Témata

1991VG 1994AW1 1I('Oumuamua) 1P(Halley) 2001CB21 2001FO32 2001SN263 2001WR1 2002GZ32 2003SD220 2004EW95 2006OV89 2011AG5 2013FY27 2015BP519 2017OF69 2017YE5 2018AG37 2018LA 2018VG18 2019AQ3 2019MO 2019OK 2023CX1 29P(SchwassmannWachmann1) 2I(Borisov) 41P(TuttleGiacobiniKresák) 46P(Wirtanen) 67P(ČurjumovGerasimenko) 96P(Machholz) Actaea Agamemnon AGU2017 Akatsuki Albireo Aldebaran Algol Amphitrite Annefrank Antares Apophis Arawn Arecibo Ariel Arrokoth asteroidy Atlas aurora Bamberga Bennu Beresheet Betelgeuse Bienor blesky C2010U3(Boattini) C2013US10(Catalina) C2014W10(PanSTARRS) C2017K2(PanSTARRS) C2018V1(MachholzFujikawaIwamoto) C2018Y1(Iwamoto) CAESAR Cassini Ceres CME Dactyl Daphnis DART Dawn Deimos DES DESTINY+ Didymos Dione Donaldjohanson Dragonfly družice Dysnomia Echeclus ElstPizzaro ELT ELVES Enceladus Epimetheus EPSC2017 EPSCDPS2019 Eris Eros erupce Europa Eurybates exoplanety Florence Gaia galaxie Galileo Ganymed Gaspra Gault Gonggong Haumea Hayabusa2 Hebe Hektor Hera Hi'iaka Hippocamp Hubble Huya hvězdokupy hvězdy Hydra Hygiea Hyperion Chandrayaan2 Chang'e4 Chariklo Charon Cheops Chiron Iapetus IAU Ida Ilmarë InSight Io Iridium Iris ISRO ISS Itokawa Julia Juno Jupiter Kaʻepaokaʻāwela Kamoʻoalewa KBOs kentauři Kepler Kerberos komety Leleākūhonua Leucus lidé LMC LPSC2018 LPSC2019 LPSC2021 LRO LSST Lucy Lutetia M1 M22 M42 Makemake ManwëThorondor Mars Mathilde MBAs Merkur Měsíc MESSENGER meteority meteory Mimas Mira mlhoviny MoshupSquannit Namaka NEOs NEOWISE Neptun NewHorizons Nix Oberon obloha okultace Opportunity Orcus Orus OSIRISREx OSSOS Pallas Pan PanSTARRS PatroclusMenoetius PDC2019 Phaethon Phobos Phoebe Planeta9 Plejády plutina Pluto Polymele prach Prometheus prstence Psyche Quaoar rakety Regulus Rhea Rosetta rovnodennost Ryugu Salacia Saturn SDO SDOs Sedna sednoidy Sirius Skamandrios skřítkové skvrny Slunce slunovrat SOFIA SOHO sopky Soustava SSOLS STEVE Styx Subaru Swift Šteins Tethys Titan Titania TNOs Toutatis Triton trojané TyphonEchidna Umbriel úplněk Uran Vanth Varda Varuna Venuše Vesta VLT Vulkán Země Zubenelgenubi

čtvrtek 26. února 2015

Úsvit cereálií



Robotický průzkum Sluneční soustavy započatý v šedesátých letech vrcholí! Po pouhých padesáti letech od vyslání prvních meziplanetárních sond prozkoumáváme poslední neznámý svět ve vnitřní Soustavě.

Ceres si však stále drží svá tajemství
...hlavně co se týče záhadných světlých skvrn:


Image Credit: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA


Obrázek pořízený sondou Dawn 19. února ze vzdálenosti 46 000 km odhalil, že Světlá skvrna (v podstatě jediný výrazný útvar na povrchu, který už před lety identifikoval Hubbleův teleskop) jsou ve skutečnosti dva světlé body na dně hlubokého kráteru. Rozlišení tohoto snímku je zhruba 4 kilometry na pixel a rozhodně z něj není jasné, co světlé body vlastně jsou. Protože i při takovém rozlišení skvrna přesaturuje několik pixelů, musí jít o velmi malý útvar s vysokou odrazivostí. S tím, jak se maximální možný rozměr skvrny zmenšuje vlivem zlepšujícího se rozlišení snímků, rapidně roste odhad jejího albeda (kolik odráží světla - dokonale bílý povrch má albedo 100%). Odrazivost povrchu něco napoví o jeho složení. Současné odhady albeda Světlé skvrny jsou kolem 40%, což je mnohem odvážnější, než původní představy, a tak i někteří vědci začínají uvažovat o kryovulkanismu na Cereře. To by ovšem značně zamíchalo naše představy o struktuře a vzniku planet. Kde by se vzala energie k pohánění vulkanických procesů na ledovém a mrtvém tělese, kterým by Ceres měla být? Že 'bude něco trochu jinak' ovšem zjistily už loni pozemské dalekohledy, když nad povrchem Cerery detekovaly vodní páru.

Z dalších zajímavých útvarů je dobře patrná obří impaktní pánev (úplně dole). Dávný dopad velkého kosmického tělesa tehdy jistě otřásl celou planetkou, pochroumal její kůru a rozvrásnil okolní terén. Po miliardách let valy gigantického kráteru sesedly a Ceres se vlastní gravitací znovu zakulatila. Dopadová pánev však dodnes připomíná pradávné kataklyzma. Souviset s ním by mohly i fraktury poblíž menšího kráteru s plochým dnem (doprava nahoru od velké pánve vespod). Popraskala kůra v důsledku dávného impaktu? Možná se jedná o tektonické zlomy podobné těm na ledových měsících Saturnu. K ledovým měsícům se Ceres často přirovnává, nicméně je potřeba si uvědomit, že povrchy ledových měsíců jsou ještě světlejší, než tajemná Světlá skvrna na Cereře, zatímco samotná Ceres je dost tmavá, skoro černá. Ledové měsíce navíc mají hustotu jen o málo větší, než je hustota vody, zatímco Ceres hustotu vody převyšuje více než dvakrát. Proto třeba Saturnův měsíc Tethys s téměř stejným průměrem jako Ceres (~1000 km) má jen poloviční gravitační přitažlivost!


Zdroje informací:


Žádné komentáře:

Okomentovat