippocamp Hubble Huya hvězdokupy hvězdy Hydra Hygiea Hyperion Chandrayaan2 Chang'e4 Chariklo Charon Chiron Iapetus IAU Ida Ilmarë InSight Io Iridium Iris ISRO ISS Itokawa Julia Juno Jupiter Kaʻepaokaʻāwela Kamoʻoalewa KBOs kentauři Kepler Kerberos komety Leleākūhonua Leucus lidé LMC LPSC2018 LPSC2019 LPSC2021 LRO LSST Lucy Lutetia M1 M22 M42 Makemake ManwëThorondor Mars Mathilde MBAs Merkur Měsíc MESSENGER meteority meteory Mimas Mira mlhoviny MoshupSquannit Namaka NEOs NEOWISE Neptun NewHorizons Nix Oberon obloha okultace Opportunity Orcus Orus OSIRISREx OSSOS Pallas Pan PanSTARRS PatroclusMenoetius PDC2019 Phaethon Phobos Phoebe Planeta9 Plejády plutina Pluto Polymele prach Prometheus prstence Psyche Quaoar rakety Regulus Rhea Rosetta rovnodennost Ryugu Salacia Saturn SDO SDOs Sedna sednoidy Sirius Skamandrios skřítkové skvrny Slunce slunovrat SOFIA SOHO sopky Soustava SSOLS STEVE Styx Subaru Swift Šteins Tethys Titan Titania TNOs Toutatis Triton trojané TyphonEchidna Umbriel úplněk Uran Vanth Varda Venuše Vesta VLT Vulkán Země Zubenelgenubi

neděle 11. dubna 2021

Radarové snímky nedávných návštěvníků

O radiovou observatoř v Arecibu jsme sice loni přišli, nicméně funkci planetárního radaru nadále plní vysílače sítě Deep Space Network v kombinaci se stometrovou anténou Green Bank Observatory. Radarové odrazy se podařilo zachytit od obou nedávno prolétajících blízkozemních asteroidů: Apophis a 2001 FO32. Druhý jmenovaný prolétal podstatně blíže, čemuž odpovídá dosažené rozlišení. 

Povídání o odkazu zřícené observatoře Arecibo a o současných možnostech planetárních radarů: 

     
     

středa 7. dubna 2021

Poslední průlet u Bennu

Sonda OSIRIS-REx naložená vzorky odebranými z asteroidu Bennu dnes naposledy prolétla kolem této půlkilometrové hroudy suti, aby obhlédla stopy zanechané na místě odběru. Teď už bude jen driftovat pryč a v květnu zážehem motorů zamíří zpět k Zemi. 

¤ NASA: NASA’s OSIRIS-REx Completes Final Tour of Asteroid Bennu 

neděle 4. dubna 2021

Zpřesnění dráhy Apophise

Díky radarovým měřením anténou v Goldstone a díky pozorování okultací během letošního průletu se nejistota u Apophisovy pozice během průletu v roce 2029 snížila z ±700 km na ±2 km a u průletu v roce 2036 z ±27 milionů km na ±75 tisíc km. 

¤ GreenBankObservatory: Can Green Bank Telescope Defend Against Asteroid Apophis? 
¤ SETIInstitute: We Got It: The Story of Astronomers Catching Apophis' shadow 
¤ Twitter: The uncertainty in the #Apophis 2029 approach has been reduced 
¤ AstronomyNow: Asteroid Apophis impact ruled out for at least a century 

Takto pohyb Apophise mezi hvězdami zaznamenal Michael Jäger během letošního průletu ze vzdálenosti okolo 20 milionů kilometrů: 

     credit: Michael Jäger 

V roce 2029 bude Apophis prolétat mnohem blíže, takže bude viditelný pouhýma očima! Tehdy dá Země Apophisovi dobrý gravitační prak: Přesune ho z orbitální třídy Aten do třídy Apollo: 
     

Povídání o Apophisovi (Rick Binzel pro SBAG): 
     

Povídání o Apophisovi (Chelsea Gohd ze Space.com): 
     

Předchozí příspěvky: Apophis se zatím se Zemí nesrazí > Deset roků do průletu Apophise > Předprůlet Apophise > Okukování Apophise a jeho stínu 

sobota 27. března 2021

Einsteinovo zatmění v novém kabátě

První přímé potvrzení Einsteinovy teorie relativity, tedy slavný snímek slunečního zatmění z roku 1919, se dočkal nového zpracování z rukou Petra Horálka za pomoci algoritmů pro zpracování obrazu od profesora Miloslava Druckmüllera. 

     credit: ESO / Landessternwarte Heidelberg-Königstuhl / F. W. Dyson, A. S. Eddington, & C. Davidson, P. Horálek / Institute of Physics in Opava, M. Druckmüller

¤ SpaceWeather: Einstein's Eclipse 
¤ ESO: Original image of the 1919 solar eclipse 
¤ ESO: Highest resolution image of the 1919 solar eclipse 

středa 24. března 2021

Astrokladistika trojanů

Kladistika je obvykle metoda v evoluční biologii klasifikující živé organismy do tzv. stromu života. Proč ale tuto techniku neaplikovat také na kosmická tělesa? Přesně to učinili astronomové v čele s Timothy R. Holtem a sestavili „stromy života“ Jupiterových trojanů. Kromě klasických kolizních rodin tak v populacích trojanů v obou libračních centrech identifikovali celkem 48 klanů asteroidů sdílejících nejspíš společný původ. Rozhodně bude zajímavé prozkoumat, jaké další nuance a souvislosti o hierarchii trojanů a potažmo o historii naší Soustavy může toto členění ještě odhalit... 

 Astrocladistics of the Jovian Trojan Swarms 

úterý 23. března 2021

Jak se kentauři stávají kometami?

To je otázka, na kterou by mnoho planetárních vědců rádo znalo odpověď. I proto hlavní představitel sondy New Horizons (která prozkoumala Pluto a Arrokoth), prosazuje mezinárodní kooperaci na nové sondě, která by si během třicátých let na tyto přechodné světy posvítila zblízka. 


      návštěvníci ledových světů | credit: Roen Kelly / Dan Durda / NASA / JHUAPL / SwRI 

Již jsme zblízka viděli malé aktivní komety, velkou ledovou planetu i primitivní prastarou planetesimálu. Nicméně celá populace kentaurů či velkých čerstvě probuzených komet je zatím velkou neznámou. Než se nějaká mise k nim začne byť jen přibližovat k realizaci, jsme odkázáni na teleskopická pozorování a teoretické modely... 


      oběžné dráhy některých kentaurů a trpasličích planet ve Sluneční soustavě | credit: Roen Kelly / Duncan Steel 

Studie transformace kentaurů na komety: 
 > From Centaurs to comets — 40 years 
 > The Relationship between Centaurs and Jupiter Family Comets with Implications for K-Pg-type Impacts 
 > 29P/Schwassmann–Wachmann 1, A Centaur in the Gateway to the Jupiter-Family Comets 
     ¤ EuroplanetSociety: Gateway into Inner Solar System Discovered, Finding May Alter Fundamental Understanding of Comet Evolution 

Fotometrie kentaurů: 
 > Photometry of Centaurs and trans-Neptunian objects: Chiron, Chariklo, Huya, Ixion and Orcus 
 > Photometry of active Centaurs: Colors of dormant active Centaur nuclei 
 > Trans-Neptunian objects and Centaurs at thermal wavelengths 

Největší z kentaurů jsou zhruba dvousetkilometrové planetky Chariklo a Chiron, obě ověnčené prstenci: 
  Chariklo: Největší z kentaurů | Měření Chariklo | Simulace prstenců Chariklo 
  Prstence malých planet
| Padají na Chiron jeho prstence? 

Nejaktivnějším kentaurem je asi planetka Echeclus: 
  Echeclus v outburstu 

pondělí 22. března 2021

Ferrovulkanismus na Psyche?

Ze Země dobře známe sopky, které chrlí roztavené silikáty. Jupiterův měsíc Io je zase poset sopkami produkujícími různé formy žhavé tekuté síry. Z ještě vzdálenějších měsíců u Saturnu a Neptunu dokonce známe i projevy kryovulkanismu, kde je oním roztaveným produktem voda či jiné těkavé látky. A brzo do sbírky přidáme svět, jehož povrch dost možná formoval ferrovulkanismus, tedy sopečná činnost, jejímž produktem je roztavené železo. Tím světem je samozřejmě kovová planetka Psyche, k níž se chystá právě rozestavěná stejnojmenná sonda

Model tvaru planetky Psyche na základě radarového echa (RIP Arecibo): 

Opticko-radarová albedová mapa Psyche: 


HST UV Observations of Asteroid (16) Psyche 
Asteroid (16) Psyche:    A Ferrovolcanic World? 
Ferrovolcanism on metal worlds and the origin of pallasites 

¤ BadAstronomy: Metal volcanoes may have erupted on asteroid Psyche 
¤ NatGeo: Heavy-metal space volcanoes may have forged gem-studded meteorites 
¤ UniverseToday: Metallic Asteroids Might Have Had Volcanoes Erupting Molten Iron. That's So Metal 


Snímky planetky Psyche aparaturou VLT-SPHERE: 

     credit: ESO / VLT /ˇSPHERE 

     

Tato krasavice Psyche nám v roce 2026 poskytne pohled na planetku Psyche zblízka: 

     credit: Maxar 

neděle 21. března 2021

Dlouhý mrak nad horou Arsia

Na planině Tharsis na Marsu se tyčí čtyři dávno vyhaslé sopky. Nad nejjižnější z nich, Arsia Mons, bývá často vidět podlouhlý mrak, který se táhne mnohdy i přes tisíc kilometrů daleko. Nejde o sopečné výpary, žádná taková aktivita na Marsu nikdy pozorována nebyla, ale jedná se o zkondenzovanou vlhkost vyhnanou vzdušnými proudy vzhůru po svazích sopky Arsia. 

¤ Kosmonautix: Mars Express rozlouskl další záhadu 
¤ ESA.int: Mars Express unlocks the secrets of curious cloud 
¤ Space: The weird long cloud on Mars is finally revealing some of its secrets 

¤ arXiv: An Extremely Elongated Cloud over Arsia Mons Volcano on Mars: I. Life Cycle 

 

Zde se podíváme na snímky tohoto fenoménu pořízené různými oběžnicemi Marsu dokonce až z dob orbiterů Viking: 

      VMC, OMEGA a HRSC jsou různé kamery na palubě evropské sondy Mars Express. 
      IUVS je ultrafialový spektrograf na americké sondě MAVEN. 
      MCC je kamera na indické sondě Mangalyaan. 

 


      a) snímek ze sondy Viking Orbiter 2 
      e)f) snímky kamerou MCC na palubě Mangalyaan 
      h)j) snímky kamerou HRSC na palubě Mars Express 
      b)c)d)g), i) snímky kamerou VMC na palubě Mars Express 

 

     

Images credit: NASA / ESA / ISRO / Hernández-Bernal et al. 2020

sobota 20. března 2021

Největší letošní blízkozemák

V neděli kolem nás ve vzdálenosti dva miliony kilometrů (tj. zhruba 5× ze Země na Měsíc) proletí asi půlkilometrový asteroid (231937) 2001 FO32. Jedná se o největší kus meziplanetárního materiálu, o němž víme, že se má letos k Zemi přiblížit. Jelikož se asteroid pohybuje kolem Slunce po skloněné eliptické dráze, bude mít vůči Zemi relativně vysokou rychlost: 34 km/s. Pro srovnání: O něco menší Apophis nedávno proletěl v 8× větší vzdálenosti při rychlosti ani ne 5 km/s. 

     credit: NASA / CNEOS 

Na měření spektra asteroidu FO32 se chystá mimojiné třímetrový infračervený teleskop IRTF na Havaji a pro získání radarového snímku budou pravděpodobně použity antény sítě DSN. Příště se tento asteroid přiblíží na obdobnou vzdálenost v roce 2052. 

     

#2001FO32

pátek 19. března 2021

Zjasňující nova v Kasiopeji

Včera si Yuji Nakamura z Japonska všiml v souhvězdí Kasiopeji poblíž hvězdokupy M52 nové hvězdy magnitudy 9,6. Dnes je už Nova Cas 2021 o nějaké dvě magnitudy jasnější a tedy pohodlně viditelná v binokulárech. Dle jejího spektra se jedná o klasickou novu, tedy těsný dvojhvězdný systém, kde hmota přetéká z větší hvězdy na bílého trpaslíka a když se jí nahromadí dostatek, zažehne se termonukleární reakcí. V tomto případě jde pravděpodobně o vzplanutí konkrétní zákrytové dvojhvězdy CzeV3217 (typ W UMa), jejíž jasnost se běžně pohybuje kolem 15 mag. 


     credit: Nayro Hokkaido 


     credit: Greg Smye-Rumsby 

¤ AstronomersTelegram: Spectroscopic Classification of Nova Cas 2021 as a classical nova (further reports) 
¤ AstronomyNow: New nova in Cassiopeia brightens rapidly 
¤ Astro.cz: Výrazné vzplanutí „české“ hvězdy 

čtvrtek 18. března 2021

Pomalé sezóny Saturnovy

Planeta Saturn má podobně skloněnou rotační osu jako Země, a tak stejně jako my zažívá střídání čtyř ročních období. Saturnův rok však trvá 29 let pozemských, takže monitorování sezónních změn v Saturnově atmosféře je vskutku dlouhodobý projekt. Hubbleův kosmický dalekohled se proto na Saturn pravidelně dívá rok co rok. Díky němu tak i po ukončení mise sondy Cassini můžeme v obstojném rozlišení sledovat proměny Saturnovy atmosféry s tím, jak se léto na jeho severní polokouli začíná chýlit ke konci... 

     credit: NASA / ESA / STScI / A. Simon / R. Roth 

¤ NASA: Hubble Sees Changing Seasons on Saturn 
Midsummer Atmospheric Changes in Saturn's Northern Hemisphere from the Hubble OPAL Program 

středa 17. března 2021

Zkoumání zrníček z Itokawy

V zrníčku z asteroidu Itokawa, dopraveném na Zemi první Hayabusou, byl detekován tepelně přetvořený ale i nezahřátý organický materiál.
Itokawa je kamenný asteroid typu S, na rozdíl od na organickou hmotu bohatého asteroidu Ryugu (typ C), z něhož teď dovezla vzorky Hayabusa2. 

Zkoumané zrnko pojmenované Amazon: 

     credit: Q. H. S. Chan et al. / Scientific Reports 


Asteroid Itokawa nafocený Haybusou ze čtyř stran: 

Povrch Itokawy jak ho viděla Hayabusa zblízka: 

     credit: JAXA / University of Tokyo

Ačkoli se z Itokawy podařilo nabrat materiálu, jen co by se za nehet vešlo, evidentně to stačilo k tomu, aby v něm dodnes bylo co objevovat.
Předloni například jiná zrnka z Itokawy promluvila o historii distribuce vody ve Sluneční soustavě. 


Zrníčka z Itokawy nečekaně bohatá na molekuly vody: 
     credit: Z. Jin and M. Bose / ASU

úterý 16. března 2021

Gault se uklidnil

O roku 2019 je astronomy pečlivě sledován asteroid (6478) Gault z Hlavního pásu, u nějž tehdy byla objevena kometární aktivita. Postupně mu narostlo několik prachových ohonů a dodatečně byl unikající materiál nalezen i na starších snímcích z roku 2013. 

Asteroid s ohonem → Analýza aktivity asteroidu Gault → Rozpadá se asteroid Gault? → Gaultův třetí ohon → Gault je aktivní již několik let! 

 

 

Ačkoli se za nejpravděpodobnější příčinu ztráty materiálu považovalo roztočení asteroidu v důsledku YORP efektu, nebylo právě přes onen prach možné provést přesnou fotometrickou analýzu a spolehlivě ověřit rychlou rotační periodu asteroidu. Ve hře tak zůstávaly i další možnosti jako třeba splynutí binárního tělesa či narušení povrchu zásahy mikrometeoroidy z vlečky nějaké komety. 

 
Během roku 2020 ale aktivita asteroidu Gault utichla, a tak bylo možné změřit drobné periodické kolísání jeho jasnosti v důsledku otáčení. A vskutku, dvěma různými týmy zjištěná doba rotace činí okolo 2,5 hodiny. To je blízko hraniční hodnoty, kdy se nemonolitické objekty začínají rozpadat. 

Snímky asteroidu Gault ze srpna 2020 (Palomar & HST). Zcela stelární vzhled, ani známka aktivity, prach se rozptýlil.. 

 
Gault by se tedy tvarem mohl podobat nyní dobře známým asteroidům Bennu a Ryugu, akorát je o něco větší... 

  
Další studie asteroidu Gault: 

Měření rotační periody asteroidu Gault, když byl ještě aktivní:
 > Secular and Rotational Light Curves of 6478 Gault 

      snímky asteroidu Gault z února 2019 dalekohledy ve Venezuele, Argentině a Španělsku 

Analýza dat ze sondy WISE a spektrální měření teleskopem IRTF: 
 > Physical Characterization of Active Asteroid (6478) Gault 

      IR spektrum asteroidu Gault v porovnání se spektry taxonomických typů asteroidů 

Další spektrální analýza, která stejně jako ta předchozí poukazuje na souvislost asteroidu Gault s kolizní rodinou Phocaea
 > Active asteroid (6478) Gault: a blue Q-type surface below the dust? 

      snímky asteroidu Gault z přelomu března a dubna 2019 rumunským dalekohledem NEEMO T05 

Porovnání asteroidu Gault s dalšími podobně se chovajícími objekty - skupinou, která by mohla být nazývána „špendlíkové komety“: 
 > The Pinpoint Comets: 133P/Elst-Pizarro, 249P/LINEAR, 331P/Gibbs, 62412 and 6478 Gault 

      pět asteroidů s dlouhým prachovým ohonem: 133P/Elst-Pizarro, 249P/LINEAR, 331P/Gibbs, (62412) 2000 SY178, (6478) Gault 

pondělí 15. března 2021

Poznatky z Dračího paláce

Než se začnou objevovat výsledky rozboru vzorků přivezených z Ryugu, sluší se udělat souhrn odkazů na poznatky, učiněné u asteroidu Hayabusou2 a jejím výsadkem landerů. 
 
 
Obecně o tepelné přeměně a evoluci uhlíkatých asteroidů: 
 
Kontext s charakteristikami pozorovanými na dálku: 
 
Poznatky získané díky landeru MASCOT: 
 
Úlomky světlých silikátů na Ryugu: 
 
Vlastnosti a historie povrchu Ryugu: 
 
Vytvoření umělého kráteru: 
Video pořízené během prvního odběru vzorků dvěma různými kamerami na Hayabuse2: 
  •  
          

neděle 14. března 2021

Výročí: Giotto u Halleyovy komety

Dnes je tomu 35 roků, co evropská sonda Giotto uzavřela návštěvu Halleyovy armády družic u stejnojmenné komety průletem ve vzdálenosti zhruba 600 km od jejího vysoce aktivního jádra. 

     image source: 35 years ago Today, ESA's Giotto spacecraft closed the 'Halley armada' encounters with comet 1P/Halley
     animation credit: ESA / Giotto project, H. U. Keller / animation by Daniel Macháček / stabilized by Gordan Ugarkovic
 
     
 
Halleyova armáda: 
     
 
Vysílání z roku 1986: 
     
 
¤ DrewExMachina: The Missions to Comet Halley 

sobota 13. března 2021

Meteority z Winchcombe

V poslední únorový den letošního roku byl nad Spojeným královstvím pozorován jasný bolid, jehož fragmenty dopadly do městečka Winchcombe. Ukázalo se, že se jedná o uhlíkaté chondrity, které jsou mezi meteority dopadnuvšími na Zemi poměrně vzácné, jelikož se většinou při průletu atmosférou celé vypaří. 

                  
 
Kousky, které dopadly na chodník, se rozsypaly na prach... 

Několik fragmentů ale přežilo v celku dopadem do trávy... 

     credit: Glasgow University 

Posbírat se podařilo přes 300 g kosmického materiálu... 

     credit: Natural History Museum 
 
¤ Plymouth: University researcher helps to recover first meteorite found in UK for 30 years