Témata

1991VG 1994AW1 1I('Oumuamua) 1P(Halley) 2001CB21 2001FO32 2001SN263 2001WR1 2002GZ32 2003SD220 2004EW95 2006OV89 2011AG5 2013FY27 2015BP519 2017OF69 2017YE5 2018AG37 2018LA 2018VG18 2019AQ3 2019MO 2019OK 2023CX1 29P(SchwassmannWachmann1) 2I(Borisov) 41P(TuttleGiacobiniKresák) 46P(Wirtanen) 67P(ČurjumovGerasimenko) 96P(Machholz) Actaea Agamemnon AGU2017 Akatsuki Albireo Aldebaran Algol Amphitrite Annefrank Antares Apophis Arawn Arecibo Ariel Arrokoth asteroidy Atlas aurora Bamberga Bennu Beresheet Betelgeuse Bienor blesky C2010U3(Boattini) C2013US10(Catalina) C2014W10(PanSTARRS) C2017K2(PanSTARRS) C2018V1(MachholzFujikawaIwamoto) C2018Y1(Iwamoto) CAESAR Cassini Ceres CME Dactyl Daphnis DART Dawn Deimos DES DESTINY+ Didymos Dione Donaldjohanson Dragonfly družice Dysnomia Echeclus ElstPizzaro ELT ELVES Enceladus Epimetheus EPSC2017 EPSCDPS2019 Eris Eros erupce Europa Eurybates exoplanety Florence Gaia galaxie Galileo Ganymed Gaspra Gault Gonggong Haumea Hayabusa2 Hebe Hektor Hera Hi'iaka Hippocamp Hubble Huya hvězdokupy hvězdy Hydra Hygiea Hyperion Chandrayaan2 Chang'e4 Chariklo Charon Cheops Chiron Iapetus IAU Ida Ilmarë InSight Io Iridium Iris ISRO ISS Itokawa Julia Juno Jupiter Kaʻepaokaʻāwela Kamoʻoalewa KBOs kentauři Kepler Kerberos komety Leleākūhonua Leucus lidé LMC LPSC2018 LPSC2019 LPSC2021 LRO LSST Lucy Lutetia M1 M22 M42 Makemake ManwëThorondor Mars Mathilde MBAs Merkur Měsíc MESSENGER meteority meteory Mimas Mira mlhoviny MoshupSquannit Namaka NEOs NEOWISE Neptun NewHorizons Nix Oberon obloha okultace Opportunity Orcus Orus OSIRISREx OSSOS Pallas Pan PanSTARRS PatroclusMenoetius PDC2019 Phaethon Phobos Phoebe Planeta9 Plejády plutina Pluto Polymele prach Prometheus prstence Psyche Quaoar rakety Regulus Rhea Rosetta rovnodennost Ryugu Salacia Saturn SDO SDOs Sedna sednoidy Sirius Skamandrios skřítkové skvrny Slunce slunovrat SOFIA SOHO sopky Soustava SSOLS STEVE Styx Subaru Swift Šteins Tethys Titan Titania TNOs Toutatis Triton trojané TyphonEchidna Umbriel úplněk Uran Vanth Varda Varuna Venuše Vesta VLT Vulkán Země Zubenelgenubi

úterý 30. dubna 2019

Asteroidy radarem (#PDC2019)

Ve Washingtonu v tomto týdnu probíhá šestá mezinárodní Konference o obraně planety.

6th IAA Planetary Defense Conference | #PlanetaryDefense | #PDC2019

>> Live stream přímo z konference <<

Vědci probírají poznatky o blízkozemních asteroidech a trénují postupy pro případ, až nějaký objevíme na kolizní dráze se Zemí.

Mocným nástrojem pro studium planetek, které se přibližují k naší planetě, jsou velké radiové antény, jež za využití principu radaru pořizují „snímky“ objektů, které jsou jinak optickými přístroji nerozlišitelné.

Asteroid (66391) 1999 KW4 je prototypem binárních blízkozemních planetek a letos bude cílem rozsáhlé pozorovací kampaně, jelikož 25. května se přiblíží k Zemi na vzdálenost 13,5 vzdálenosti Měsíce (asi 5,2 milionu km). Zde je asteroid KW4 se svým vlastním měsíčkem na radarovém snímku s rozlišením zhruba 15 metrů:

(163899) 2003 SD220 je takový vánoční asteroid. Přibližuje se totiž k Zemi každé tři roky během prosince. V roce 2015 to bylo na 11 mil. km, loni na 2,9 mil. km a za necelé tři roky to bude na 5,6 mil. km. Asteroid SD220 patří do Atenovy skupiny a má velmi pomalou a patrně chaotickou rotaci (tumbler). Zde jsou jeho radarové snímky pořízené při přiblíženích v letech 2015 a 2018:

Asteroid 2017 YE5 patří mezi vzácné binární planetky se stejně velkými složkami. Mezi dvaceti tisíci blízkozemními asteroidy známe jen čtyři takové a YE5 je možná největší z nich - oba kolem sebe kroužící balvany měří každý zhruba jeden kilometr:

Asteroid (3122) Florence je jeden ze tří známých trinárních systémů v blízkozemním regionu. Zhruba čtyřkilometrovou kamennou planetku Amorovy skupiny obíhají dva měsíčky, což jsme díky radaru zjistili během jejího průletu kolem Země v roce 2017. Tehdy jsem Florence věnoval tři příspěvky:

Přiblížení k Zemi v roce 2017 prodělal také aktivní asteroid (3200) Phaethon. Radarové snímky tehdy ukázaly, že Phaethon je asi o kilometr větší, než se do té doby soudilo, a odhalily například výraznou prohlubeň (kráter?) na jeho pólu. Snímky Phaethonu jsem již ukazoval v příspěvku Phaethon radarem a také jsem ho zmiňoval v článku Kam zavítají pozemští roboti?, jelikož se k němu ve dvacátých letech pravděpodobně vydá japonská průzkumná sonda.

Záznam prezentace:
     

Images credit: Arecibo / Goldstone / Green Bank / Patrik A. Taylor

Žádné komentáře:

Okomentovat