Radarové snímky nedávných návštěvníků

O radiovou observatoř v Arecibu jsme sice loni přišli, nicméně funkci planetárního radaru nadále plní vysílače sítě Deep Space Network v kombinaci se stometrovou anténou Green Bank Observatory. Radarové odrazy se podařilo zachytit od obou nedávno prolétajících blízkozemních asteroidů: Apophis a 2001 FO₃₂. Druhý jmenovaný prolétal podstatně blíže, čemuž odpovídá dosažené rozlišení. 

Radar Observations of Asteroid 99942 Apophis (PIA24168) 

Goldstone Radar Observations of Asteroid 2001 FO₃₂ (PIA24561) 

      Images credit: NASA / JPL-Caltech and NSF / AUI / GBO 

Povídání o odkazu zřícené observatoře Arecibo a o současných možnostech planetárních radarů: 

     

     

Poslední průlet u Bennu

Sonda OSIRIS-REx naložená vzorky odebranými z asteroidu Bennu dnes naposledy prolétla kolem této půlkilometrové hroudy suti, aby obhlédla stopy zanechané na místě odběru. Teď už bude jen driftovat pryč a v květnu zážehem motorů zamíří zpět k Zemi. 

¤ NASA: NASA’s OSIRIS-REx Completes Final Tour of Asteroid Bennu 

Zpřesnění dráhy Apophise

Díky radarovým měřením anténou v Goldstone a díky pozorování okultací během letošního průletu se nejistota u Apophisovy pozice během průletu v roce 2029 snížila z ±700 km na ±2 km a u průletu v roce 2036 z ±27 milionů km na ±75 tisíc km. 

¤ GreenBankObservatory: Can Green Bank Telescope Defend Against Asteroid Apophis? 
¤ SETIInstitute: We Got It: The Story of Astronomers Catching Apophis' shadow 
¤ Twitter: The uncertainty in the #Apophis 2029 approach has been reduced 
¤ AstronomyNow: Asteroid Apophis impact ruled out for at least a century 

Takto pohyb Apophise mezi hvězdami zaznamenal Michael Jäger během letošního průletu ze vzdálenosti okolo 20 milionů kilometrů: 

     credit: Michael Jäger 

V roce 2029 bude Apophis prolétat mnohem blíže, takže bude viditelný pouhýma očima! Tehdy dá Země Apophisovi dobrý gravitační prak: Přesune ho z orbitální třídy Aten do třídy Apollo: 
     

Povídání o Apophisovi (Rick Binzel pro SBAG): 
     

Povídání o Apophisovi (Chelsea Gohd ze Space.com): 
     

Předchozí příspěvky: Apophis se zatím se Zemí nesrazí > Deset roků do průletu Apophise > Předprůlet Apophise > Okukování Apophise a jeho stínu 

Einsteinovo zatmění v novém kabátě

První přímé potvrzení Einsteinovy teorie relativity, tedy slavný snímek slunečního zatmění z roku 1919, se dočkal nového zpracování z rukou Petra Horálka za pomoci algoritmů pro zpracování obrazu od profesora Miloslava Druckmüllera. 

     credit: ESO / Landessternwarte Heidelberg-Königstuhl / F. W. Dyson, A. S. Eddington, & C. Davidson, P. Horálek / Institute of Physics in Opava, M. Druckmüller

¤ SpaceWeather: Einstein's Eclipse 
¤ ESO: Original image of the 1919 solar eclipse 
¤ ESO: Highest resolution image of the 1919 solar eclipse 

Astrokladistika trojanů

Kladistika je obvykle metoda v evoluční biologii klasifikující živé organismy do tzv. stromu života. Proč ale tuto techniku neaplikovat také na kosmická tělesa? Přesně to učinili astronomové v čele s Timothy R. Holtem a sestavili „stromy života“ Jupiterových trojanů. Kromě klasických kolizních rodin tak v populacích trojanů v obou libračních centrech identifikovali celkem 48 klanů asteroidů sdílejících nejspíš společný původ. Rozhodně bude zajímavé prozkoumat, jaké další nuance a souvislosti o hierarchii trojanů a potažmo o historii naší Soustavy může toto členění ještě odhalit... 

 Astrocladistics of the Jovian Trojan Swarms 

Jak se kentauři stávají kometami?

To je otázka, na kterou by mnoho planetárních vědců rádo znalo odpověď. I proto hlavní představitel sondy New Horizons (která prozkoumala Pluto a Arrokoth), prosazuje mezinárodní kooperaci na nové sondě, která by si během třicátých let na tyto přechodné světy posvítila zblízka. 

 ¤ Astronomy.com: Mission to the Centaurs: Exploring strange asteroid-comet hybrids 

      návštěvníci ledových světů | credit: Roen Kelly / Dan Durda / NASA / JHUAPL / SwRI 

Již jsme zblízka viděli malé aktivní komety, velkou ledovou planetu i primitivní prastarou planetesimálu. Nicméně celá populace kentaurů či velkých čerstvě probuzených komet je zatím velkou neznámou. Než se nějaká mise k nim začne byť jen přibližovat k realizaci, jsme odkázáni na teleskopická pozorování a teoretické modely... 

      oběžné dráhy některých kentaurů a trpasličích planet ve Sluneční soustavě | credit: Roen Kelly / Duncan Steel 

Studie transformace kentaurů na komety: 
 > From Centaurs to comets — 40 years 
 > The Relationship between Centaurs and Jupiter Family Comets with Implications for K-Pg-type Impacts 
 > 29P/Schwassmann–Wachmann 1, A Centaur in the Gateway to the Jupiter-Family Comets 
     ¤ EuroplanetSociety: Gateway into Inner Solar System Discovered, Finding May Alter Fundamental Understanding of Comet Evolution 

Fotometrie kentaurů: 
 > Photometry of Centaurs and trans-Neptunian objects: Chiron, Chariklo, Huya, Ixion and Orcus 
 > Photometry of active Centaurs: Colors of dormant active Centaur nuclei 
 > Trans-Neptunian objects and Centaurs at thermal wavelengths 

Největší z kentaurů jsou zhruba dvousetkilometrové planetky Chariklo a Chiron, obě ověnčené prstenci: 
  Chariklo: Největší z kentaurů | Měření Chariklo | Simulace prstenců Chariklo 
  Prstence malých planet | Padají na Chiron jeho prstence? 

Nejaktivnějším kentaurem je asi planetka Echeclus: 
  Echeclus v outburstu 

Ferrovulkanismus na Psyche?

Ze Země dobře známe sopky, které chrlí roztavené silikáty. Jupiterův měsíc Io je zase poset sopkami produkujícími různé formy žhavé tekuté síry. Z ještě vzdálenějších měsíců u Saturnu a Neptunu dokonce známe i projevy kryovulkanismu, kde je oním roztaveným produktem voda či jiné těkavé látky. A brzo do sbírky přidáme svět, jehož povrch dost možná formoval ferrovulkanismus, tedy sopečná činnost, jejímž produktem je roztavené železo. Tím světem je samozřejmě kovová planetka Psyche, k níž se chystá právě rozestavěná stejnojmenná sonda. 

Model tvaru planetky Psyche na základě radarového echa (RIP Arecibo): 

Opticko-radarová albedová mapa Psyche: 

Shepard: Generated a new shape model for Psyche. Overlaid an optical albedo map. Overlaid @AreciboRadar measurements and looked for correlations. #LPSCSmallBodies #LPSCArecibo #LPSC2021 pic.twitter.com/Sm3M9KhrKQ

— Martin Hajovsky (@MartinHajovsky) March 19, 2021

Shepard: Psyche a silicate world peppered with localized regions of very high metal content appearing to correlate with optical albedos. Ferrovolcanic formation model is most consistent with the observations.
#LPSC2021 #LPSCSmallBodies #LPSCArecibo pic.twitter.com/Mz41UCbPiL

— Martin Hajovsky (@MartinHajovsky) March 19, 2021

HST UV Observations of Asteroid (16) Psyche 
Asteroid (16) Psyche:    A Ferrovolcanic World? 
Ferrovolcanism on metal worlds and the origin of pallasites 

¤ BadAstronomy: Metal volcanoes may have erupted on asteroid Psyche 
¤ NatGeo: Heavy-metal space volcanoes may have forged gem-studded meteorites 
¤ UniverseToday: Metallic Asteroids Might Have Had Volcanoes Erupting Molten Iron. That's So Metal 

Snímky planetky Psyche aparaturou VLT-SPHERE: 

     credit: ESO / VLT /ˇSPHERE 

     

Tato krasavice Psyche nám v roce 2026 poskytne pohled na planetku Psyche zblízka: 

     credit: Maxar 

Dlouhý mrak nad horou Arsia

Na planině Tharsis na Marsu se tyčí čtyři dávno vyhaslé sopky. Nad nejjižnější z nich, Arsia Mons, bývá často vidět podlouhlý mrak, který se táhne mnohdy i přes tisíc kilometrů daleko. Nejde o sopečné výpary, žádná taková aktivita na Marsu nikdy pozorována nebyla, ale jedná se o zkondenzovanou vlhkost vyhnanou vzdušnými proudy vzhůru po svazích sopky Arsia. 

¤ Kosmonautix: Mars Express rozlouskl další záhadu 
¤ ESA.int: Mars Express unlocks the secrets of curious cloud 
¤ Space: The weird long cloud on Mars is finally revealing some of its secrets 
¤ arXiv: An Extremely Elongated Cloud over Arsia Mons Volcano on Mars: I. Life Cycle 

 

Zde se podíváme na snímky tohoto fenoménu pořízené různými oběžnicemi Marsu dokonce až z dob orbiterů Viking: 

      VMC, OMEGA a HRSC jsou různé kamery na palubě evropské sondy Mars Express. 
      IUVS je ultrafialový spektrograf na americké sondě MAVEN. 
      MCC je kamera na indické sondě Mangalyaan. 

 

      a) snímek ze sondy Viking Orbiter 2 
      e), f) snímky kamerou MCC na palubě Mangalyaan 
      h), j) snímky kamerou HRSC na palubě Mars Express 
      b), c), d), g), i) snímky kamerou VMC na palubě Mars Express 

 

     

Images credit: NASA / ESA / ISRO / Hernández-Bernal et al. 2020

Největší letošní blízkozemák

V neděli kolem nás ve vzdálenosti dva miliony kilometrů (tj. zhruba 5× ze Země na Měsíc) proletí asi půlkilometrový asteroid (231937) 2001 FO₃₂. Jedná se o největší kus meziplanetárního materiálu, o němž víme, že se má letos k Zemi přiblížit. Jelikož se asteroid pohybuje kolem Slunce po skloněné eliptické dráze, bude mít vůči Zemi relativně vysokou rychlost: 34 km/s. Pro srovnání: O něco menší Apophis nedávno proletěl v 8× větší vzdálenosti při rychlosti ani ne 5 km/s. 

     credit: NASA / CNEOS 

Na měření spektra asteroidu FO₃₂ se chystá mimojiné třímetrový infračervený teleskop IRTF na Havaji a pro získání radarového snímku budou pravděpodobně použity antény sítě DSN. Příště se tento asteroid přiblíží na obdobnou vzdálenost v roce 2052. 

     

#2001FO32

¤ VirtualTelescope: Potentially Hazardous Asteroid (231937) 2001 FO32 close encounter: online observations – 22 Mar. 2021 

¤ JPL: Asteroid 2001 FO32 Will Safely Pass by Earth March 21 

¤ VTM: Zemi v neděli mine půlkilometrový asteroid. Astronomové chystají pozorování, srážka však nehrozí 

¤ StarWalk: Large Asteroid Coming Close to Earth! 

¤ MauiNow: Maunakea Telescope Tracking Flyby of Asteroid the Size of Golden Gate Bridge 

¤ EarthSky: 2001 FO32: Big asteroid sweeps closest this weekend 

¤ AsteroidDay: Asteroid 2001 FO32 with The Virtual Telescope 

¤ AsteroidDay: Asteroid 2001 FO32: Relax and enjoy the flyby 

¤ WeatherNetwork: Biggest, fastest known asteroid of 2021 swings by on Sunday 

Zjasňující nova v Kasiopeji

Včera si Yuji Nakamura z Japonska všiml v souhvězdí Kasiopeji poblíž hvězdokupy M52 nové hvězdy magnitudy 9,6. Dnes je už Nova Cas 2021 o nějaké dvě magnitudy jasnější a tedy pohodlně viditelná v binokulárech. Dle jejího spektra se jedná o klasickou novu, tedy těsný dvojhvězdný systém, kde hmota přetéká z větší hvězdy na bílého trpaslíka a když se jí nahromadí dostatek, zažehne se termonukleární reakcí. V tomto případě jde pravděpodobně o vzplanutí konkrétní zákrytové dvojhvězdy CzeV3217 (typ W UMa), jejíž jasnost se běžně pohybuje kolem 15 mag. 

     credit: Nayro Hokkaido 

     credit: Greg Smye-Rumsby 

¤ AstronomersTelegram: Spectroscopic Classification of Nova Cas 2021 as a classical nova (further reports) 
¤ AstronomyNow: New nova in Cassiopeia brightens rapidly 
¤ Astro.cz: Výrazné vzplanutí „české“ hvězdy 

Pomalé sezóny Saturnovy

Planeta Saturn má podobně skloněnou rotační osu jako Země, a tak stejně jako my zažívá střídání čtyř ročních období. Saturnův rok však trvá 29 let pozemských, takže monitorování sezónních změn v Saturnově atmosféře je vskutku dlouhodobý projekt. Hubbleův kosmický dalekohled se proto na Saturn pravidelně dívá rok co rok. Díky němu tak i po ukončení mise sondy Cassini můžeme v obstojném rozlišení sledovat proměny Saturnovy atmosféry s tím, jak se léto na jeho severní polokouli začíná chýlit ke konci... 

     credit: NASA / ESA / STScI / A. Simon / R. Roth 

¤ NASA: Hubble Sees Changing Seasons on Saturn 
Midsummer Atmospheric Changes in Saturn's Northern Hemisphere from the Hubble OPAL Program 

Zkoumání zrníček z Itokawy

V zrníčku z asteroidu Itokawa, dopraveném na Zemi první Hayabusou, byl detekován tepelně přetvořený ale i nezahřátý organický materiál.
Itokawa je kamenný asteroid typu S, na rozdíl od na organickou hmotu bohatého asteroidu Ryugu (typ C), z něhož teď dovezla vzorky Hayabusa2. 

Zkoumané zrnko pojmenované Amazon: 

     credit: Q. H. S. Chan et al. / Scientific Reports 

Organic matter and water from asteroid Itokawa 

¤ EarthSky: Life materials found on asteroid Itokawa 

Tady je ke stažení katalog zrníček dovezených z Itokawy (360 MB) 

Asteroid Itokawa nafocený Haybusou ze čtyř stran: 

Povrch Itokawy jak ho viděla Hayabusa zblízka: 

     credit: JAXA / University of Tokyo

Ačkoli se z Itokawy podařilo nabrat materiálu, jen co by se za nehet vešlo, evidentně to stačilo k tomu, aby v něm dodnes bylo co objevovat.
Předloni například jiná zrnka z Itokawy promluvila o historii distribuce vody ve Sluneční soustavě. 

New clues to ancient water on Itokawa 

¤ EarthSky: Researchers find water in samples from asteroid Itokawa 

Zrníčka z Itokawy nečekaně bohatá na molekuly vody: 

     credit: Z. Jin and M. Bose / ASU

Gault se uklidnil

O roku 2019 je astronomy pečlivě sledován asteroid (6478) Gault z Hlavního pásu, u nějž tehdy byla objevena kometární aktivita. Postupně mu narostlo několik prachových ohonů a dodatečně byl unikající materiál nalezen i na starších snímcích z roku 2013. 

Asteroid s ohonem → Analýza aktivity asteroidu Gault → Rozpadá se asteroid Gault? → Gaultův třetí ohon → Gault je aktivní již několik let! 

 

 

Ačkoli se za nejpravděpodobnější příčinu ztráty materiálu považovalo roztočení asteroidu v důsledku YORP efektu, nebylo právě přes onen prach možné provést přesnou fotometrickou analýzu a spolehlivě ověřit rychlou rotační periodu asteroidu. Ve hře tak zůstávaly i další možnosti jako třeba splynutí binárního tělesa či narušení povrchu zásahy mikrometeoroidy z vlečky nějaké komety. 

Broadband photometry of asteroid 6478 Gault: activity and morphology 

Spinning and color properties of the active asteroid (6478) Gault 

Activity of (6478) Gault during January 13 – March 28, 2019 

 

Během roku 2020 ale aktivita asteroidu Gault utichla, a tak bylo možné změřit drobné periodické kolísání jeho jasnosti v důsledku otáčení. A vskutku, dvěma různými týmy zjištěná doba rotace činí okolo 2,5 hodiny. To je blízko hraniční hodnoty, kdy se nemonolitické objekty začínají rozpadat. 

Time-series and Phasecurve Photometry of Episodically-Active Asteroid (6478) Gault in a Quiescent State Using APO, GROWTH, P200 and ZTF 

Rotational Mass Shedding from Asteroid (6478) Gault 

Snímky asteroidu Gault ze srpna 2020 (Palomar & HST). Zcela stelární vzhled, ani známka aktivity, prach se rozptýlil.. 

 

Gault by se tedy tvarem mohl podobat nyní dobře známým asteroidům Bennu a Ryugu, akorát je o něco větší... 

  
Další studie asteroidu Gault: 

Měření rotační periody asteroidu Gault, když byl ještě aktivní:
 > Secular and Rotational Light Curves of 6478 Gault 

      snímky asteroidu Gault z února 2019 dalekohledy ve Venezuele, Argentině a Španělsku 

Analýza dat ze sondy WISE a spektrální měření teleskopem IRTF: 
 > Physical Characterization of Active Asteroid (6478) Gault 

      IR spektrum asteroidu Gault v porovnání se spektry taxonomických typů asteroidů 

Další spektrální analýza, která stejně jako ta předchozí poukazuje na souvislost asteroidu Gault s kolizní rodinou Phocaea: 
 > Active asteroid (6478) Gault: a blue Q-type surface below the dust? 

      snímky asteroidu Gault z přelomu března a dubna 2019 rumunským dalekohledem NEEMO T05 

Porovnání asteroidu Gault s dalšími podobně se chovajícími objekty - skupinou, která by mohla být nazývána „špendlíkové komety“: 
 > The Pinpoint Comets: 133P/Elst-Pizarro, 249P/LINEAR, 331P/Gibbs, 62412 and 6478 Gault 

      pět asteroidů s dlouhým prachovým ohonem: 133P/Elst-Pizarro, 249P/LINEAR, 331P/Gibbs, (62412) 2000 SY₁₇₈, (6478) Gault 

Poznatky z Dračího paláce

Než se začnou objevovat výsledky rozboru vzorků přivezených z Ryugu, sluší se udělat souhrn odkazů na poznatky, učiněné u asteroidu Hayabusou2 a jejím výsadkem landerů. 

 

Zde je sumarizace výsledků prezentovaných na tiskovce 4. února: 

• Data z přístroje NIRS3 na Hayabuse2 ukazují, že i podpovrchové vrstvy Ryugu byly vystaveny teplotám přes 300°C, což podporuje hypotézu, že tento materiál prošel tepelnou přeměnou ještě jako součást mateřského tělesa, z něhož Ryugu vznikl. 
  > Thermally altered subsurface material of asteroid (162173) Ryugu 
• Rekalibrace měření z palubního lidaru vedla k přesnějšímu určení dráhy Hayabusy2 a potažmo zpřesnění dat z ostatních přístrojů. 
  > Dynamic precise orbit determination of Hayabusa2 using laser altimeter and image tracking data sets 
  > Improving Hayabusa2 trajectory by combining LIDAR data and a shape model 
  > Alignment determination of the Hayabusa2 laser altimeter (LIDAR) 
  > ¤ JAXA: The orbit of Hayabusa2 from launch to just before returning to Earth (TCM-3) 

 

Obecně o tepelné přeměně a evoluci uhlíkatých asteroidů: 

• > Timing of thermal metamorphism in CM chondrites: implication for Ryugu and Bennu future sample return 
• > Thermal alteration of CM carbonaceous chondrites: mineralogical changes and metamorphic temperatures 
• > Style and intensity of hydration among C-complex asteroids: a comparison to desiccated carbonaceous chondrites 
• > Spin-driven evolution of asteroids’ top-shapes at fast and slow spins seen from (101955) Bennu and (162173) Ryugu 
• > Regolith behavior under asteroid-level gravity conditions: Low-velocity impacts into mm- and cm-sized grain targets 

 

Kontext s charakteristikami pozorovanými na dálku: 

• > Implications of High Polarization Degree for the Surface State of Ryugu 
• > Asteroid Thermal Inertia Estimates from Remote Infrared Observations: The Effects of Surface Roughness and Rotation Rate 

 

Poznatky získané díky landeru MASCOT: 

• > Spectrophotometric analysis of the Ryugu rock seen by mascot: Searching for a carbonaceous chondrite analog 
• > Low thermal conductivity boulder with high porosity identified on C-type asteroid (162173) Ryugu 
  > ¤ DLR: MASCOT confirms what scientists have long suspected 
• > Images from the surface of asteroid Ryugu show rocks similar to carbonaceous chondrite meteorites 
  > ¤ DLR: The near-Earth asteroid Ryugu – a fragile cosmic 'rubble pile'  
  
  
  

 

Úlomky světlých silikátů na Ryugu: 

• > Collisional history of Ryugu’s parent body from bright surface boulders 
  > ¤ JAXA: Collision of C-type Ryugu’s parent body with S-type asteroid  
  
  

 

Vlastnosti a historie povrchu Ryugu: 

• > ¤ DLR: Asteroid Ryugu likely link in planetary formation 
• > ¤ JAXA: ONC reveals the dark and carbon-rich nature of Ryugu 
• > ¤ JAXA: Ryugu’s porous boulder covered rough surface, everywhere! 
  
• > Highly porous nature of a primitive asteroid revealed by thermal imaging 

  > ¤ JAXA: Thermal images from the TIR suggest Ryugu boulders may be "fluffy" 
  
•  > ¤ JAXA: A sunburned Ryugu: the asteroid surface has been weathered by the Sun! 
  

  

  

 

Vytvoření umělého kráteru: 

•  > ¤ JAXA: Creating a crater to constrain the age of an asteroid’s surface 
  
  
        
   

Video pořízené během prvního odběru vzorků dvěma různými kamerami na Hayabuse2: 

•  
        

 

Po návratu na Zemi se kromě vzorků pečlivě analyzuje i stav návratového pouzdra s tepelným štítem. 

.. předchozí poznatky a dobrodružství Hayabusy2 u Ryugu  >> 

Výročí: Giotto u Halleyovy komety

Dnes je tomu 35 roků, co evropská sonda Giotto uzavřela návštěvu Halleyovy armády družic u stejnojmenné komety průletem ve vzdálenosti zhruba 600 km od jejího vysoce aktivního jádra. 

     image source: 35 years ago Today, ESA's Giotto spacecraft closed the 'Halley armada' encounters with comet 1P/Halley
     animation credit: ESA / Giotto project, H. U. Keller / animation by Daniel Macháček / stabilized by Gordan Ugarkovic

 

     

 

Halleyova armáda: 

     

 

Vysílání z roku 1986: 

     

 

¤ DrewExMachina: The Missions to Comet Halley 

Meteority z Winchcombe

V poslední únorový den letošního roku byl nad Spojeným královstvím pozorován jasný bolid, jehož fragmenty dopadly do městečka Winchcombe. Ukázalo se, že se jedná o uhlíkaté chondrity, které jsou mezi meteority dopadnuvšími na Zemi poměrně vzácné, jelikož se většinou při průletu atmosférou celé vypaří. 

                  

 

Kousky, které dopadly na chodník, se rozsypaly na prach... 

Několik fragmentů ale přežilo v celku dopadem do trávy... 

     credit: Glasgow University 

Posbírat se podařilo přes 300 g kosmického materiálu... 

     credit: Natural History Museum 

 

¤ Plymouth: University researcher helps to recover first meteorite found in UK for 30 years 

¤ EarthSky: Spectacular fireball display in UK leads to rare meteorite recovery 

¤ BBC.com: Gloucestershire meteorite is first UK find in 30 years 

¤ SkyWeek: (Seltene) Meteoriten nach Feuerkugel über U.K.