Juno potřinácté nad Jupiterovými mraky

Kamera JunoCam na družici Juno stále dobře funguje i po třinácti průletech nejbližším bodem dráhy kolem Jupiteru, a tak se můžeme kochat dalšími nevšedními pohledy na bouřlivou atmosféru krále planet.

PERIJOVE 13

    NASA / JPL-Caltech / SwRI / MSSS / Seán Doran

    NASA / JPL-Caltech / SwRI / MSSS / Kevin M. Gill

Planetky v kurzu #4 - Novinky o malých planetách

   Malé planety neboli planetky, někdy nazývané také asteroidy, tvoří zdaleka nejpočetnější skupinu těles ve Sluneční soustavě. Od malých kamínků až po stakilometrové balvany jsou rozesety skoro po všech oblastech našeho systému. Jejich různé velikosti, odlišná složení i okolní podmínky vytváří téměř nekonečnou rozmanitost malých světů. Postupně se zdokonalující technika nám umožňuje vyhledávat a charakterizovat stále menší či vzdálenější tělesa, a tak planetky tvoří neustále se rozšiřující periferii poznání našeho planetárního systému.

'Oumuamua

   Na začátek však přecijen nemůžeme nezmínit těleso, které do naší Soustavy nepatří. Během loňského podzimu totiž podnítil obrovskou vlnu zájmu první detekovaný asteroid přilétnuvší z mezihvězdného prostoru. Návštěvník nazvaný 'Oumuamua zaměstnal vědce snažící se pochopit jeho neobvyklé charakteristiky, zaujal veřejnost jedinečností svého zjevení a celá situace fascinovala geeky svou podobností s příběhem Setkání s Rámou.

   'Oumuamua jen prolétl Sluneční soustavou a už dávno zase míří do mezihvězdné prázdnoty. Přesto dodnes vycházejí vědecké práce analyzující jeho parametry a snažící se vysvětlit jeho původ či vyvodit další souvislosti. Doposud jsem zaregistroval 45 vědeckých studií a nespočet populárních článků či naučných videí. A další jistě budou následovat...

---

(514107) 2015 BZ₅₀₉

   Mezihvězdný původ by se slavným nomádem však mohla sdílet i další tělesa, která se ovšem v naší Soustavě usídlila dlouhodobě. Tuto teorii potvrzují studie dynamického vývoje orbitálních parametrů asteroidu (514107) 2015 BZ₅₀₉. Tato planetka již dříve zaujala svojí retrográdní drahou ve stabilní rezonanci s Jupiterem. Přičemž nové poznatky naznačují, že jediná možnost, jak se na takovou dráhu mohla dostat, je její gravitační zachycení naší Soustavou v dávných dobách.

   Studie:

• Již dříve bylo známo několik asteroidů v retrográdní rezonanci, avšak jejich dráhy nejsou dlouhodobě stabilní: Asteroids in retrograde resonance with Jupiter and Saturn
• 2015 BZ₅₀₉ byl prvním, který dlouhodobou stabilitu orbitálních parametrů vykazuje: A retrograde co-orbital asteroid of Jupiter
• Myšlenkou dřívějšího zachycení prolétajícího asteroidu do retrográdní orbitální rezonance se zabývá studie Coorbital capture at arbitrary inclination
• Charakteristiky takové rezonance jsou pak dále rozebrány v práci Dynamic portrait of the retrograde 1:1 mean motion resonance

   Články:

• A Retrograde Asteroid Sharing Jupiter’s Orbit | CentauriDreams
• Backwards asteroid shares an orbit with Jupiter without crashing | NewScientist
• Meet our solar system's 1st-known permanent immigrant | EarthSky
• První známá planetka, která přiletěla od jiné hvězdy a stala se součástí sluneční soustavy | LivingFuture

---

(120216) 2004 EW₉₅

   Teorie vzniku Sluneční soustavy počítají s výraznou planetární migrací během vývoje Systému. Při přesunech celých planet muselo být mnoho asteroidů z vnitřních oblastí Soustavy vychýleno ze svých drah, a tak se některé kamenné asteroidy očekávají i mezi jinak ledovými planetkami vzdáleného Kuiperova pásu. Výsledky podrobné spektroskopie jedné podezřelé planetky v tomto regionu migrační model vývoje Sluneční soustavy podporují. Těleso katalogizované jako (120216) 2004 EW₉₅ křižující dnes dráhu planety Neptun je ve skutečnosti uhlíkatým asteroidem kdysi vymrštěným z Hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

   Studie: 2004 EW₉₅: A Phyllosilicate-bearing Carbonaceous Asteroid in the Kuiper Belt (arXiv)
   Tisková zpráva: Exiled Asteroid Discovered in Outer Reaches of Solar System | ESO
   Článek: Dalekohledy ESO nalezly první uhlíkatou planetku v Kuiperově pásu | NášVesmír

---

2015 BP₅₁₉

   Za Kuiperovým pásem obíhají další, ještě extrémnější objekty. Mezi obzvláště vyčnívající patří nově objevená planetka označená 2015 BP₅₁₉. Jedná se o možná až sedmi set kilometrovou trpasličí planetu, jejíž nejvzdálenější bod dráhy od Slunce leží přes 800 astronomických jednotek daleko, zatímco v nejbližším bodě se nepřiblíží ani k dráze nejvzdálenější planety Neptun. Navíc vysoký sklon její oběžné dráhy k rovině Sluneční soustavy přes 54° naznačuje něco nestandardního, a tak se v její souvislosti znovu mluví o vlivu dosud neobjevené Deváté planety.

 Studie: Discovery and Dynamical Analysis of an Extreme Trans-Neptunian Object with a High Orbital Inclination
 Článek: Extrémně extrémní asteroid může být dalším důkazem existence planety Devět | Exoplanety

---

Ultima Thule

   V Kuiperově pásu má lidstvo jednoho robotického vyslance, který se zanedlouho probudí z hibernace, aby se začal připravovat na průlet kolem planetky (486958) 2014 MU₆₉ přezdívané Ultima Thule. Ohledně tohoto malého, patrně binárního světa konečně vyšla první vědecká studie, která se zabývá co nejpřesnějším určením jeho oběžné dráhy kolem Slunce. To pomůže plánování samotného průletu, ale také počítání orbitálních parametrů dalších vzdálených planetek.

 Studie: High-Precision Orbit Fitting and Uncertainty Analysis of (486958) 2014 MU₆₉

---

Gaia

   O výše zmíněnou studii se významně zasloužila data z astrometrické družice Gaia. Ta však kromě precizního proměřování hvězd zachytila také mnoho těles Sluneční soustavy. V rámci druhého balíčku dat uvolněných v dubnu letošního roku uveřejňují astronomové souhrn pozorování více než 14 000 planetek.

 Studie: Gaia Data Release 2: Observations of solar system objects

---

NEOWISE

   Gaia však není jedinou sondou, která loví asteroidy. Nedávno došlo také ke zveřejnění napozorovaných dat infračerveným vesmírným dalekohledem NEOWISE. Tato družice zachytila přes 29 000 asteroidů o nichž v archivu jistě čeká mnoho neobjevených informací.

 Článek: Hon na asteroidy nese ovoce | Kosmonautix

---

OSSOS

   Nezahálel ani tým využívající dalekohled CFHT na Havaji. Astronomové z projektu OSSOS (Outer Solar System Origin Survey) oznamují na základě několikaletého skenování oblohy objev a přesné změření orbity 838 nových planetek obíhajících Slunce až za dráhou Neptunu. Tím navyšují počet trans-neptunických objektů s dobře spočítanou oběžnou dráhou téměř o polovinu.

 Studie: OSSOS. VII. 800+ Trans-Neptunian Objects—The Complete Data Release

   313 těchto planetek se nachází v některé ze stabilních orbitálních rezonancí s Neptunem. Z toho 132 těles patří mezi tzv. plutina, čili planetky, které stejně jako Pluto, oběhnou Slunce dvakrát za každé tři Neptunovy oběhy. Zároveň se našlo několik objektů s hlavní poloosou dráhy přes 130 AU, které i přesto do některé ze vzdálenějších rezonancí s Neptunem zapadají. Počet známých nerezonujících objektů se tímto datasetem dokonce zdvojnásobil. Konkrétně bylo v Kuiperově pásu nově objeveno 436 Neptunem nijak výrazně neovlivňovaných planetek.

---

Planetky jsou opravdu v kurzu, protože kromě několika zmíněných projektů, které je zkoumají na dálku, je na cestě nebo v aktivní službě několik sond, které se asteroidů takřka či přímo dotknou.

Ceres

   O sondě New Horizons chystající se v Kuiperově pásu na setkání s dosud nejvzdálenějším tělesem již padla zmínka. Neslušelo by se však zapomínat na vytrvalého průzkumníka operujícího o něco blíže k domovu. V Hlavním pásu asteroidů totiž družice Dawn stále zkoumá a z všelikých úhlů mapuje trpasličí planetu Ceres.
   Tým vymýšlí, jak z pomalu dosluhující sondy dostat co nejvíce vědy, a tak se Dawn k planetě Ceres přiblíží více než kdykoli předtím a to až na pouhých 35 km! Můžeme se těšit na ještě přesnější měření z detektoru neutronů a gama záření (GRaND), který nám dokáže prozradit elementální složení povrchu až metr do hloubky, a také na dosud nejpodrobnější fotografie jediné trpasličí planety ve vnitřní Soustavě.

Dawn Journal: Dear Isaac Newdan, Charles Dawnwin, Albert Einsdawn and all other science enthusiasts

Collage of Features on Ceres

---

Ryugu & Bennu

   Ještě blíže k naší rodné planetě se ke svým cílům přibližují hned dvě sondy. Americká OSIRIS-REx bude ještě několik měsíců unášena zákony orbitální mechaniky, než zakotví nad blízkozemním balvanem jménem Bennu. Zato japonská Hayabusa2 už je ke svému cíli doslova na dohled. Její kamery již opakovaně zachytily asteroid Ryugu, který již velmi brzy budeme moci zařadit do kartotéky zmapovaných míst. Užijte si ten pocit, kdy se z nepatrného, sotva viditelného pohybujícího se bodu na obloze stává reálné místo se svou mimozemskou krajinou a unikátní geologií.

Ryugu spatřen

  

Sokol na dohled Dračímu paláci

  

   Hayabusa2 už je od Ryugu jen pár desítek tisíc kilometrů. Začátkem června se dostane na 2 500 km, čímž započne závěrečná přibližovací fáze. Na začátku července už bude vzájemná vzdálenost pouhých 20 km. V následujících měsících pak bude probíhat mapování, sestup až na 1 km, gravitační měření, následně několik kontaktů s povrchem a odběry vzorků, mezi tím dojde také k vysazení několika malých landerů a během příštího roku přijde dokonce bombardování asteroidu impaktorem.

Ryugu & Bennu - odkazy, věda, články

---

Na závěr přidávám zamyšlení ohledně kontroverzní definice pojmu planeta.

Založeno na studii The Reclassification of Asteroids from Planets to Non-Planets

   Asteroidy byly běžně v odborné i populární literatuře nazývány planety až do padesátých let dvacátého století. A to jich tehdy byly známy už tisíce. Konsenzus se tehdy začal měnit ne protože jich bylo hodně, ani proto, že všechny sdílejí podobnou oběžnou dráhu, ale protože se zdokonalovala pozorovací technika a začalo se ukazovat, že geofyzikální vlastnosti asteroidů se od planet skutečně liší. Zlomovým bodem byla publikace Gerárda Kuipera v roce 1953.
   Navíc třeba i Galileem objevené měsíce Jupiteru byly také nazývány planety - „Medici planets“ (Medicejské planety, protože Medicejové byli patrony a finančními podporovateli Galilea). Měsícům se dodnes občas říká satelitní nebo sekundární planety.
   Výraz pro planety pochází ze slova planetés, což znamená poutníci - poutníci mezi hvězdami. Asteroid zase znamená „star-like“ vypadající jako hvězda, protože i tehdy-nejlepší dalekohledy ukazovaly nově objevované planety jen jako světelné body, zatímco dříve známé běžné planety byly jednoznačně kotoučky s měřitelným průměrem. A navíc dodnes objevovaná malá tělesa Sluneční soustavy se nazývají „Minor Planets“ tedy malé planety. I když v češtině se používá spíš pěkný výraz planetky.
   Ta hlavní kontroverze se týká toho, že vymyšlená definice planety byla rozhodnuta hlasováním, což je zcela nevědecký postup, který přidělil Mezinárodní astronomické unii autoritu, která jí nenáleží a náležet by neměla. Na základě umělých autorit se uznávaly pravdy do vědecko-technické revoluce a věda právě nastolila postup na základě pozorování, ověřování a kritického prověřování.
   Považuji za nebezpečné stavět instituci jako IAU do role autority ve vědeckých otázkách. IAU ať se drží pojmenovávání těles a popularizační a organizační činnosti. Jestliže začneme o vědeckých definicích hlasovat, přijdeme o vědu jako takovou.

---

Předchozí díly seriálu Planetky v kurzu

Blízkozemní objekty | Kuiperův pás | Trojané zdálky

Sokol na dohled Dračímu paláci

Japonská sonda Hayabusa2 (hayabusa=sokol) 11. května pozastavila své iontové motory, aby sledovače hvězd na její palubě mohly nasnímat blízkozemní asteroid Ryugu (ryúgú-jó=dračí palác), z něhož hodlá ukořistit nějaké vzorky.

Snímky se použijí pro optickou navigaci. Na jejich základě se bude přesně určovat vzájemná poloha sondy a asteroidu. Hayabusa2 už je od Ryugu jen pár desítek tisíc kilometrů. Začátkem června se dostane na 2 500 km, čímž započne závěrečná přibližovací fáze. Na začátku července už bude vzájemná vzdálenost pouhých 20 km. V následujících měsících pak bude probíhat mapování, sestup až na 1 km, gravitační měření, následně několik kontaktů s povrchem a odběry vzorků, mezi tím dojde také k vysazení několika malých landerů a během příštího roku přijde dokonce bombardování asteroidu impaktorem.

Images credit: JAXA | Kyoto University | Japan Spaceguard Association | Seoul National University

Hayabusa2's Star Tracker has successfully imaged Ryugu!
Hayabusa2 Provisional Mission Schedule

Prýští z Europy voda?

V nedávných letech Hubbleův kosmický teleskop opakovaně detekoval vodní páru nad povrchem astrobiologicky zajímavého měsíce Europa, což naznačilo možné výtrysky podpovrchového oceánu skrz rozpraskanou kůru Europy.

Ve starých datech z magnetometru sondy Galileo, která obíhala Jupiter a prolétala kolem jeho měsíců v devadesátých letech, nyní vědci narazili na další náznak, který myšlenku výtrysků vody podporuje. Zdá se totiž, že sonda Galileo při jednom z těsných průletů nad Europou proletěla přímo skrz jeden z výtrysků!

NASA Spacecraft Likely Flew Though a Europa Water Plume in 1997

Decades-Old Data Unveils Plumes Spewing from Europa

800 nových trans-neptuniánů

Astronomové z projektu OSSOS (Outer Solar System Origin Survey) oznamují na základě několikaletého skenování oblohy objev a přesné změření orbity 838 nových planetek obíhajících Slunce až za dráhou Neptunu. Tím navyšují počet trans-neptunických objektů s dobře spočítanou oběžnou dráhou téměř o polovinu.

OSSOS. VII. 800+ Trans-Neptunian Objects—The Complete Data Release

313 těchto planetek se nachází v některé ze stabilních orbitálních rezonancí s Neptunem. Z toho 132 těles patří mezi tzv. plutina, čili planetky, které stejně jako Pluto, oběhnou Slunce dvakrát za každé tři Neptunovy oběhy. Zároveň se našlo několik objektů s hlavní poloosou dráhy přes 130 AU, které i přesto do některé ze vzdálenějších rezonancí s Neptunem zapadají.

Počet známých nerezonujících objektů se tímto data setem dokonce zdvojnásobil. Konkrétně bylo v Kuiperově pásu nově objeveno 436 Neptunem nijak výrazně neovlivňovaných planetek.

    800+ OSSOS discoveries

Několik zaznamenaných planetek pak patří mezi tzv. extrémní trans-neptunické objekty, které mají hodně vzdálené a hodně eliptické dráhy. Většinou se řadí do Rozptýleného disku. Mezi nimi vyčnívá například objekt '2015 BP₅₁₉' s délkou hlavní poloosy 430 AU, vysokým sklonem dráhy 54° a odhadovaným průměrem okolo 500 km. Objev této planetky má však na svědomí jiný projekt - DES (Dark Energy Survey), pro nějž jsou objevy planetek milým bonusem navíc.

A high-inclination scattering TNO from @theDESurvey! First known extreme a>250, q>30 au TNO with i>30°.

2015 BP519: a=430 au, i=54°, e=0.92, q=35.1 au, H=4.4 (~500 km diameter; m_r = 21.8, d=55 au). https://t.co/RtHA3H06WY

— Michele Bannister (@astrokiwi) May 10, 2018

DES | David Gerdes

Astroplanetární střípky

Jupiter prochází opozicí.

• Earth and Jupiter are closest May 10

Nebo je to Země, kdo prochází z pohledu Jupitera konjunkcí?

• We go between sun and Jupiter May 8-9

Král planet díky tomu každopádně září na pozemské obloze celou noc.

• Jupiter Shines with a Mighty Light

---

Mořské proudy generují kolem Země sekundární magnetické pole.
Jeho měření je po seismologii a analýze gravitačních anomálií třetím způsobem, jak nahlížet pod zemský povrch.

• Družice ESA objevily „druhé“ magnetické pole naší planety

---

To, že zemská orbita kolem Slunce periodicky osciluje mezi tvarem téměř dokonalé kružnice a docela protáhlé elipsy, naznačovaly už výpočty nebeské mechaniky interakcí Země, Venuše a Jupiteru.
Nyní geologové našly známky tohoto 405 tisíc let dlouhého cyklu také v klimatickém záznamu v triasických horninách.

• 405 thousand year climate cycle discovered related to Earth’s orbit around the sun
• Jupiter and Venus Change Earth’s Orbit Every 405,000 Years

---

InSight se supercitlivým seismometrem a hloubkovou termální sondou míří k Marsu.

• Go Atlas, go Centaur, go InSight!

• Kosmonautix: InSight

---

První uhlíkatý asteroid objevený v Kuiperově pásu zapadá do teorie o planetární migraci v průběhu vývoje Sluneční soustavy.

• 2004 EW95: A Phyllosilicate-bearing Carbonaceous Asteroid in the Kuiper Belt

• Exiled Asteroid Discovered in Outer Reaches of Solar System
• Ancient, Exiled Asteroid Discovered Beyond Neptune

• Dalekohledy ESO nalezly první uhlíkatou planetku v Kuiperově pásu
• V Kuiperově pásu je objekt plný uhlíku, zřejmě vznikl ve středu sluneční soustavy

---

Byl zveřejněn druhý balíček dat z astrometrické družice Gaia s precizními měřeními přes miliardy okolních hvězd.

• Gaia: Data Release 2 Announced

• Nejbohatší mapa naší Galaxie odhalena

---

Nový balík měření přišel také od infračerveného teleskopu NEOWISE mapujícího blízkozemní asteroidy.

• NEOWISE: New Data Release, Implications

• Hon na asteroidy nese ovoce