Témata

1991VG 1994AW1 1I('Oumuamua) 1P(Halley) 2001CB21 2001FO32 2001SN263 2001WR1 2002GZ32 2003SD220 2004EW95 2006OV89 2011AG5 2013FY27 2015BP519 2017OF69 2017YE5 2018AG37 2018LA 2018VG18 2019AQ3 2019MO 2019OK 2023CX1 29P(SchwassmannWachmann1) 2I(Borisov) 41P(TuttleGiacobiniKresák) 46P(Wirtanen) 67P(ČurjumovGerasimenko) 96P(Machholz) Actaea Agamemnon AGU2017 Akatsuki Albireo Aldebaran Algol Amphitrite Annefrank Antares Apophis Arawn Arecibo Ariel Arrokoth asteroidy Atlas aurora Bamberga Bennu Beresheet Betelgeuse Bienor blesky C2010U3(Boattini) C2013US10(Catalina) C2014W10(PanSTARRS) C2017K2(PanSTARRS) C2018V1(MachholzFujikawaIwamoto) C2018Y1(Iwamoto) CAESAR Cassini Ceres CME Dactyl Daphnis DART Dawn Deimos DES DESTINY+ Didymos Dione Donaldjohanson Dragonfly družice Dysnomia Echeclus ElstPizzaro ELT ELVES Enceladus Epimetheus EPSC2017 EPSCDPS2019 Eris Eros erupce Europa Eurybates exoplanety Florence Gaia galaxie Galileo Ganymed Gaspra Gault Gonggong Haumea Hayabusa2 Hebe Hektor Hera Hi'iaka Hippocamp Hubble Huya hvězdokupy hvězdy Hydra Hygiea Hyperion Chandrayaan2 Chang'e4 Chariklo Charon Cheops Chiron Iapetus IAU Ida Ilmarë InSight Io Iridium Iris ISRO ISS Itokawa Julia Juno Jupiter Kaʻepaokaʻāwela Kamoʻoalewa KBOs kentauři Kepler Kerberos komety Leleākūhonua Leucus lidé LMC LPSC2018 LPSC2019 LPSC2021 LRO LSST Lucy Lutetia M1 M22 M42 Makemake ManwëThorondor Mars Mathilde MBAs Merkur Měsíc MESSENGER meteority meteory Mimas Mira mlhoviny MoshupSquannit Namaka NEOs NEOWISE Neptun NewHorizons Nix Oberon obloha okultace Opportunity Orcus Orus OSIRISREx OSSOS Pallas Pan PanSTARRS PatroclusMenoetius PDC2019 Phaethon Phobos Phoebe Planeta9 Plejády plutina Pluto Polymele prach Prometheus prstence Psyche Quaoar rakety Regulus Rhea Rosetta rovnodennost Ryugu Salacia Saturn SDO SDOs Sedna sednoidy Sirius Skamandrios skřítkové skvrny Slunce slunovrat SOFIA SOHO sopky Soustava SSOLS STEVE Styx Subaru Swift Šteins Tethys Titan Titania TNOs Toutatis Triton trojané TyphonEchidna Umbriel úplněk Uran Vanth Varda Varuna Venuše Vesta VLT Vulkán Země Zubenelgenubi

neděle 13. ledna 2019

Perijovy 16 & 17 - Jupiter, Rudá skvrna a Galileovské měsíce

Šestnácté a sedmnácté přiblížení družice Juno k Jupiteru nastalo 29. října respektive 21. prosince 2018.

Krásné sekvence z jednotlivých snímků pořízených při šestnáctém průletu vytvořili Seán Doran a Gerald Eichstädt:
 

Juno má za sebou polovinu z 34 plánovaných nízkých průletů. Sonda nyní pokryla všechny zeměpisné délky okolo Jupiteru a v druhé polovině své mise toto pokrytí zahustí při odlišné geometrii průletů.

Kamera Junocam už dvojnásobně překročila očekávanou životnost a stále nejeví žádné známky radiačního poškození. Galerie nádherných snímků zpracovaných Seánem Doranem najdete na jeho Flickru: Perijovum 16 | Perijovum 17. Mnoho dalších snímků zpracovaných různými autory pak můžete prohlížet v oficiální galerii Junocam nebo v příslušných vláknech fóra UnmannedSpaceflight: PJ16 | PJ17.

Velká rudá skvrna zachycená při sedmnáctém průletu:

Neočekávaná vědecká data o polárních zářích na Jupiteru (obr.1), blescích v jeho atmosféře (obr.2), nevýrazném prachovém prstenci kolem planety (obr.3) a dokonce o sopečných erupcích na měsíci Io (obr.4) poskytuje SRU kamera, což byl původně jen star-tracker neboli sledovač hvězd pro určení orientace sondy v prostoru!

 
     
    Credit: NASA / JPL-Caltech / SwRI

Na vulkanicky nejaktivnější těleso ve Sluneční soustavě, měsíc Io, se během sedmnáctého perijovu zaměřily kromě SRU star-trackeru a kamery Junocam také infračervený snímač JIRAM a ultrafialový spektrograf UVS: Juno mission captures images of volcanic plumes on Jupiter’s moon Io
Nejvíce dat o tomto vroucím měsíci nám před sedmnácti lety poskytla sonda Galileo, toho času obíhající kolem Jupiteru. Od té doby tuto sopečnou enklávu sledujeme výkonnými pozemními teleskopy a v posledních letech významně přispívá právě již zmíněná infračervená kamera JIRAM na palubě sondy Juno: Looking at Io's Volcanoes Since Galileo

V dávné minulosti byl pravděpodobně alespoň tektonicky aktivní i největší měsíc Jupiteru (i celé Sluneční soustavy) - Ganymed. Tektonické zlomy na jeho povrchu se podařilo identifikovat ve starých datech ze sondy Galileo: Jupiter’s Icy Moon Ganymede Has Tectonic Faults Much Like Earth | Even Ganymede is Showing Tectonic Activity

Velkým tématem jsou také dosud ne zcela jednoznačně potvrzené vodní gejzíry možná tryskající skrz ledovou krustu měsíce Europa. Jejich přítomnost se hledá opět v archivních datech sondy Galileo: A search for signatures of Europa’s atmosphere and plumes in Galileo charged particle data
Nejčerstvější náznaky gejzírů pocházející z Hubbleova kosmického teleskopu se astronomové snaží potvrdit pomocí létající observatoře SOFIA: A Search for Water Vapor Plumes on Europa using SOFIA

Hlavním úkolem současné družice Juno je však posvítit si na vnitřní strukturu planety Jupiter. Dosavadní poznatky na toto téma při porovnání se strukturou Saturnu, který do roku 2017 zkoumala sonda Cassini, rozebírá tato studie: The Interiors of Jupiter and Saturn

    Credit: Ravit Helled, University of Zurich