Témata

1991VG 1994AW1 1I('Oumuamua) 1P(Halley) 2001CB21 2001FO32 2001SN263 2001WR1 2002GZ32 2003SD220 2004EW95 2006OV89 2011AG5 2013FY27 2015BP519 2017OF69 2017YE5 2018AG37 2018LA 2018VG18 2019AQ3 2019MO 2019OK 2023CX1 29P(SchwassmannWachmann1) 2I(Borisov) 41P(TuttleGiacobiniKresák) 46P(Wirtanen) 67P(ČurjumovGerasimenko) 96P(Machholz) Actaea Agamemnon AGU2017 Akatsuki Albireo Aldebaran Algol Amphitrite Annefrank Antares Apophis Arawn Arecibo Ariel Arrokoth asteroidy Atlas aurora Bamberga Bennu Beresheet Betelgeuse Bienor blesky C2010U3(Boattini) C2013US10(Catalina) C2014W10(PanSTARRS) C2017K2(PanSTARRS) C2018V1(MachholzFujikawaIwamoto) C2018Y1(Iwamoto) CAESAR Cassini Ceres CME Dactyl Daphnis DART Dawn Deimos DES DESTINY+ Didymos Dione Donaldjohanson Dragonfly družice Dysnomia Echeclus ElstPizzaro ELT ELVES Enceladus Epimetheus EPSC2017 EPSCDPS2019 Eris Eros erupce Europa Eurybates exoplanety Florence Gaia galaxie Galileo Ganymed Gaspra Gault Gonggong Haumea Hayabusa2 Hebe Hektor Hera Hi'iaka Hippocamp Hubble Huya hvězdokupy hvězdy Hydra Hygiea Hyperion Chandrayaan2 Chang'e4 Chariklo Charon Cheops Chiron Iapetus IAU Ida Ilmarë InSight Io Iridium Iris ISRO ISS Itokawa Julia Juno Jupiter Kaʻepaokaʻāwela Kamoʻoalewa KBOs kentauři Kepler Kerberos komety Leleākūhonua Leucus lidé LMC LPSC2018 LPSC2019 LPSC2021 LRO LSST Lucy Lutetia M1 M22 M42 Makemake ManwëThorondor Mars Mathilde MBAs Merkur Měsíc MESSENGER meteority meteory Mimas Mira mlhoviny MoshupSquannit Namaka NEOs NEOWISE Neptun NewHorizons Nix Oberon obloha okultace Opportunity Orcus Orus OSIRISREx OSSOS Pallas Pan PanSTARRS PatroclusMenoetius PDC2019 Phaethon Phobos Phoebe Planeta9 Plejády plutina Pluto Polymele prach Prometheus prstence Psyche Quaoar rakety Regulus Rhea Rosetta rovnodennost Ryugu Salacia Saturn SDO SDOs Sedna sednoidy Sirius Skamandrios skřítkové skvrny Slunce slunovrat SOFIA SOHO sopky Soustava SSOLS STEVE Styx Subaru Swift Šteins Tethys Titan Titania TNOs Toutatis Triton trojané TyphonEchidna Umbriel úplněk Uran Vanth Varda Varuna Venuše Vesta VLT Vulkán Země Zubenelgenubi

sobota 6. dubna 2019

Nadílka vědy z Ryugu

Dosavadní poznatky o blízkozemním asteroidu Ryugu, který je momentálně zkoumán, ochutnáván a bombardován japonskou sondou Hayabusa2, byly shrnuty v prvních vědeckých publikacích.

Zde jsou abstrakty 44 studií prezentovaných na březnové planetární konferenci v Texasu:

Tři studie vydané v prestižním časopise Science (I, II, III) shrnuje tato tisková prezentace:

Základní charakteristiky asteroidu Ryugu:
  • Sklon rotační osy Ryugu je 171,63°. Jinými slovy jedná se o retrográdní rotátor s periodou 7,63 hodiny.
  • Ryugu má tvar jako čamrda s rovníkovým průměrem 1004 metrů a polárním průměrem 875 metrů.
  • Celý asteroid zabírá objem 0,377 krychlových kilometrů a jeho průměrná hustota je 1190 kg/m3.
  • Složením se Ryugu řadí k uhlíkatým chondritům a nejspíše má vnitřní porozitu alespoň 50 %.
  • Ryugu patří mezi vůbec nejtmavší objekty Sluneční soustavy s maximálním albedem 1,8 %.
  • Povrch Ryugu je nečekaně kamenitý s největším balvanem jménem Otohime o 160 m.
  • Kolem Ryugu nebyly nalezeny žádné satelity ani jiný obíhající materiál.

Další zajímavosti:
  • Představa o mechanismu vzniku takovýchto asteroidů říká, že nejspíš pocházejí z mateřského tělesa, které bylo v minulosti opakovaně tříštěno srážkami s jinými planetkami, přičemž z produkované suti se znovu poskládaly menší asteroidy, jedním z nichž je právě Ryugu. Spektroskopická analýza naznačuje, že by Ryugu mohl pocházet z kolizních rodin Polana nebo Eulalia.
  • Tvar Ryugu s výrazným rovníkovým hřebenem velice pravděpodobně vznikl sesouváním materiálu v důsledku odstředivé síly. K tomu je ale zapotřebí alespoň dvakrát tak rychlá rotace, než má Ryugu nyní. Toto rychlé otáčení mohlo být postupně zpomalováno uvolňujícím se materiálem, který s sebou odnášel moment hybnosti, případně ještě v kombinaci s nerovnoměrným vstřebáváním a vyzařováním slunečního tepla, jež může dlouhodobě ovlivňovat rotaci asteroidů skrz tzv. YORP efekt.
  • Oproti druhému v současnosti zkoumanému asteroidu Bennu obsahuje Ryugu méně hydratovaných minerálů. Zjednodušeně řečeno je Ryugu sušší než Bennu, což je zajímavé, jelikož ještě před příletem Hayabusy2 byly u Ryugu pozorovány náznaky kometární aktivity. Překvapení je umocněno tím, že je to naopak asteroid Bennu, u kterého byla neočekávaná aktivita později přímo detekována zblízka obíhající sondou OSIRIS-REx.

Asteroid Ryugu:





Na závěr přidávám parádní video pořízené 22. února navigační kamerou ONC-W1 na palubě Hayabusy2 během jejího klesání pro odběr vzorků z Ryugu. Sonda během sestupu sledovala naváděcí terčík vysazený dříve na povrch asteroidu (světlý bod) a autonomně vyhodnocovala svojí pozici a prováděla potřebné manévry. Vše proběhlo na jedničku. Video zachycuje sestup sondy ze 45 metrů nad povrchem do 8,3 metru a její horizontální posun těsně před definitivním dosednutím, které je pak vidět na druhém videu z kamery CAM-H, jež zabírala přímo odběrovou trubici na sondě:

      
     

Images credit: JAXA / U. of Tokyo / Kochi U. / Rikkyo U. / Nagoya U. / Chiba Inst. of Tech. / Meiji U. / U. of Aizu / AIST

Žádné komentáře:

Okomentovat