Quaoar, přes tisíc kilometrů velký ledový svět, už dlouho škádlí moji představivost. Patří mezi trpasličí planety obíhající okolo Slunce za drahou Neptunu, avšak není tímto plynným obrem gravitačně ovlivňován. Jeho dráha je (například oproti dráze Eris) téměř kruhová, s Neptunem nijak nerezonuje (jako to dělá třeba Pluto) ani není moc vykloněná z roviny ekliptiky (jako ji mají Haumea a Makemake).
Že je Quaoar doprovázen zhruba sedmkrát menším měsícem (pojmenovaným Weywot) víme od roku 2007. Zde na blogu jsem Quaoar zmiňoval v roce 2017, když ho zdálky pozorovala sonda New Horizons, a pak v roce 2018 v souvislosti s proměřováním jeho parametrů pomocí hvězdných zákrytů. Ty byly v průběhu následujících let dále sledovány (zejména ze Země, ale zapojil se také evropský pozorovatel exoplanet Cheops) a pečlivý sběr dat a jejich celkové vyhodnocení tak nyní přináší skvělý objev:
Quaoar má prstenec
Credit: ESA, CC BY-SA 3.0 IGO
Objevit prstence skrze sledování hvězdných zákrytů není nic neobvyklého. Okultace pozorované v letech 1977 respektive 1984 odhalily prstence u Uranu a u Neptunu a stejnětak stály i za prvním překvapivým objevem prstenců okolo malého tělesa, planetky-kentaura Chariklo v roce 2013, i za objevem prstenců trpasličí planety Haumea v roce 2017 (viz. Prstence malých planet). Prstenec Quaoaru se však všem výše zmíněným planetárním ozdobám vymyká! Všechny dosud známé prstence totiž obíhají své planet(k)y hluboko v jejich gravitační studni, tedy přesně tam, kde by podle našich dosavadních představ měly být. Věc se má totiž tak: Pokud se menší těleso přespříliš přiblíží k většímu tělesu (pod tzv. Rocheovu mez), gravitační potenciál ho roztrhá na kusy. Trosky se pak buď rozprostřou a vytvoří prstenec (jako se to asi časem stane s Phobosem okolo Marsu) nebo napadají na větší těleso (jako se to v roce 1994 stalo s kometou Shoemaker-Levy 9 u Jupiteru). Naopak obíhá-li nějaký rozprostřený materiál v dostatečné vzdálenosti od mateřského tělesa, má tendenci se shlukovat a ze zárodečných chuchvalců poměrně rychle rostou měsíce, které dále „vysají“ zbytky čehokoli, co se snaží zůstat prstencem.
Jak je tedy možné, že Quaoarův prstenec ho obepíná NAD Rocheovou mezí?
Credit: Morgado et al. 2023
Žádné komentáře:
Okomentovat