STEVE [stýf] je jedním z dosud neobjasněných atmosférických úkazů.
Vypadá jako dlouhá, světlá, většinou nafialovělá stuha občas doprovázená zeleným vrásněním.
Vypadá jako dlouhá, světlá, většinou nafialovělá stuha občas doprovázená zeleným vrásněním.
Nedávno si ho lidé začali více všímat a nyní je odborně studován nejen pozorováními ze země ale i shora pomocí orbitálních satelitů v magnetosféře a v ionosféře (THEMIS, DMSP, SWARM). Zdá se, že poruchy vysoko v magnetickém poli mohou občas vyslat izolovaný proud elektronů směrem k zemi i nad jižnějšími zeměpisnými šířkami. Elektrony klasickým způsobem excitují atomy kyslíku jako v případě polárních září - to jsou ony zelené „zuby“. Světlý pruh, tedy samotný STEVE, sice s touto lokální geomagnetickou bouří nějak souvisí, ale co přesně ho způsobuje, stále jasné není, protože elektrony to nejsou. Alespoň už si ale začínáme dělat obrázek o tom, co se v něm děje - jedna z družic SWARM totiž ve výšce 300 km nad zemí proletěla přímo skrz jednoho „Stýva“ a naměřila v něm skokový nárůst teploty o 3000 °C a proudění ionizovaných částic rychlostí 6 km/s. Možná je tento horký iontový proud nějak svázán přímo s narušeným magnetickým polem ve větších výškách?
Není to chyba, nárůst teploty o 3000 °C?
OdpovědětVymazatDíky za otázku. Popravdě mě tato hodnota také překvapila. Nabité částice v ionosféře však evidentně mohou mít teploty i v řádu tisíců Kelvinů. Ve videu v čase 6:25 je ukázán graf. Teplota nejdříve před STEVEm pozvolna stoupala od 2000 K do skoro 4000 K, uvnitř vyskočila na více než 6000 K a rychle zase spadla ke 2000 K. Je ale potřeba si uvědomit, že se bavíme o velmi nízké hustotě látky, v 300 kilometrech je v podstatě skoro vakuum. Je to podobné jako v případě sluneční koróny, která má teplotu dokonce miliony Kelvinů. Jde prostě spíše o tepelnou energii jednotlivých částic ve skoro-vakuu, jestli se to tak dá říct..
Vymazat