Ve Sluneční soustavě se kromě kompaktních těles různých velikostí nachází také spousta prachu. Tento prach se rozprostírá v rovině oběhu planet napříč celou Soustavou a ze Země (z míst s opravdu tmavou noční oblohou) ho lze během rovnodenností pozorovat jako tzv. zodiakální (zvířetníkové) světlo. Jelikož gravitace jednotlivých planet má tendenci prach shlukovat podél jejich oběžných drah, nachází se kolem Slunce několik prachových prstenců. V nové studii se astronomové Petr Pokorný a Marc Kuchner zaměřili na prachový prstenec podél orbity planety Venuše pozorovaný kosmickou sondou STEREO.
Prach je průběžně doplňován kolizemi a tříštěním malých planetek a asteroidů. V okolí Země je tento přísun zajištěn z Hlavního pásu asteroidů, nicméně v případě Venuše musí být zdroj obnovy prachu někde jinde. Zmínění astronomové provedli dynamické simulace, jimiž prověřili různé populace malých těles jakožto zdroje prachu podél Venušiny orbity. Ukázalo se, že žádná ze známých populací komet či asteroidů nemůže být za Venušin prach zodpovědná. Jediné, co připadá v úvahu, jsou hypotetické dosud nespatřené asteroidy koorbitální s Venuší. Další simulace vývoje Soustavy naznačily, že zhruba 8 % planetek vzniklých v oblasti, kde Venuše obíhá, skutečně mohlo přežít až do dnešních dnů. Znamená to tedy, že ve vnitřní Sluneční soustavě existuje dosud neobjevená populace asteroidů? Jelikož se ze Země oblasti směrem ke Slunci špatně pozorují, je to klidně možné. Několik těles v orbitální rezonanci 1:1 s Venuší už jsme dokonce objevili, ale spíše se předpokládalo, že se jedná o ojedinělé planetky rezonující pouze přechodně. Nyní se však zdá, že se takových těles našim zrakům skrývá mnohem víc.
Žádné komentáře:
Okomentovat