Témata

1991VG 1994AW1 1I('Oumuamua) 1P(Halley) 2001CB21 2001FO32 2001SN263 2001WR1 2002GZ32 2003SD220 2004EW95 2006OV89 2011AG5 2013FY27 2015BP519 2017OF69 2017YE5 2018AG37 2018LA 2018VG18 2019AQ3 2019MO 2019OK 2023CX1 29P(SchwassmannWachmann1) 2I(Borisov) 41P(TuttleGiacobiniKresák) 46P(Wirtanen) 67P(ČurjumovGerasimenko) 96P(Machholz) Actaea Agamemnon AGU2017 Akatsuki Albireo Aldebaran Algol Amphitrite Annefrank Antares Apophis Arawn Arecibo Ariel Arrokoth asteroidy Atlas aurora Bamberga Bennu Beresheet Betelgeuse Bienor blesky C2010U3(Boattini) C2013US10(Catalina) C2014W10(PanSTARRS) C2017K2(PanSTARRS) C2018V1(MachholzFujikawaIwamoto) C2018Y1(Iwamoto) CAESAR Cassini Ceres CME Dactyl Daphnis DART Dawn Deimos DES DESTINY+ Didymos Dione Donaldjohanson Dragonfly družice Dysnomia Echeclus ElstPizzaro ELT ELVES Enceladus Epimetheus EPSC2017 EPSCDPS2019 Eris Eros erupce Europa Eurybates exoplanety Florence Gaia galaxie Galileo Ganymed Gaspra Gault Gonggong Haumea Hayabusa2 Hebe Hektor Hera Hi'iaka Hippocamp Hubble Huya hvězdokupy hvězdy Hydra Hygiea Hyperion Chandrayaan2 Chang'e4 Chariklo Charon Cheops Chiron Iapetus IAU Ida Ilmarë InSight Io Iridium Iris ISRO ISS Itokawa Julia Juno Jupiter Kaʻepaokaʻāwela Kamoʻoalewa KBOs kentauři Kepler Kerberos komety Leleākūhonua Leucus lidé LMC LPSC2018 LPSC2019 LPSC2021 LRO LSST Lucy Lutetia M1 M22 M42 Makemake ManwëThorondor Mars Mathilde MBAs Merkur Měsíc MESSENGER meteority meteory Mimas Mira mlhoviny MoshupSquannit Namaka NEOs NEOWISE Neptun NewHorizons Nix Oberon obloha okultace Opportunity Orcus Orus OSIRISREx OSSOS Pallas Pan PanSTARRS PatroclusMenoetius PDC2019 Phaethon Phobos Phoebe Planeta9 Plejády plutina Pluto Polymele prach Prometheus prstence Psyche Quaoar rakety Regulus Rhea Rosetta rovnodennost Ryugu Salacia Saturn SDO SDOs Sedna sednoidy Sirius Skamandrios skřítkové skvrny Slunce slunovrat SOFIA SOHO sopky Soustava SSOLS STEVE Styx Subaru Swift Šteins Tethys Titan Titania TNOs Toutatis Triton trojané TyphonEchidna Umbriel úplněk Uran Vanth Varda Varuna Venuše Vesta VLT Vulkán Země Zubenelgenubi

neděle 28. května 2017

Psyche


   Planetka Psyche (výslovnost buď řecky [psýché] nebo anglicky [psajkí]) obíhá kolem Slunce v Hlavním pásu asteroidů, jenž se rozkládá mezi dráhami Marsu a Jupiteru. Psyche je jedním ze zhruba třiceti asteroidů, které svými rozměry překonávají 200 km, zatímco z hlediska hmotnosti je dokonce jedenáctá nejtěžší v celém Pásu. 

NASA/ESA/Space.com/L.T. Elkins-Tanton/Karl Tate/Jan Dryák

   První objevované asteroidy dostávaly po vzoru planet astronomické symboly (piktogramy pro snadný zápis do astronomických tabulek). Psyche byla ovšem první, u níž se (na návrh slavného německého astronoma Johanna Franze Enckeho) prosadil zápis formou zakroužkovaného čísla dle pořadí objevu asteroidu. Celé jméno (16) Psyche nám tedy napovídá, že byla objevena jako šestnáctý "hvězdě podobný objekt" (=asteroid), který se ovšem mezi stálicemi pohybuje (tak jak to dělají planety), čehož si povšiml italský astronom Annibal de Gasparis 17. března 1852 při pozorování z Neapole. 

JRehling

   Díky měřením pomocí radaru víme, že povrch Psyche se skládá téměř výhradně z niklu a železa, což z tohoto dvou set kilometrového balvanu činí velmi lukrativní objekt. Známe sice kovové meteority tu a tam dopadající na zemský povrch, ale žádné metalické těleso jsme v jeho původním prostředí obíhajíc vesmírným prostorem dosud zblízka neviděli. Navíc s takto obřími rozměry jde suverénně o největší kovový objekt, ke kterému můžeme mít přístup. Třeba takové zemské jádro sice máme přímo pod nohama, ale provrtat se skrz tisíce kilometrů horniny a zemského pláště není ani zdaleka v našich technologických možnostech a ani v dohledné budoucnosti tomu tak nebude. Zato poměrně obstojně zvládáme posílat meziplanetární robotické průzkumníky ke vzdáleným světům. A právě Psyche je dost možná přeživším obnaženým kovovým jádrem světa, jehož vnější vrstvy byly v minulosti rozcupovány při kataklyzmatických srážkách v Pásu asteroidů. 

L.T. Elkins-Tanton

   Proto agentura NASA vybrala jako již čtrnáctou misi v rámci svého dlouhodobého projektu Discovery sondu právě k planetce Psyche. Na přístroji se začíná pracovat a matematici při propočtu orbitálních manévrů zjistili, že využitím dřívějšího startovního okna bude možné poslat robota po mnohem efektivnější přeletové  dráze, která zkrátí jeho cestu vesmírným prostorem o celé tři roky! Se startem se tedy nyní počítá v létě 2022 a k cíli by družice měla přiletět už v roce 2026, o čtyři roky dříve oproti původnímu plánu. 

NASA/JPL-Caltech/Arizona State Univ./Space Systems Loral/Peter Rubin

   Do té doby se však musíme spoléhat pouze na pozorování pozemními či kosmickými teleskopy. Již dávno známe orbitální parametry planetky Psyche: Jeden oběh kolem Slunce jí trvá necelých 5 let po lehce skloněné (3°) eliptické dráze 2,5× až 3,3× dále, než obíhá Země. 

Space.com/Karl Tate

   Protože asteroidy v Hlavním pásu na sebe gravitačně působí, můžeme z míry vzájemného ovlivňování jejich drah odhadovat jejich hmotnost. Pro Psyche tento odhad činí 2,27 × 10^19 kg (tedy necelých 23 zettagramů - například celá zemská atmosféra váží zhruba 5 zettagramů). Infračervené teleskopy poskytují odhad průměru planetky kolem 250 kilometrů. Z pozorování zákrytů hvězd vychází o něco menší rozměry 214×181 kilometrů. Nižší hodnoty dávají větší smysl, jelikož s přihlédnutím ke spektrálnímu typu asteroidu (M = metalický) a k již zmíněným radarovým měřením, která potvrzují železo-niklový povrch Psyche, očekáváme balvan složený převážně z kovů s vyšší hustotou. Ta se v současnosti udává 3,3 gramu na krychlový centimetr, což by odpovídalo složení 50% kovů a 50% lehčích materiálů. Jak asi bude takový svět vypadat? 


   Tyto umělecké představy ovšem nejsou založeny čistě jen na fantazii. Tím, jak planetka rotuje kolem vlastní osy, dochází k drobným periodickým změnám její jasnosti. Z této periodicity snadno odvodíme dobu jedné otočky - den na Psyche trvá 4 hodiny a 12 minut. Z pečlivé analýzy světelné křivky lze zjistit i pravděpodobnou orientaci rotační osy v prostoru. Z toho vychází sklon osy ke kolmici na rovinu oběhu na 95°. To by na Psyche způsobovalo extrémní roční období, kdy se na pólech střídá dva a půl roku temnoty a dva a půl roku světla. Další analýza průběhu změn jasnosti pak umožní vytvořit základní trojrozměrný model tvaru planetky. 

Astronomický ústav UK/Josef Ďurech/Vojtěch Sidorin

   Nyní přichází chvíle kombinovat získaná data, tím omezovat nejistoty jednotlivých měření a ujasňovat si představy o parametrech planetky. Následující obrázek vlevo kombinuje data ze zákrytů hvězd se zjištěnou orientací v prostoru, což upřesní tvar tělesa. Výsledek pak můžeme porovnat s vytvořeným 3D modelem (obrázek vpravo). 


   Povoláme na pomoc nejvýkonnější pozemní teleskopy pozorující ve viditelném světle a porovnáme odvozený tvar s prozatím nejlepšími dostupnými snímky planetky Psyche

M.K. Shepard et al. / Icarus 281 (2017) 388–403

   Dále můžeme přiřadit správně orientovaný model tvaru Psyche k jednotlivým radarovým snímkům získaným měřením Dopplerova posuvu. 

M.K. Shepard et al. / Icarus 281 (2017) 388–403

   A jelikož tvar Psyche známe nyní dostatečně přesně, poskytne nám správná aplikace radarových dat základní informace o topografii planetky čili převýšení v její krajině.


   Když do hry vstoupí i čarodějka spektroskopie, můžeme se začít bavit i o chemickém složení povrchu. Kovová a silikátová složka jsou z globálního hlediska dobře promíchány, což signalizují různé fáze pyroxenů detekované po celém povrchu. Přítomnost různých fází navíc podporuje představu, že Psyche je obnaženým jádrem dříve většího diferenciovaného tělesa. Olivín dle očekávání chybí, zato se na několika místech vyskytují tmavé minerály vázající vodu či hydroxyl (zeměpisné délky detekcí vyznačeny červenými tečkovanými čarami). 

Juan A. Sanchez et al. 2017

   Všechna tato dostupná data poskytují tak akorát dostatek informací, abychom mohli navrhnout a postavit kvalitní sondu s přístroji vybranými přímo na míru zkoumanému asteroidu. A přesně na tom nyní tým kolem Lindy Elkins-Tanton z univerzity v Arizoně pracuje. Sonda ponese multispektrální kameru s pečlivě vybranými filtry zaměřenou na mapování přesného rozložení konkrétních sloučenin. Dále gama a neutronový spektrometr schopný určovat zastoupení jednotlivých elementů povrchových i podpovrchových vrstev. Nebude chybět ani magnetometr, který bude pátrat po vlastním magnetickém poli planetky a celkově prozkoumá elektromagnetické prostředí kolem tak neobvyklého objektu, jakým velký kovový asteroid je. O zvážení Psyche a zmapování jejího gravitačního působení a tím i vnitřní struktury se postará komunikační anténa sondy, respektive její radiový signál, jehož jemné kolísání odhalí drobné změny v dráze sondy způsobené nepravidelnostmi v gravitačním poli.

Dokud ovšem družice Psyche neodstartuje a k planetce (16) Psyche nedoletí, zůstane tento objekt očekávanou neznámou ve 


ODKAZY A ZDROJE: 
 - Stránka o planetce (16) Psyche na Wikipedii 
 - Diskuze o Psyche na fóru UnmannedSpaceflight 
vědecké publikace: 
 - The discovery science of asteroid (16) Psyche 
 - On the bulk density of the M-type asteroid 16 Psyche 
 - Radar observations and shape model of asteroid (16) Psyche 
 - Detection of Rotational Spectral Variation on the M-type asteroid (16) Psyche 
objev hydratovaných minerálů: 
 - Unexpected Discoveries on a Metal World 
 - Detection of Water on Asteroid Named Psyche 
 - Pure Metal Asteroid Has Mysterious Water Deposits 
průzkumná sonda: 
 - Psyche Asteroid Mission 
 - Psyche: Journey to a Metal World 
 - The Discovery Program Series: Psyche 
 - A mission to a metal world: The Psyche mission 
 - The Psyche Multispectral Imager: Characterizing the Geology, Topography and Composition of a Metallic World 
uspíšení mise: 
 - NASA Moves Up Mission to Metal Asteroid Psyche 
 - NASA Moves Up Launch of Psyche Mission to a Metal Asteroid