Mise Cassini u Saturnu spěje ke svému velkému finále a družice se pravidelně přibližuje k vnějšímu okraji prstenců. Má tak parádní výhled na podrobnější detaily v jejich struktuře a na měsíčky obíhající v mezerách mezi nimi. Jedny z nejúžasnějších obrázků v historii planetárního výzkumu se sondě podařilo zachytit 16. ledna 2017. Jedná se o doposud nejostřejší pohled na měsíček Daphnis obíhající v Keelerově mezeře v Saturnově prstenci A.
Malý osmi kilometrový měsíček svým gravitačním působením způsobuje vlny, které se šíří strukturou prstence. Skoro už vidíme jednotlivé ledové hrudky tvořící prstenec. (Opravdu pouze skoro -
rozlišení snímku je 168 metrů na pixel, takže i ty nejmenší tečky na obrázku jsou pořád shluky mnoha jednotlivých částic.)
Na přiblíženém a zvětšeném snímku je vidět, že Daphnis má docela ostré hrany. Detaily v gravitační vlně způsobené obíhajícím měsíčkem jsou fantastické.
Tradičním složením snímků s různými filtry (v tomto případě zeleným a infračerveným) se můžeme kosmickým gravitačním tancem pokochat i v barvách.
Kromě podélného rozvlnění způsobuje Daphnis i vlny kolmo na rovinu prstenců, čímž vyzdvihuje materiál stovky metrů vysoko. Přitom tloušťka prstenců je běžně jen kolem deseti metrů.
Umělecká ztvárnění výše zobrazeného jevu:
Daphnis a jím způsobené vlnění v Keelerově mezeře známe díky družici Cassini již několik let. Dřívější snímky sice nedosahují takových detailů, zato poskytují širší záběr.
Tyto jevy jsou pro nás přirozenou gravitační laboratoří, kde můžeme studovat chování materiálu v rotujících discích, které pozorujeme napříč vesmírem v různých podobách - od planetárních prstenců, jež známe z naší Soustavy, přes kolabující prachoplynné disky, ze kterých se rodí hvězdy, až po spirální galaxie vyplňující kosmos.
Sonda Cassini, která nám tyto dech beroucí záběry poskytuje, je snad nejúžasnější kdy postavený stroj. Dobře vybavený robot na tom správném místě. Nenásilně využitý lidský um naplňující naší obecnou touhu po poznání, naše nutkání po věcech vzdálených...
Po Cassini se mi bude stýskat. Než ale letos v září zakončí svou misi ponořením do Saturnovy atmosféry, čeká ji ještě několik obletů vnějšího okraje prstenců, a pak průlety MEZI PRSTENCI A PLANETOU SAMOTNOU, kam se zatím žádná sonda neodvážila. Můžeme tedy očekávat perspektivy dosud neviděné i objevy nikým netušené!
