Témata

1991VG 1994AW1 1I('Oumuamua) 1P(Halley) 2001CB21 2001FO32 2001SN263 2001WR1 2002GZ32 2003SD220 2004EW95 2006OV89 2011AG5 2013FY27 2015BP519 2017OF69 2017YE5 2018AG37 2018LA 2018VG18 2019AQ3 2019MO 2019OK 2023CX1 29P(SchwassmannWachmann1) 2I(Borisov) 41P(TuttleGiacobiniKresák) 46P(Wirtanen) 67P(ČurjumovGerasimenko) 96P(Machholz) Actaea Agamemnon AGU2017 Akatsuki Albireo Aldebaran Algol Amphitrite Annefrank Antares Apophis Arawn Arecibo Ariel Arrokoth asteroidy Atlas aurora Bamberga Bennu Beresheet Betelgeuse Bienor blesky C2010U3(Boattini) C2013US10(Catalina) C2014W10(PanSTARRS) C2017K2(PanSTARRS) C2018V1(MachholzFujikawaIwamoto) C2018Y1(Iwamoto) CAESAR Cassini Ceres CME Dactyl Daphnis DART Dawn Deimos DES DESTINY+ Didymos Dione Donaldjohanson Dragonfly družice Dysnomia Echeclus ElstPizzaro ELT ELVES Enceladus Epimetheus EPSC2017 EPSCDPS2019 Eris Eros erupce Europa Eurybates exoplanety Florence Gaia galaxie Galileo Ganymed Gaspra Gault Gonggong Haumea Hayabusa2 Hebe Hektor Hera Hi'iaka Hippocamp Hubble Huya hvězdokupy hvězdy Hydra Hygiea Hyperion Chandrayaan2 Chang'e4 Chariklo Charon Cheops Chiron Iapetus IAU Ida Ilmarë InSight Io Iridium Iris ISRO ISS Itokawa Julia Juno Jupiter Kaʻepaokaʻāwela Kamoʻoalewa KBOs kentauři Kepler Kerberos komety Leleākūhonua Leucus lidé LMC LPSC2018 LPSC2019 LPSC2021 LRO LSST Lucy Lutetia M1 M22 M42 Makemake ManwëThorondor Mars Mathilde MBAs Merkur Měsíc MESSENGER meteority meteory Mimas Mira mlhoviny MoshupSquannit Namaka NEOs NEOWISE Neptun NewHorizons Nix Oberon obloha okultace Opportunity Orcus Orus OSIRISREx OSSOS Pallas Pan PanSTARRS PatroclusMenoetius PDC2019 Phaethon Phobos Phoebe Planeta9 Plejády plutina Pluto Polymele prach Prometheus prstence Psyche Quaoar rakety Regulus Rhea Rosetta rovnodennost Ryugu Salacia Saturn SDO SDOs Sedna sednoidy Sirius Skamandrios skřítkové skvrny Slunce slunovrat SOFIA SOHO sopky Soustava SSOLS STEVE Styx Subaru Swift Šteins Tethys Titan Titania TNOs Toutatis Triton trojané TyphonEchidna Umbriel úplněk Uran Vanth Varda Varuna Venuše Vesta VLT Vulkán Země Zubenelgenubi

neděle 3. června 2018

Jak sledovat přibližování k Dračímu paláci?


   Pouhé týdny nás dělí od chvíle, kdy se mapy známých světů rozšíří o další nepatrný kousek. Tím bude na kosmické poměry maličké těleso, lidmi katalogizované pod číslem 162173 a pojmenované po kouzelném dračím paláci z japonských mýtů: Ryugu. K pomyslným bránám Dračího paláce se nyní blíží japonský sokol neboli robotická sonda Hayabusa2, která tento přibližně kilometrový asteroid prozkoumá setem svých vědeckých přístrojů. V následujícím příspěvku si povíme, kde lze sledovat probíhající misi a kde si přečíst, co o blízkozemním asteroidu Ryugu doposud víme.
   Vyčerpávající popis průběhu celé mise a technických parametrů průzkumné sondy a všech jejích součástí poskytují články na eoPortal a Spaceflight101. Hayabusa2 nese na palubě čtyři přístroje k dálkovému průzkumu: soustavu kamer pro optickou navigaci (ONC), spektrometr operující v blízké infračervené oblasti (NIRS3), infračervený tepelný snímač (TIR) a laserový výškoměr (LIDAR).


   Pro orientaci v prostoru sonda použije sledovače hvězd a manévrovací trysky, jako hlavní pohon využívá iontové motory, komunikace bude zajištěna přes několik radiových antén a energii dodávají solární panely. Nejdůležitějším zařízením na Hayabuse2 je pak sběrný mechanismus a návratová kapsle, ve které by se měly na Zemi dostat neporušené vzorky odebrané přímo z asteroidu.
   Spolu s Hayabusou však vstříc Dračímu paláci letí celá flotila menších zařízení prozatím připojených k hlavní sondě. V první řadě je to pět malých terčíků, což jsou umělé cíle, které budou vypuštěny na povrch asteroidu, aby mohla být Hayabusa snadno navedena na konkrétní místa pro odběr vzorků. Dále je to kinetický impaktor (SCI), který má zasáhnout asteroid a vytvořit malý kráter, aby bylo možné prozkoumat i podpovrchový materiál. Náraz impaktoru bude sledovat oddělitelná kamera (DCAM3), zatímco samotná Hayabusa2 bude schovaná na opačné straně asteroidu. V neposlední řadě pak na palubě sondy čekají čtyři přistávací moduly: Tři verze japonského hopkajícího modulu MINERVA-II a taktéž pohyblivý lander MASCOT dodaný Německou vesmírnou agenturou.

Hlavním zdrojem informací je oficiální stránka mise Hayabusa2 od Japonské kosmické agentury.
 Doporučuji také sledovat twitterové účty Hayabusa2 a MASCOT lander.

Podívat se lze také na aktuální polohu Hayabusy2 ve Sluneční soustavě a stránka Haya2NOW poskytuje technické parametry probíhající komunikace se sondou.

How to keep up with Hayabusa2?


O cíli této ambiciózní mise - blízkozemním asteroidu Ryugu - jsem se již několikrát zmiňoval zde na blogu. Podívejte se na základní charakteristiky a předpokládaný tvar asteroidu, či na výzkum blízkozemních asteroidů obecně. Pro další informace v češtině doporučuji projít si štítek 'Ryugu' na Kosmonautixu.



Jak bude Ryugu vypadat?

Několik vědeckých publikací, shrnujících dosavadní poznatky o planetce (162173) Ryugu:

Vědecký tým, který se postará o zpracování, interpretaci a publikování dat získaných v rámci mise Hayabusa2:

Žádné komentáře:

Okomentovat