Ve světle nedávného oznámení objevu materiálu okolo trpasličí planety Quaoar je na místě zrevidovat si situaci ohledně prstenců malých planet..
U největšího z kentaurů je přítomnost prstenců jednoznačná. Od první okultace, která jejich přítomnost odhalila v roce 2013, bylo pozorováno mnoho dalších hvězdných zákrytů, v nichž je signatura dvojitého prstýnku okolo Čárikló jasně patrná.
A v říjnu 2022 stínem prstenců prolétl Webbův kosmický dalekohled a svým pozorováním jejich existenci připotvrdil.
Webb Spies Chariklo Ring System With High-Precision Technique | James Webb Space Telescope discovers ice at ringed asteroid Chariklo
více k Chariklo:
Chariklo: Největší z kentaurů | Měření Chariklo | Simulace prstenců Chariklo | Prstence malých planet #1
I třetí největší trpasličí planeta má svoji prstencovou ozdobu prakticky garantovanou. U ní se vzhledem k jejím ostatním neobvyklým charakteristikám ani není čemu divit.. Dva obíhající měsíce a celá kolizní rodina fragmentů, velmi rychlá rotace, vysoce odrazivý povrch s velkou červenou skvrnou, vejčitý tvar... Už jen čekám kdy se z Haumey vylíhne nějaká kosmická potvora : )
Pro představu o rozměrech: Haumea a Chariklo s jejich prstenci v porovnání s naší planetou Zemí:
více k Haumee:
Ačkoli objev prstence Quaoaru byl oznámen teprve před pár dny, je postaven na průběžných pozorováních z uplynulých let včetně nemalého přispění kosmického dalekohledu Cheops. Tenhle prstenec by ale existovat neměl. Tedy alespoň ne v takové výšce nad Quaoarem, v jaké ho vidíme. Nicméně je tam, takže nezbývá než vylepšit naše představy o dlouhodobé nestabilitě prstenců nad Rocheovou mezí.
Zdá se, že významnou roli v životě prstenců malých těles hraje orbitální rezonance 1:3 vůči rotační periodě centrálního tělesa. Možná, že je i důvodem udržitelnosti Quaoarova prstence mimo očekávanou zónu stability..
více ke Quaoaru:
Tady opouštíme rovinu jistoty. První objevený kentaur nám ale rozhodně něco naznačuje. Znám je už od sedmdesátých let dvacátého století a za tu dobu dokonce prosákl do ezo-kultury a hojně se vyskytuje v horoskopech. Na přelomu let osmdesátých a devadesátých začal vykazovat změny jasnosti a kometární aktivitu. Kvůli ní je těžké z hvězdných zákrytů něco vyčíst, ale zejména jeden zákryt v roce 2011 vypadal nápadně podobně tomu, co se svými prstenci předvádí Chariklo. Světelná křivka další okultace z roku 2018 také obsahuje náznaky sekundárních symetrických poklesů jasnosti zakrývané hvězdy, ale je to na hranici šumu a tudíž neprůkazné.
Za mě osobně je existence prstence kolem Chironu velmi pravděpodobná, ale chtělo by to, aby vyšel nějaký výhodný zákryt v období Chironova kometárního klidu, ideálně rovnou v cestě nějakého kosmického dalekohledu, abychom měli jednoznačnější důkaz.
více k Chironovi:
další kentauři?
Planetky populace kentaurů jsou obecně dosti zajímavé objekty na hranici mezi trpasličími planetami a obřími kometami. Avšak k pouze dalším dvěma z nich máme k dispozici dobrá okultační data, abychom se o nějakém hledání prstenců vůbec mohli bavit: Hvězdné zákryty kentaurem Bienor ani kentaurem 2002 GZ32 zatím prstence neodhalily, avšak autoři u obou studií dodávají, že pod limitem dosaženého rozlišení se stále nějaké nacházet mohou..
trpasličí planety, trojané, asteroidy?
Prstence se intenzivně hledaly zejména u Pluta, kvůli potenciálnímu riziku pro sondu New Horizons. Kromě čtyř obíhajících měsíců ale nebylo spatřeno ani smítko. Stejnětak mi není známo, že by existoval jakýkoli náznak prstenců u některé z dalších trpasličích planet (jako Eris, Makemake, Gonggong, Sedna, Orcus, Salacia, ...) ačkoli většina z nich byla pozorována během několika okultací.
Naprosto skvělé by bylo zavčasu objevit prstenec mezi trojany - konkrétně okolo některého z cílů sondy Lucy. Moci si malý prstencový systém prohlédnout zblízka pomocí kosmické sondy by byl pro planetární vědce vskutku luxusní dáreček. Jelikož ale už nějakou dobu probíhají po celém světě intenzivní pozorovací kampaně hvězdných zákrytů těmito trojany, které dosud žádné prstence neodhalily ani nenaznačují, jedná se asi jen o zbožné přání.
Co se týče asteroidů v Hlavním pásu, tak i u nich bych očekával, že případných prstenců už bychom si dávno všimli. Jimi zakrývaných hvězd už bylo odpozorováno mnoho. A asteroidy blízkozemní jsou asi všechny příliš malé, aby se u nich nějaké prstence mohly udržet. I když vesmír umí vždy něčím překvapit..
