Témata

1991VG 1994AW1 1I('Oumuamua) 1P(Halley) 2001CB21 2001FO32 2001SN263 2001WR1 2002GZ32 2003SD220 2004EW95 2006OV89 2011AG5 2013FY27 2015BP519 2017OF69 2017YE5 2018AG37 2018LA 2018VG18 2019AQ3 2019MO 2019OK 2023CX1 29P(SchwassmannWachmann1) 2I(Borisov) 41P(TuttleGiacobiniKresák) 46P(Wirtanen) 67P(ČurjumovGerasimenko) 96P(Machholz) Actaea Agamemnon AGU2017 Akatsuki Albireo Aldebaran Algol Amphitrite Annefrank Antares Apophis Arawn Arecibo Ariel Arrokoth asteroidy Atlas aurora Bamberga Bennu Beresheet Betelgeuse Bienor blesky C2010U3(Boattini) C2013US10(Catalina) C2014W10(PanSTARRS) C2017K2(PanSTARRS) C2018V1(MachholzFujikawaIwamoto) C2018Y1(Iwamoto) CAESAR Cassini Ceres CME Dactyl Daphnis DART Dawn Deimos DES DESTINY+ Didymos Dione Donaldjohanson Dragonfly družice Dysnomia Echeclus ElstPizzaro ELT ELVES Enceladus Epimetheus EPSC2017 EPSCDPS2019 Eris Eros erupce Europa Eurybates exoplanety Florence Gaia galaxie Galileo Ganymed Gaspra Gault Gonggong Haumea Hayabusa2 Hebe Hektor Hera Hi'iaka Hippocamp Hubble Huya hvězdokupy hvězdy Hydra Hygiea Hyperion Chandrayaan2 Chang'e4 Chariklo Charon Cheops Chiron Iapetus IAU Ida Ilmarë InSight Io Iridium Iris ISRO ISS Itokawa Julia Juno Jupiter Kaʻepaokaʻāwela Kamoʻoalewa KBOs kentauři Kepler Kerberos komety Leleākūhonua Leucus lidé LMC LPSC2018 LPSC2019 LPSC2021 LRO LSST Lucy Lutetia M1 M22 M42 Makemake ManwëThorondor Mars Mathilde MBAs Merkur Měsíc MESSENGER meteority meteory Mimas Mira mlhoviny MoshupSquannit Namaka NEOs NEOWISE Neptun NewHorizons Nix Oberon obloha okultace Opportunity Orcus Orus OSIRISREx OSSOS Pallas Pan PanSTARRS PatroclusMenoetius PDC2019 Phaethon Phobos Phoebe Planeta9 Plejády plutina Pluto Polymele prach Prometheus prstence Psyche Quaoar rakety Regulus Rhea Rosetta rovnodennost Ryugu Salacia Saturn SDO SDOs Sedna sednoidy Sirius Skamandrios skřítkové skvrny Slunce slunovrat SOFIA SOHO sopky Soustava SSOLS STEVE Styx Subaru Swift Šteins Tethys Titan Titania TNOs Toutatis Triton trojané TyphonEchidna Umbriel úplněk Uran Vanth Varda Varuna Venuše Vesta VLT Vulkán Země Zubenelgenubi

čtvrtek 11. dubna 2019

Vyberte název pro největší nepojmenovaný planetoid

Nově objevená tělesa Sluneční soustavy dostávají vždy nejprve označení podle roku a dne jejich objevu. Poté, jakmile je dostatečně dobře známa oběžná dráha tělesa, je zapsáno do katalogu malých planet Sluneční soustavy pod číslem, které většinou reprezentuje celkové pořadí objevu. Následujících deset let od očíslování je pak vyhrazeno pro objevitele tělesa, aby mu navrhli definitivní jméno.

Z hlediska rozměrů je největším dosud nepojmenovaným tělesem Sluneční soustavy planetka (225088) 2007 OR10. Po dvanácti letech od jejího objevu se astronomové Megan Schwamb, Michael Brown a David Rabinowitz konečně usnesli, že o ní již máme dostatek informací, aby si zasloužila přiléhavé jméno. Meg, Mike a Dave tedy na základě konvencí Mezinárodní astronomické unie, která pojmenovávání objektů Sluneční soustavy formálně schvaluje, navrhují tři jména a v hlasovací kampani vyzývají veřejnost, aby z nich vybrala jedno, které bude Unii předloženo k odsouhlasení.

Hlasovat můžete zde: 2007OR10.name

Třemi navrhovanými jmény jsou Gonggong, Holle a Vili - božstva z čínské, germánské a nordické mytologie, která reprezentují některé ze známých fyzikálních parametrů planetky.

  • Gonggong známý také jako Kanghui je vodní monstrum s rudými vlasy a dračím ocasem, které přináší chaos, povodně a další pohromy.
  • Holle nebo také Holda je starogermánská bohyně plodnosti a znovuzrození spojená se zimním slunovratem a červenými plody cesmíny.
  • Vili je bratr Ódina a jeden ze tří původních Æsir, jež porazili obra Ymira a z jeho těla a krve stvořili svět.

Co se samotné planetky 2007 OR10 týče: Jak již bylo řečeno, jedná se o největší těleso Sluneční soustavy beze jména. Konkrétně jde o čtvrtou nebo pátou největší trpasličí planetu a 24. či 25. největší objekt celé Soustavy (průměr není znám úplně přesně, ale bude někde mezi 1150 až 1530 kilometry). Kolem Slunce obíhá po vzdálené protáhlé dráze za Neptunem se sklonem 31°, což ji řadí do tzv. Rozptýleného disku. Mezi trans-neptunickými objekty má rekordně dlouhou rotační periodu 45 hodin a je doprovázena malým měsícem, jenž nám umožnil vypočítat její hmotnost. Povrch 2007 OR10 je pokryt převážně vodním ledem a zmrzlým metanem, při jejichž utváření pravděpodobně hrál roli kryovulkanismus. Navíc se jedná o jeden z nejčervenějších objektů Sluneční soustavy. Navrhovaná jména byla vybrána s přihlédnutím k těmto charakteristikám.

Orbity trpasličích planet Eris a 2007 OR10:

Předchozí články o 2007 OR10:

Žádné komentáře:

Okomentovat