Témata

1991VG 1994AW1 1I('Oumuamua) 1P(Halley) 2001CB21 2001FO32 2001SN263 2001WR1 2002GZ32 2003SD220 2004EW95 2006OV89 2011AG5 2013FY27 2015BP519 2017OF69 2017YE5 2018AG37 2018LA 2018VG18 2019AQ3 2019MO 2019OK 2023CX1 29P(SchwassmannWachmann1) 2I(Borisov) 41P(TuttleGiacobiniKresák) 46P(Wirtanen) 67P(ČurjumovGerasimenko) 96P(Machholz) Actaea Agamemnon AGU2017 Akatsuki Albireo Aldebaran Algol Amphitrite Annefrank Antares Apophis Arawn Arecibo Ariel Arrokoth asteroidy Atlas aurora Bamberga Bennu Beresheet Betelgeuse Bienor blesky C2010U3(Boattini) C2013US10(Catalina) C2014W10(PanSTARRS) C2017K2(PanSTARRS) C2018V1(MachholzFujikawaIwamoto) C2018Y1(Iwamoto) CAESAR Cassini Ceres CME Dactyl Daphnis DART Dawn Deimos DES DESTINY+ Didymos Dione Donaldjohanson Dragonfly družice Dysnomia Echeclus ElstPizzaro ELT ELVES Enceladus Epimetheus EPSC2017 EPSCDPS2019 Eris Eros erupce Europa Eurybates exoplanety Florence Gaia galaxie Galileo Ganymed Gaspra Gault Gonggong Haumea Hayabusa2 Hebe Hektor Hera Hi'iaka Hippocamp Hubble Huya hvězdokupy hvězdy Hydra Hygiea Hyperion Chandrayaan2 Chang'e4 Chariklo Charon Cheops Chiron Iapetus IAU Ida Ilmarë InSight Io Iridium Iris ISRO ISS Itokawa Julia Juno Jupiter Kaʻepaokaʻāwela Kamoʻoalewa KBOs kentauři Kepler Kerberos komety Leleākūhonua Leucus lidé LMC LPSC2018 LPSC2019 LPSC2021 LRO LSST Lucy Lutetia M1 M22 M42 Makemake ManwëThorondor Mars Mathilde MBAs Merkur Měsíc MESSENGER meteority meteory Mimas Mira mlhoviny MoshupSquannit Namaka NEOs NEOWISE Neptun NewHorizons Nix Oberon obloha okultace Opportunity Orcus Orus OSIRISREx OSSOS Pallas Pan PanSTARRS PatroclusMenoetius PDC2019 Phaethon Phobos Phoebe Planeta9 Plejády plutina Pluto Polymele prach Prometheus prstence Psyche Quaoar rakety Regulus Rhea Rosetta rovnodennost Ryugu Salacia Saturn SDO SDOs Sedna sednoidy Sirius Skamandrios skřítkové skvrny Slunce slunovrat SOFIA SOHO sopky Soustava SSOLS STEVE Styx Subaru Swift Šteins Tethys Titan Titania TNOs Toutatis Triton trojané TyphonEchidna Umbriel úplněk Uran Vanth Varda Varuna Venuše Vesta VLT Vulkán Země Zubenelgenubi

čtvrtek 5. července 2018

Quaoar bude proměřen

Planetka (50000) Quaoar patří mezi trpasličí planety Kuiperova pásu. Obíhá Slunce po skoro kruhové dráze jen s malým sklonem 8° k ekliptice ve vzdálenosti okolo 44 AU tedy mimo rušivé gravitační vlivy Neptuna.

S průměrem přes 1100 km se dost možná jedná o největší primordiální planetesimálu ve Sluneční soustavě. Z modelů vývoje Soustavy totiž vyplývá, že objekty v dynamicky klidné oblasti Kuiperova pásu, kterou Quaoar obývá, vydržely v nezměněné podobě už od prvopočátků formování našeho systému.

Na své pouti oblohou Quaoar 8. července na chvíli zakryje vzdálenou hvězdu patnácté magnitudy. Pozorováním zákrytu z více stanovišť lze upřesnit velikost a tvar planetky a odvodit další parametry. Možná se podaří zachytit i její měsíček Weywot nebo dokonce objevit prstence, které byly díky hvězdným zákrytům odhaleny u několika planet a kentaurů (Uran, Neptun, Haumea, Chariklo, Chiron).

Trasa pozorovatelnosti zákrytu vede napříč skrz Spojené státy, takže je zajištěno mnoho pozorovatelů, kteří rozestaví síť dalekohledů tak, aby jim pokud možno stín planetky Quaoar neproklouzl.

Přesná pozice zakrývané hvězdy je známá díky družici Gaia, zatímco polohu Quaoaru pomohly upřesnit snímky ze sondy New Horizons.

RECON: TNO occultation with 50000
Occultation by Quaoar (2018-07-08)

Dosavadní poznatky o planetě Quaoar: