- chemická analýza
- analýza kamenných úlomků
- analýza prachových částic
- analýza těkavých látek
- analýza pevných organických látek
- analýza rozpustných organických látek
Témata
sobota 31. prosince 2022
Manipulace se vzorky asteroidu Ryugu
neděle 11. dubna 2021
Radarové snímky nedávných návštěvníků
O radiovou observatoř v Arecibu jsme sice loni přišli, nicméně funkci planetárního radaru nadále plní vysílače sítě Deep Space Network v kombinaci se stometrovou anténou Green Bank Observatory. Radarové odrazy se podařilo zachytit od obou nedávno prolétajících blízkozemních asteroidů: Apophis a 2001 FO32. Druhý jmenovaný prolétal podstatně blíže, čemuž odpovídá dosažené rozlišení.

Goldstone Radar Observations of Asteroid 2001 FO32 (PIA24561)
Images credit: NASA / JPL-Caltech and NSF / AUI / GBO
Povídání o odkazu zřícené observatoře Arecibo a o současných možnostech planetárních radarů:
středa 7. dubna 2021
Poslední průlet u Bennu
Sonda OSIRIS-REx naložená vzorky odebranými z asteroidu Bennu dnes naposledy prolétla kolem této půlkilometrové hroudy suti, aby obhlédla stopy zanechané na místě odběru. Teď už bude jen driftovat pryč a v květnu zážehem motorů zamíří zpět k Zemi.
¤ NASA: NASA’s OSIRIS-REx Completes Final Tour of Asteroid Bennu
neděle 4. dubna 2021
Zpřesnění dráhy Apophise
Díky radarovým měřením anténou v Goldstone a díky pozorování okultací během letošního průletu se nejistota u Apophisovy pozice během průletu v roce 2029 snížila z ±700 km na ±2 km a u průletu v roce 2036 z ±27 milionů km na ±75 tisíc km.
¤ GreenBankObservatory: Can Green Bank Telescope Defend Against Asteroid Apophis?
¤ SETIInstitute: We Got It: The Story of Astronomers Catching Apophis' shadow
¤ Twitter: The uncertainty in the #Apophis 2029 approach has been reduced
¤ AstronomyNow: Asteroid Apophis impact ruled out for at least a century
Takto pohyb Apophise mezi hvězdami zaznamenal Michael Jäger během letošního průletu ze vzdálenosti okolo 20 milionů kilometrů:
credit: Michael Jäger
V roce 2029 bude Apophis prolétat mnohem blíže, takže bude viditelný pouhýma očima! Tehdy dá Země Apophisovi dobrý gravitační prak: Přesune ho z orbitální třídy Aten do třídy Apollo:
Povídání o Apophisovi (Chelsea Gohd ze Space.com):
Předchozí příspěvky: Apophis se zatím se Zemí nesrazí > Deset roků do průletu Apophise > Předprůlet Apophise > Okukování Apophise a jeho stínu
sobota 27. března 2021
Einsteinovo zatmění v novém kabátě
První přímé potvrzení Einsteinovy teorie relativity, tedy slavný snímek slunečního zatmění z roku 1919, se dočkal nového zpracování z rukou Petra Horálka za pomoci algoritmů pro zpracování obrazu od profesora Miloslava Druckmüllera.
¤ SpaceWeather: Einstein's Eclipse
¤ ESO: Original image of the 1919 solar eclipse
¤ ESO: Highest resolution image of the 1919 solar eclipse
středa 24. března 2021
Astrokladistika trojanů
Kladistika je obvykle metoda v evoluční biologii klasifikující živé organismy do tzv. stromu života. Proč ale tuto techniku neaplikovat také na kosmická tělesa? Přesně to učinili astronomové v čele s Timothy R. Holtem a sestavili „stromy života“ Jupiterových trojanů. Kromě klasických kolizních rodin tak v populacích trojanů v obou libračních centrech identifikovali celkem 48 klanů asteroidů sdílejících nejspíš společný původ. Rozhodně bude zajímavé prozkoumat, jaké další nuance a souvislosti o hierarchii trojanů a potažmo o historii naší Soustavy může toto členění ještě odhalit...
úterý 23. března 2021
Jak se kentauři stávají kometami?
návštěvníci ledových světů | credit: Roen Kelly / Dan Durda / NASA / JHUAPL / SwRI
Již jsme zblízka viděli malé aktivní komety, velkou ledovou planetu i primitivní prastarou planetesimálu. Nicméně celá populace kentaurů či velkých čerstvě probuzených komet je zatím velkou neznámou. Než se nějaká mise k nim začne byť jen přibližovat k realizaci, jsme odkázáni na teleskopická pozorování a teoretické modely...
oběžné dráhy některých kentaurů a trpasličích planet ve Sluneční soustavě | credit: Roen Kelly / Duncan Steel
Studie transformace kentaurů na komety:
> From Centaurs to comets — 40 years
> The Relationship between Centaurs and Jupiter Family Comets with Implications for K-Pg-type Impacts
> 29P/Schwassmann–Wachmann 1, A Centaur in the Gateway to the Jupiter-Family Comets
¤ EuroplanetSociety: Gateway into Inner Solar System Discovered, Finding May Alter Fundamental Understanding of Comet Evolution
Fotometrie kentaurů:
> Photometry of Centaurs and trans-Neptunian objects: Chiron, Chariklo, Huya, Ixion and Orcus
> Photometry of active Centaurs: Colors of dormant active Centaur nuclei
> Trans-Neptunian objects and Centaurs at thermal wavelengths
Největší z kentaurů jsou zhruba dvousetkilometrové planetky Chariklo a Chiron, obě ověnčené prstenci:
Chariklo: Největší z kentaurů | Měření Chariklo | Simulace prstenců Chariklo
Prstence malých planet | Padají na Chiron jeho prstence?
Nejaktivnějším kentaurem je asi planetka Echeclus:
Echeclus v outburstu
pondělí 22. března 2021
Ferrovulkanismus na Psyche?
Ze Země dobře známe sopky, které chrlí roztavené silikáty. Jupiterův měsíc Io je zase poset sopkami produkujícími různé formy žhavé tekuté síry. Z ještě vzdálenějších měsíců u Saturnu a Neptunu dokonce známe i projevy kryovulkanismu, kde je oním roztaveným produktem voda či jiné těkavé látky. A brzo do sbírky přidáme svět, jehož povrch dost možná formoval ferrovulkanismus, tedy sopečná činnost, jejímž produktem je roztavené železo. Tím světem je samozřejmě kovová planetka Psyche, k níž se chystá právě rozestavěná stejnojmenná sonda.
Model tvaru planetky Psyche na základě radarového echa (RIP Arecibo):
Opticko-radarová albedová mapa Psyche:
Shepard: Generated a new shape model for Psyche. Overlaid an optical albedo map. Overlaid @AreciboRadar measurements and looked for correlations. #LPSCSmallBodies #LPSCArecibo #LPSC2021 pic.twitter.com/Sm3M9KhrKQ
— Martin Hajovsky (@MartinHajovsky) March 19, 2021
Shepard: Psyche a silicate world peppered with localized regions of very high metal content appearing to correlate with optical albedos. Ferrovolcanic formation model is most consistent with the observations.
— Martin Hajovsky (@MartinHajovsky) March 19, 2021
#LPSC2021 #LPSCSmallBodies #LPSCArecibo pic.twitter.com/Mz41UCbPiL
HST UV Observations of Asteroid (16) Psyche
Asteroid (16) Psyche: A Ferrovolcanic World?
Ferrovolcanism on metal worlds and the origin of pallasites
¤ BadAstronomy: Metal volcanoes may have erupted on asteroid Psyche
¤ NatGeo: Heavy-metal space volcanoes may have forged gem-studded meteorites
¤ UniverseToday: Metallic Asteroids Might Have Had Volcanoes Erupting Molten Iron. That's So Metal
Snímky planetky Psyche aparaturou VLT-SPHERE:
credit: ESO / VLT /ˇSPHERE
Tato krasavice Psyche nám v roce 2026 poskytne pohled na planetku Psyche zblízka:
credit: Maxar
neděle 21. března 2021
Dlouhý mrak nad horou Arsia
Na planině Tharsis na Marsu se tyčí čtyři dávno vyhaslé sopky. Nad nejjižnější z nich, Arsia Mons, bývá často vidět podlouhlý mrak, který se táhne mnohdy i přes tisíc kilometrů daleko. Nejde o sopečné výpary, žádná taková aktivita na Marsu nikdy pozorována nebyla, ale jedná se o zkondenzovanou vlhkost vyhnanou vzdušnými proudy vzhůru po svazích sopky Arsia.
¤ Kosmonautix: Mars Express rozlouskl další záhadu
¤ ESA.int: Mars Express unlocks the secrets of curious cloud
¤ Space: The weird long cloud on Mars is finally revealing some of its secrets
¤ arXiv: An Extremely Elongated Cloud over Arsia Mons Volcano on Mars: I. Life Cycle
Zde se podíváme na snímky tohoto fenoménu pořízené různými oběžnicemi Marsu dokonce až z dob orbiterů Viking:
VMC, OMEGA a HRSC jsou různé kamery na palubě evropské sondy Mars Express.
IUVS je ultrafialový spektrograf na americké sondě MAVEN.
MCC je kamera na indické sondě Mangalyaan.
a) snímek ze sondy Viking Orbiter 2
e), f) snímky kamerou MCC na palubě Mangalyaan
h), j) snímky kamerou HRSC na palubě Mars Express
b), c), d), g), i) snímky kamerou VMC na palubě Mars Express
Images credit: NASA / ESA / ISRO / Hernández-Bernal et al. 2020
sobota 20. března 2021
Největší letošní blízkozemák
V neděli kolem nás ve vzdálenosti dva miliony kilometrů (tj. zhruba 5× ze Země na Měsíc) proletí asi půlkilometrový asteroid (231937) 2001 FO32. Jedná se o největší kus meziplanetárního materiálu, o němž víme, že se má letos k Zemi přiblížit. Jelikož se asteroid pohybuje kolem Slunce po skloněné eliptické dráze, bude mít vůči Zemi relativně vysokou rychlost: 34 km/s. Pro srovnání: O něco menší Apophis nedávno proletěl v 8× větší vzdálenosti při rychlosti ani ne 5 km/s.
Na měření spektra asteroidu FO32 se chystá mimojiné třímetrový infračervený teleskop IRTF na Havaji a pro získání radarového snímku budou pravděpodobně použity antény sítě DSN. Příště se tento asteroid přiblíží na obdobnou vzdálenost v roce 2052.
pátek 19. března 2021
Zjasňující nova v Kasiopeji
Včera si Yuji Nakamura z Japonska všiml v souhvězdí Kasiopeji poblíž hvězdokupy M52 nové hvězdy magnitudy 9,6. Dnes je už Nova Cas 2021 o nějaké dvě magnitudy jasnější a tedy pohodlně viditelná v binokulárech. Dle jejího spektra se jedná o klasickou novu, tedy těsný dvojhvězdný systém, kde hmota přetéká z větší hvězdy na bílého trpaslíka a když se jí nahromadí dostatek, zažehne se termonukleární reakcí. V tomto případě jde pravděpodobně o vzplanutí konkrétní zákrytové dvojhvězdy CzeV3217 (typ W UMa), jejíž jasnost se běžně pohybuje kolem 15 mag.
¤ AstronomersTelegram: Spectroscopic Classification of Nova Cas 2021 as a classical nova (further reports)
¤ AstronomyNow: New nova in Cassiopeia brightens rapidly
¤ Astro.cz: Výrazné vzplanutí „české“ hvězdy
čtvrtek 18. března 2021
Pomalé sezóny Saturnovy
Planeta Saturn má podobně skloněnou rotační osu jako Země, a tak stejně jako my zažívá střídání čtyř ročních období. Saturnův rok však trvá 29 let pozemských, takže monitorování sezónních změn v Saturnově atmosféře je vskutku dlouhodobý projekt. Hubbleův kosmický dalekohled se proto na Saturn pravidelně dívá rok co rok. Díky němu tak i po ukončení mise sondy Cassini můžeme v obstojném rozlišení sledovat proměny Saturnovy atmosféry s tím, jak se léto na jeho severní polokouli začíná chýlit ke konci...
¤ NASA: Hubble Sees Changing Seasons on Saturn
Midsummer Atmospheric Changes in Saturn's Northern Hemisphere from the Hubble OPAL Program
středa 17. března 2021
Zkoumání zrníček z Itokawy
V zrníčku z asteroidu Itokawa, dopraveném na Zemi první Hayabusou, byl detekován tepelně přetvořený ale i nezahřátý organický materiál.
Itokawa je kamenný asteroid typu S, na rozdíl od na organickou hmotu bohatého asteroidu Ryugu (typ C), z něhož teď dovezla vzorky Hayabusa2.
Zkoumané zrnko pojmenované Amazon:
credit: Q. H. S. Chan et al. / Scientific Reports
Povrch Itokawy jak ho viděla Hayabusa zblízka:
credit: JAXA / University of Tokyo
Ačkoli se z Itokawy podařilo nabrat materiálu, jen co by se za nehet vešlo, evidentně to stačilo k tomu, aby v něm dodnes bylo co objevovat.
Předloni například jiná zrnka z Itokawy promluvila o historii distribuce vody ve Sluneční soustavě.
úterý 16. března 2021
Gault se uklidnil
O roku 2019 je astronomy pečlivě sledován asteroid (6478) Gault z Hlavního pásu, u nějž tehdy byla objevena kometární aktivita. Postupně mu narostlo několik prachových ohonů a dodatečně byl unikající materiál nalezen i na starších snímcích z roku 2013.
Asteroid s ohonem → Analýza aktivity asteroidu Gault → Rozpadá se asteroid Gault? → Gaultův třetí ohon → Gault je aktivní již několik let!
Další studie asteroidu Gault:
Měření rotační periody asteroidu Gault, když byl ještě aktivní:
> Secular and Rotational Light Curves of 6478 Gault
snímky asteroidu Gault z února 2019 dalekohledy ve Venezuele, Argentině a Španělsku
Analýza dat ze sondy WISE a spektrální měření teleskopem IRTF:
> Physical Characterization of Active Asteroid (6478) Gault
IR spektrum asteroidu Gault v porovnání se spektry taxonomických typů asteroidů
Další spektrální analýza, která stejně jako ta předchozí poukazuje na souvislost asteroidu Gault s kolizní rodinou Phocaea:
> Active asteroid (6478) Gault: a blue Q-type surface below the dust?
snímky asteroidu Gault z přelomu března a dubna 2019 rumunským dalekohledem NEEMO T05
Porovnání asteroidu Gault s dalšími podobně se chovajícími objekty - skupinou, která by mohla být nazývána „špendlíkové komety“:
> The Pinpoint Comets: 133P/Elst-Pizarro, 249P/LINEAR, 331P/Gibbs, 62412 and 6478 Gault
pět asteroidů s dlouhým prachovým ohonem: 133P/Elst-Pizarro, 249P/LINEAR, 331P/Gibbs, (62412) 2000 SY178, (6478) Gault
pondělí 15. března 2021
Poznatky z Dračího paláce
- Data z přístroje NIRS3 na Hayabuse2 ukazují, že i podpovrchové vrstvy Ryugu byly vystaveny teplotám přes 300°C, což podporuje hypotézu, že tento materiál prošel tepelnou přeměnou ještě jako součást mateřského tělesa, z něhož Ryugu vznikl.
- Rekalibrace měření z palubního lidaru vedla k přesnějšímu určení dráhy Hayabusy2 a potažmo zpřesnění dat z ostatních přístrojů.
- > Timing of thermal metamorphism in CM chondrites: implication for Ryugu and Bennu future sample return
- > Thermal alteration of CM carbonaceous chondrites: mineralogical changes and metamorphic temperatures
- > Style and intensity of hydration among C-complex asteroids: a comparison to desiccated carbonaceous chondrites
- > Spin-driven evolution of asteroids’ top-shapes at fast and slow spins seen from (101955) Bennu and (162173) Ryugu
- > Regolith behavior under asteroid-level gravity conditions: Low-velocity impacts into mm- and cm-sized grain targets
- > ¤ DLR: Asteroid Ryugu likely link in planetary formation
- > ¤ JAXA: ONC reveals the dark and carbon-rich nature of Ryugu
neděle 14. března 2021
Výročí: Giotto u Halleyovy komety
Dnes je tomu 35 roků, co evropská sonda Giotto uzavřela návštěvu Halleyovy armády družic u stejnojmenné komety průletem ve vzdálenosti zhruba 600 km od jejího vysoce aktivního jádra.
image source: 35 years ago Today, ESA's Giotto spacecraft closed the 'Halley armada' encounters with comet 1P/Halleyanimation credit: ESA / Giotto project, H. U. Keller / animation by Daniel Macháček / stabilized by Gordan Ugarkovic
sobota 13. března 2021
Meteority z Winchcombe
V poslední únorový den letošního roku byl nad Spojeným královstvím pozorován jasný bolid, jehož fragmenty dopadly do městečka Winchcombe. Ukázalo se, že se jedná o uhlíkaté chondrity, které jsou mezi meteority dopadnuvšími na Zemi poměrně vzácné, jelikož se většinou při průletu atmosférou celé vypaří.
Několik fragmentů ale přežilo v celku dopadem do trávy...
Posbírat se podařilo přes 300 g kosmického materiálu...