Témata

1991VG 1994AW1 1I('Oumuamua) 1P(Halley) 2001CB21 2001FO32 2001SN263 2001WR1 2002GZ32 2003SD220 2004EW95 2006OV89 2011AG5 2013FY27 2015BP519 2017OF69 2017YE5 2018AG37 2018LA 2018VG18 2019AQ3 2019MO 2019OK 2023CX1 29P(SchwassmannWachmann1) 2I(Borisov) 41P(TuttleGiacobiniKresák) 46P(Wirtanen) 67P(ČurjumovGerasimenko) 96P(Machholz) Actaea Agamemnon AGU2017 Akatsuki Albireo Aldebaran Algol Amphitrite Annefrank Antares Apophis Arawn Arecibo Ariel Arrokoth asteroidy Atlas aurora Bamberga Bennu Beresheet Betelgeuse Bienor blesky C2010U3(Boattini) C2013US10(Catalina) C2014W10(PanSTARRS) C2017K2(PanSTARRS) C2018V1(MachholzFujikawaIwamoto) C2018Y1(Iwamoto) CAESAR Cassini Ceres CME Dactyl Daphnis DART Dawn Deimos DES DESTINY+ Didymos Dione Donaldjohanson Dragonfly družice Dysnomia Echeclus ElstPizzaro ELT ELVES Enceladus Epimetheus EPSC2017 EPSCDPS2019 Eris Eros erupce Europa Eurybates exoplanety Florence Gaia galaxie Galileo Ganymed Gaspra Gault Gonggong Haumea Hayabusa2 Hebe Hektor Hera Hi'iaka Hippocamp Hubble Huya hvězdokupy hvězdy Hydra Hygiea Hyperion Chandrayaan2 Chang'e4 Chariklo Charon Cheops Chiron Iapetus IAU Ida Ilmarë InSight Io Iridium Iris ISRO ISS Itokawa Julia Juno Jupiter Kaʻepaokaʻāwela Kamoʻoalewa KBOs kentauři Kepler Kerberos komety Leleākūhonua Leucus lidé LMC LPSC2018 LPSC2019 LPSC2021 LRO LSST Lucy Lutetia M1 M22 M42 Makemake ManwëThorondor Mars Mathilde MBAs Merkur Měsíc MESSENGER meteority meteory Mimas Mira mlhoviny MoshupSquannit Namaka NEOs NEOWISE Neptun NewHorizons Nix Oberon obloha okultace Opportunity Orcus Orus OSIRISREx OSSOS Pallas Pan PanSTARRS PatroclusMenoetius PDC2019 Phaethon Phobos Phoebe Planeta9 Plejády plutina Pluto Polymele prach Prometheus prstence Psyche Quaoar rakety Regulus Rhea Rosetta rovnodennost Ryugu Salacia Saturn SDO SDOs Sedna sednoidy Sirius Skamandrios skřítkové skvrny Slunce slunovrat SOFIA SOHO sopky Soustava SSOLS STEVE Styx Subaru Swift Šteins Tethys Titan Titania TNOs Toutatis Triton trojané TyphonEchidna Umbriel úplněk Uran Vanth Varda Varuna Venuše Vesta VLT Vulkán Země Zubenelgenubi

úterý 8. října 2019

Dvacet přírůstků k Saturnově rodince

Saturn se se svými 82 známými satelity dostává do vedení žebříčku nejoměsícovanějších planet.
Dvacet nejnovějších kousků do výčtu Saturnovy sbírky měsíců přihodil tým známého astronoma Scotta S. Shepparda, když je objevili na snímcích z dalekohledu Subaru a zaznamenali jejich kronocentrické oběžné dráhy. Jedná se o tělesa o velikostech několika málo kilometrů a podle orbitálních parametrů se dají roztřídit do tří již dříve známých skupin vnějších Saturnových měsíců: Gallic (1), Inuit (2) a Norse (17). Veřejnost může pro nově objevené měsíčky navrhovat jména mýtických obrů z příběhů těchto tří kultur (Galská, Inuitská a Nordická).

     credit: Carnegie Institution for Science | NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute | Paolo Sartorio/Shutterstock

     
     
¤ CarnegieInstitutionForScience: Help Name 20 Newly Discovered Moons of Saturn!

pondělí 7. října 2019

Nedávné průlety blízkozemních asteroidů

Největší pozornost mezi blízko prolétajícími asteroidy si letos vysloužil objekt označený (66391) 1999 KW4, který 25. května proletěl 5,2 milionu kilometrů od Země (14× dál než Měsíc). Jedná se o binární planetku neboli asteroid s vlastním měsíčkem. Hlavní složku s průměrem zhruba 1,4 km obíhá ve vzdálenosti 2,6 km měsíček velký asi 360 m. Koncem srpna pak byly oba objekty pojmenovány po pobřežním obrovi a jeho ženě z legend indiánů kmene Mohegan: Moshup a Squannit

    Při květnovém průletu se na prolétající dvojici zaměřila spousta observatoří včetně ESO s osmimetrovými dalekohledy VLT:
     credit: ESO  / VLT / SPHERE

     


     
     
     

    Radarový snímek Moshup a Squannit z roku 2001:
     credit: Arecibo Observatory in Puerto Rico / NASA / NSF



Evropská jižní observatoř ESO se podílela také na vyloučení možnosti zásahu Země asteroidem 2006 QV89, který nás pak bezpečně minul 9. září:




Naopak přímý zásah jsme dostali malým asteroidem 2019 MO. Jednalo se teprve o čtvrtý případ v historii, kdy se nám podařilo objevit asteroid ve vesmíru ještě předtím, než zasáhl Zemi:




Tak říkajíc „o fous“ jsme to měli 24. července, kdy Zemi o pouhých 65 000 km minul zhruba stometrový asteroid 2019 OK. Nejhorší na tom je, že byl objeven až v den průletu, takže kdyby měl namířeno na nějaké město, neudělali bychom s tím zhola nic, dokonce ani nestihli evakuovat:
 ¤ Planetky: Těsně nás minul stometrový asteroid

I tato událost tak přispěla k tomu, že se NASA konečně rozhodla realizovat výkonný infračervený dalekohled pro hledání právě takovýchto potenciálních zabijáků měst. S největší pravděpodobností bude postaven na základě návrhu družice NEOCam, která získala částečné financování už při posledním výběru misí kategorie Discovery:




Na závěr přidávám dvě prezentace z 21. setkání Skupiny pro vyhodnocování malých těles (SBAG21):

  O loňském přiblížení komety 46P/Wirtanen na třicetinásobek vzdálenosti Měsíce a o souvisejících pozorováních této blízkozemní komety:
    Comet Wirtanen Observing Campaign
     

  O pozorování blízko prolétajících asteroidů obří radiovou anténou Arecibo:
     

neděle 6. října 2019

Tři průlety u Jupiteru, pohled Hubblem a nově pojmenované měsíce

Jupiter jsem naposledy zmiňoval v dubnu, poté co družice Juno podnikla svůj devatenáctý nízký průlet nad jeho atmosférou. Od té doby se Juno podívala téměř na dosah Jupiterových mraků při třech dalších průletech nejnižším bodem její dráhy (perijovum). Mezitím se v rámci pravidelného monitorování vnějších planet na Jupiter podíval také Hubbleův kosmický dalekohled.

    Jupiter pohledem HST, 27.6.2019:

    HST nasnímal celý „povrch“ Jupiteru, a tak bylo možno sestavit animaci rotující planety:
     

¤ AstroBob: Hubble’s Hubba-Hubba Jupiter Photo, Tonight’s Splendid Conjunction and a Jovian Hit



PERIJOVUM 21 (21.7.):
 ¤ UMSF thread

     

    Do zorného pole Junocam se opět dostala Velká rudá skvrna:
     credit : NASA / SwRI / MSSS / Gerald Eichstädt, © CC NC SA

    Mozaika snímků postupně se zmenšující Velké rudé skvrny, jak ji viděla sonda Juno mezi lety 2017 až 2019:
     credit: NASA / JPL-Caltech / SwRI / MSSS / Björn Jónsson, © CC NC SA 3.0

¤ Photojournal: A Storm of Change (PIA23436)



PERIJOVUM 22 (12.9.):
 ¤ UMSF thread

    Při perijovu 22 se povedl vyfotit parádní snímek zachycující stín vržený vulkanickým měsícem Io jako černou díru v mracích Jupiteru:
     credit: NASA / JPL-Caltech / SwRI / MSSS / Kevin M. Gill, © CC NC SA 3.0

     
     




Pět malých měsíců Jupitera nesoucích doposud jen číselná označení dostalo svá oficiální jména:

Ersa
Eirene
Pandia
Eupheme
Philophrosyne

     

... dalších 22 ze 79 známých měsíců Jupitera na své jméno teprve čeká ...



Předchozí perijovy:

sobota 5. října 2019

Viděli jste led na Merkuru?

Obří radarovou anténou Arecibo se podařilo zachytit odrazy radiových signálů od ložisek vodního ledu ve věčném stínu na dně polárních kráterů planety Merkur. Slunci přímo pod nosem (pod lampou je největší tma) tam po milióny let tiše odpočívají tuny životodárné vody, která by se kdekoli jinde v této vzdálenosti okamžitě vypařila (respektive vysublimovala). A díky radaru můžeme tuto zmrzlou vodu na Merkuru vidět přímo ze Země!

pátek 4. října 2019

Další větší ledovec

Od Antarktidy, konkrétně od Ameryho ledového šelfu, se koncem září odlomil ledovec o rozloze 1600 čtverečních kilometrů označený D-28. Podle tohoto seznamu se jedná o sedmý největší ledovec zaznamenaný v moderní historii. Z roku 2017 připomínám odlomení 3,8× většího ledovce od šelfu Larsen C a také hrozící „odpadnutí nosu“ od Bruntova šelfu.


     

    Hlavní ledové šelfy lemující pobřeží Antarktidy:
     credit: Ted Scambos / NSIDC

neděle 29. září 2019

Detekce mezihvězdného kyanidu

Pomocí spektrografu ISIS na čtyřmetrovém dalekohledu Williama Herschela (WHT, La Palma) astronomové pořídili další spektrum první mezihvězdné komety 2I/Borisov. V blízké ultrafialové oblasti na zhruba 387 nanometrech je jasně patrná emise molekul kyanidu (CN). Tento plyn běžně uvolňují komety Sluneční soustavy, takže se jedná o další potvrzení toho, že Borisov se podobá „našim“ kometám. Nebýt její hyperbolické dráhy, jevila by se Borisov jako zcela obyčejná, skoro až nudná kometa.


Nad složením komy okolo Borisova se zamýšlí také krátká studie Evgenije Zubka a spol: 

Polští astronomové se zase snažili identifikovat hvězdný systém, ze kterého by mohla kometa Borisov pocházet:

A astronomové z Yale University předvídají, že 'Oumuamua a Borisov jsou jen špičkou pomyslného ledovce a že se máme připravit na smršť objevů mezihvězdných objektů (zejména prostřednictvím chystaného revolučního dalekohledu LSST):

Na závěr ještě přidávám snímek komety Borisov pořízený 24. září 40ti centimetrovým dalekohledem Elena v Itálii. Patrný je už i slabý ohůnek tvořící se za kometou:

středa 25. září 2019

C/2019 Q4 (Borisov) = 2I/Borisov

Pracovní skupina Mezinárodní astronomické unie pro pojmenovávání malých těles Sluneční soustavy, jejíž dlouholetou předsedkyní je Jana Tichá z Kleťské observatoře, přidělila hyperbolické kometě C/2019 Q4 (Borisov) definitivní označení 2I/Borisov a oficiálně ji tak uznala jako druhý známý mezihvězdný objekt. Její objevitel Gennadij Borisov se zapisuje do historie po bok Johanna Enckeho jehož jméno nese druhá krátkoperiodická kometa 2P/Encke. A pak že amatér nemůže v době automatických přehlídek oblohy najít zajímavou kometu..

>> #2IBorisov <<

Snímek komety 2I/Borisov pořízený 21.9. z ČR metrovým dalekohledem KLENOT na Observatoři Kleť:

¤ Komety: Druhý mezihvězdný poutník

 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kometa Borisov v mezihvězdném prostoru uletí vzdálenost jednoho světelného roku za zhruba 9000 let.




úterý 24. září 2019

Cíloví trojané mise Lucy (#EPSCDPS2019)

V rámci příprav na ambiciózní misi Lucy, která má ve dvacátých a třicátých letech prozkoumat alespoň sedm (!) různých asteroidů především z populace Jupiterových trojanů, probíhá sledování jejích cílů ze Země, abychom o nich předem věděli co nejvíce a mohli tak do detailu naplánovat jednotlivé průlety.

Trojané jsou asteroidy lapené v gravitačně stabilních oblastech před a za Jupiterem na jeho dráze kolem Slunce. Vyskytují se mezi nimi jak planetky podobající se těm z vnějších oblastí Hlavního pásu asteroidů, tak takové, jež by se hodily spíše do vzdálenějšího pásu Kuiperova. Pro utřídění taxonomie a pro ujasnění, jak při pozdějších blízkých průletech přístroje sondy Lucy správně zkalibrovat, se rozhodně budou hodit spektrální měření čtyř jejích cílů získaná pomocí spektrografů na dalekohledech v Chile a na Kanárských ostrovech:
Visible Analysis of NASA Lucy Mission Targets Eurybates, Polymele, Orus and Donaldjohanson
  • Asteroid Donaldjohanson jako jediný z Lucyiných cílů obíhá v Hlavním pásu asteroidů. Ačkoli dynamicky spadá do kolizní rodiny Erigone, jeho spektrum se od ostatních „Erigoňáků“ drobně liší a je charakterizován spíše jako spektrální typ Cg.
  • Trojan Eurybates se zdá mít poměrně variabilní povrch s různými oblastmi tvořenými různým materiálem či rozdílnou strukturou.
  • Naopak trojané Orus a Polymele patrně mají povrch spíše homogenní a jejich spektrální třídy byly potvrzeny jako D respektive P.
---

Kladistika je jeden ze způsobů klasifikace živých organismů. Astronomové však kladistické metody už také párkrát použili, a tak vznikl obor astrokladistika, zde aplikovaný na Jupiterovy trojany:
The use of Multiple large-scale Surveys in Astrocladistics: The Jovian Trojans

Zdá se, že někteří Jupiterovy trojané jsou sdruženi do skupin či dynamických clusterů, které jinými metodami jako kolizní rodiny identifikovány nebyly. O trojanovi Eurybates již bylo známo, že je součástí jediné známé kolizní rodiny mezi trojany, nicméně do jedné z nově naznačených skupin by mohl patřit i další z cílů Lucy: Orus.
---

Trojanovi Orus se nyní navíc dostalo poměrně slušné publicity. Začínajícímu projektu občanské vědy eVscope společnosti Unistellar ve spolupráci se SETI institutem se z Ománu poprvé podařilo pozorovat zákryt vzdálené hvězdy (neboli okultaci) Orusem a zpřesnit tak znalost jeho polohy v prostoru a přidat další data k představám o jeho rozměrech.


Zákryt hvězdy (uprostřed) trojanem Orus viděný 7. září z Ománu:

Ve druhé polovině tiskové konference z úterý 17.9. na EPSCDPS2019 hovořil o projektu eVscope a o okultaci Orusem Franck Marchis ze SETI institutu:

---

Několik hvězd postupně zakryl také trojan Leucus, opět jeden z cílů mise Lucy. Obzvláště dvě okultace proběhlé loni s odstupem čtyř dnů od sebe přinesly trochu rozporuplné výsledky. Vypadá to ale, že Leucus má spíše nepravidelný tvar a nemá u sebe žádného významného souputníka:
---

Tyto nové poznatky byly probírány během minulého týdne na planetovědní konferenci EPSC-DPS v Ženevě.

čtvrtek 19. září 2019

Možní předchůdci Borisova a další zajímavosti

Kometa C/2019 Q4 (Borisov) nejspíš ponese titul první zaznamenané mezihvězdné komety. Přesto však existují případy dříve objevených komet, jež byly ale pozorovány jen krátkou dobu, a tak jejich dráhy neznáme s dostatečnou přesností, abychom mohli vyloučit jejich mezihvězdný původ.

Jedním takovým případem je kometa C/2014 W10 (PanSTARRS) u níž některé analýzy naznačují možnou excentricitu e=1,65. To by bylo sice méně než u současné komety Borisov, ale zato pořád více než u prvního známého mezihvězdného objektu 'Oumuamua. Může být W10 přehlédnutá návštěva z mezihvězdného prostoru?

Některé komety přicházející odjinud mohou i tak mít vůči Slunci jen malou relativní rychlost. Máme-li navíc možnost takovou kometu pozorovat jen krátce a mít kvůli tomu velké nejistoty ohledně jejích dráhových parametrů, může být těžké rozhodnout, pochází-li z našeho Oortova oblaku či od jiné hvězdy. Jedním příkladem takové nejisté komety je například loňská C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto).

Co se objevilo ke kometě Borisov od mého předchozího přehledu:

__ 17.9. __
    Kopule dvou největších dalekohledů, které zatím pořídily snímky Borisova - osmimetrový Gemini na Havaji a desetimetrový GTC na Kanárech:

    Porovnání vzhledu mezihvězdných objektů Borisov a 'Oumuamua:
     credit: Gemini Observatory / NSF / AURA || The William Herschel Telescope

¤ UniverseToday: Could We Intercept Interstellar Comet C/2019 Q4 Borisov?
¤ TheVerge: Comet visitor from outside our Solar System will wow scientists for months

__ 18.9. __

Druhého mezihvězdného návštěvníka si všimli i Zvědátoři:

úterý 17. září 2019

Tři snímky a úvahy o kometě Borisov

Nejsledovanějším objektem letošního podzimu bude s velkou pravděpodobností mezihvězdná kometa C/2019 Q4 (Borisov), která momentálně prolétá Sluneční soustavou. Již jsem zmiňoval, že astronomové už stihli zaznamenat její viditelné spektrum a kometa se zatím podobá těm z našeho systému. Zde shrnu nové snímky, články a tweety vydané od neděle do dneška.

__ 15.9. __
Rychlost komety Borisov (vůči Slunci) ve vzdálenosti 3 AU je zhruba 42 km/s. To je nejen rychlejší než všechny těsně-hyperbolické komety (~24 km/s), ale dokonce i než první mezihvězdný objekt 'Oumuamua, který v odpovídající vzdálenosti letěl rychlostí 36 km/s.

Vzhledem k tomu, že Borisov přilétá ze směru mimo rovinu oběhu planet, je její mezihvězdný původ téměř nezpochybnitelný. Zajímalo by mě ale, zda je možné, že nějaká hvězda prolétající relativně blízko Sluneční soustavy vymrští nativní kometu Oortova oblaku takovouto rychlostí směrem ke Slunci. Kometa by se pro takové nakopnutí nejspíš musela přiblížit k prolétající hvězdě natolik, že by se vypařila. Možná substelární objekty (jako hnědý trpaslík či toulavá planeta) by to dokázaly, aniž by kometu vypařily. Každopádně to je asi jediný scénář, co mě napadá, kterým by mohla kometa Borisov pocházet ze Sluneční soustavy.

Známé parametry komety Borisov shrnuje toto vlákno od přední odbornice na malá vzdálená tělesa Michele Bannister:

Snímek komety Borisov pořízený 12. září Patrickem Wigginsem (slaboučká kometa je označená čárkami):
     credit: Patrick Wiggins


__ 16.9. __
Pozorování komety Borisov Hubbleovým kosmickým teleskopem již je v přípravě. Poprvé by se na ni měl podívat 8. října.

Včerejší update orbitálních parametrů stanovuje excentricitu dráhy Borisova na e=3,67.

Stejně jako v případě 'Oumuamua je i u komety Borisov jedna z prvních vydaných vědeckých studií na téma: Mohli bychom kometu Borisov dohnat kosmickou sondou? Jednoduchá odpověď zní: Mohli... Kdybychom ovšem vystartovali už loni v létě, kdy o Borisovovi ještě neměl nikdo ani tucha. Nyní už bychom potřebovali nejsilnější současnou raketu, šílené manévry u Jupiteru a u Slunce s pečlivě odstíněnou sondou a hutnou dávku štěstí a trpělivosti.


__ 17.9. __
Už od začátku bylo naštěstí jasné, že k Zemi se kometa Borisov ani zdaleka nijak nebezpečně nepřiblíží. Nyní se nejmenší vzdálenost od Země upřesnila na 2 AU, dvakrát dál než to máme ke Slunci.

Snímek komety Borisov pořízený 13.9. L. Buzzim pomocí 60 cm dalekohledu:
     credit: L. Buzzi

Snímek komety Borisov pořízený 17.9. dálkově ovládaným dalekohledem Elena v Itálii:
     credit: The Virtual Telescope Project

¤ VirtualTelescope: C/2019 Q4 Borisov, the first interstellar comet ever discovered: a image – 17 Sept. 201

Na závěr dnešního přehledu přikládám práci od Amira Siraje a Aviho Loeba, kteří se v ní zamýšlejí nad celkovou mezihvězdnou hmotou v našem lokálním vesmíru v podobě vyvržených komet a asteroidů: An Argument for a Kilometer-Scale Nucleus of C/2019 Q4

pondělí 16. září 2019

Dva umělé měsíce pro Ryugu

Japonská sonda Hayabusa2 by dnes zhruba kilometr nad povrchem asteroidu Ryugu měla odhodit dva navigační terčíky tak, aby jeden zůstal na polární a jeden na rovníkové oběžné dráze kolem asteroidu. Vlivem nerovnoměrného gravitačního pole asteroidu bude však orbita terčíků postupně klesat a kolem 23. září dopadnou na povrch. Hayabusa2 bude zpovzdálí pohyb terčíků monitorovat, což umožní zpřesnit modely gravitačního pole Ryugu. Zároveň jde o zkoušku podobného manévru, který později Hayabusa2 provede s posledním zbývajícím přistávacím modulem na palubě (MINERVA-II-2). Ten se však zdá být částečně poškozen, a tak možná nakonec bude jen pasivně monitorován jeho sestup, jako nyní v případě terčíků.


Z každého probíhajícího manévru jsou prakticky okamžitě po přijetí zveřejňovány snímky. Většinou jde o záběry z širokoúhlé kamery ONC-W1, tentokrát však dostáváme snímky z citlivější kamery s užším zorným polem ONC-T:



Všechny dosavadní manévry Hayabusy2 u Ryugu si lze prohlédnout zde.

Images credit: JAXA

neděle 15. září 2019

Společná Evropsko-americká konference planetárních věd (#EPSCDPS2019)

V Ženevě dnes začíná sdružená konference Evropského kongresu planetárních věd (EPSC - European Planetary Science Congress) a Divize planetárních věd Americké astronomické společnosti (DPS - Division for Planetary Sciences).


~ V pondělí bude tématem chystaná evropská sonda pro charakterizování exoplanet (CHEOPS).
~ V úterý updaty ohledně probíhajících misí u asteroidů Ryugu a Bennu (Hayabusa2 a OSIRIS-REx).
~ Ve středu se bude mluvit o některých plánovaných misích (DART, Hera, EnVision, Mars Sample Return).
~ A ve čtvrtek o japonské misi Akatsuki (momentálně u Venuše) a o pozorování Venuše v roce 2020 včetně průletů sondy BepiColombo.


sobota 14. září 2019

První spektrum mezihvězdné komety

Velký teleskop na Kanárských ostrovech (GTC) pořídil 13. září snímky komety Borisov a pomocí spektrografu OSIRIS zaznamenal její spektrum ve viditelné oblasti. To se podobá spektru komet Sluneční soustavy, což potvrzuje předchozí pozorování observatoře Gemini.

Interstellar Visitors: A Physical Characterization of Comet C/2019 Q4 (Borisov) with OSIRIS at the 10.4 m GTC

    credit: IAC / GTC / Julia de León / Miquel Serra-Ricart / Javier Licandro / Carlos Raúl de la Fuente Marcos


Snímek komety Borisov dálkově ovládaným dalekohledem Elena v Itálii z dnešního brzkého rána:


Další články o kometě Borisov objevivší se na webu od včerejšího večera:

pátek 13. září 2019

Přilétá Borisov!

Dva roky od objevu prvního návštěvníka z mezihvězdného prostoru ('Oumuamua) máme ve Sluneční soustavě druhý zpozorovaný mezihvězdný objekt:
C/2019 Q4 (Borisov)

Na rozdíl od 'Oumuamua jde tentokrát zaručeně o kometu, jelikož má kolem sebe viditelnou mlžinku. Navíc si jí astronomové všimli ve chvíli, kdy ke Slunci teprve přilétá, a tak bude spousta času zamířit na ni celý pozemský (i nadzemský) arzenál pozorovacích přístrojů.

__ 30.8.2019 __
Kometku konkrétně objevil ukrajinský astronom-nadšenec z Krymu Gennadij Borisov vlastnoručně sestaveným dalekohledem. O den později pořídil tuto sekvenci snímků svého nového úlovku, tehdy ještě nevěda, co za vzácný kousek to objevil:
    credit: Gennadij Borisov

__ 10.9.2019 __
Po několika dnech pozorování a zpřesňování orbitálních parametrů se začalo ukazovat, že kometa je vůči Slunci na hyperbolické dráze s excentricitou e>3 a přilétá rychlostí okolo 30 km/s ze směru souhvězdí Cassiopey. Na kometu se tak okamžitě zaměřily některé velké pozemní observatoře. Podle první publikace objevivší se na arXivu - Interstellar comet 2I/Borisov - má mezihvězdná kometa Borisov (alespoň na první pohled) stejné barevné charakteristiky jako komety Sluneční soustavy.

Jasně patrná koma i dobře viditelný ohon na snímku z tři-a-půl-metrového dalekohledu CFHT:

Složenina snímků z osmimetrového dalekohledu Gemini North:
    credit: Gemini North


__ 11.9.2019 __
Zatímco se na Twitteru spekulovalo o mezihvězdné povaze komety, začaly si nového objevu všímat některé zpravodajské servery.


__ 12.9.2019 __
Druhý den ráno už se o Borisovovi psalo i u nás...

Dráha mezihvězdné komety Borisov ve Sluneční soustavě:

    
     


__ 13.9.2019 __ 
Mediální kolotoč se začíná pomalu roztáčet. Jelikož jsme Borisovova zachytili ještě před jeho největším přiblížení ke Slunci (perihel 7. prosince), pravděpodobně v množství napozorovaných dat, publikovaných vědeckých studií a napsaných odborných i populárních článků mnohonásobně předčí předloňskou 'Oumuamuu.
¤ SETIInstitute: Coming in from Deep Space
¤ CBC: Newly discovered comet may be yet another interstellar visitor
¤ ČT24: Ke Slunci míří návštěvník od jiné hvězdy. Nově objevená kometa nepochází z naší sluneční soustavy

Složenina snímků komety Borisov pořízených 10. září dalekohledem Gemini North ve dvou barevných pásmech:
¤ GeminiObservatory: Gemini Observatory Captures Multicolor Image of First-ever Interstellar Comet

Porovnání trajektorií 'Oumuamua a Borisov:

Astronom David Jewitt neotálí a hned podává návrh na pozorování nového mezihvězdného návštěvníka Hubbleovým kosmickým dalekohledem:

 O této kometě ještě rozhodně mnohé uvidíme a uslyšíme. Zatím není jasné, jestli nakonec dostane definitivní označení 2I/Borisov (jakožto druhý objevený mezihvězdný objekt) nebo jestli jí zůstane jen kometární označení C/2019 Q4 (Borisov). Proto se zatím používají tři různé hashtagy: 
#gb00234 | #C2019Q4 | #Borisov