Témata
1991VG
1994AW1
1I('Oumuamua)
1P(Halley)
2001CB21
2001FO32
2001SN263
2001WR1
2002GZ32
2003SD220
2004EW95
2006OV89
2011AG5
2013FY27
2015BP519
2017OF69
2017YE5
2018AG37
2018LA
2018VG18
2019AQ3
2019MO
2019OK
2023CX1
29P(SchwassmannWachmann1)
2I(Borisov)
41P(TuttleGiacobiniKresák)
46P(Wirtanen)
67P(ČurjumovGerasimenko)
96P(Machholz)
Actaea
Agamemnon
AGU2017
Akatsuki
Albireo
Aldebaran
Algol
Amphitrite
Annefrank
Antares
Apophis
Arawn
Arecibo
Ariel
Arrokoth
asteroidy
Atlas
aurora
Bamberga
Bennu
Beresheet
Betelgeuse
Bienor
blesky
C2010U3(Boattini)
C2013US10(Catalina)
C2014W10(PanSTARRS)
C2017K2(PanSTARRS)
C2018V1(MachholzFujikawaIwamoto)
C2018Y1(Iwamoto)
CAESAR
Cassini
Ceres
CME
Dactyl
Daphnis
DART
Dawn
Deimos
DES
DESTINY+
Didymos
Dione
Donaldjohanson
Dragonfly
družice
Dysnomia
Echeclus
ElstPizzaro
ELT
ELVES
Enceladus
Epimetheus
EPSC2017
EPSCDPS2019
Eris
Eros
erupce
Europa
Eurybates
exoplanety
Florence
Gaia
galaxie
Galileo
Ganymed
Gaspra
Gault
Gonggong
Haumea
Hayabusa2
Hebe
Hektor
Hera
Hi'iaka
Hippocamp
Hubble
Huya
hvězdokupy
hvězdy
Hydra
Hygiea
Hyperion
Chandrayaan2
Chang'e4
Chariklo
Charon
Cheops
Chiron
Iapetus
IAU
Ida
Ilmarë
InSight
Io
Iridium
Iris
ISRO
ISS
Itokawa
Julia
Juno
Jupiter
Kaʻepaokaʻāwela
Kamoʻoalewa
KBOs
kentauři
Kepler
Kerberos
komety
Leleākūhonua
Leucus
lidé
LMC
LPSC2018
LPSC2019
LPSC2021
LRO
LSST
Lucy
Lutetia
M1
M22
M42
Makemake
ManwëThorondor
Mars
Mathilde
MBAs
Merkur
Měsíc
MESSENGER
meteority
meteory
Mimas
Mira
mlhoviny
MoshupSquannit
Namaka
NEOs
NEOWISE
Neptun
NewHorizons
Nix
Oberon
obloha
okultace
Opportunity
Orcus
Orus
OSIRISREx
OSSOS
Pallas
Pan
PanSTARRS
PatroclusMenoetius
PDC2019
Phaethon
Phobos
Phoebe
Planeta9
Plejády
plutina
Pluto
Polymele
prach
Prometheus
prstence
Psyche
Quaoar
rakety
Regulus
Rhea
Rosetta
rovnodennost
Ryugu
Salacia
Saturn
SDO
SDOs
Sedna
sednoidy
Sirius
Skamandrios
skřítkové
skvrny
Slunce
slunovrat
SOFIA
SOHO
sopky
Soustava
SSOLS
STEVE
Styx
Subaru
Swift
Šteins
Tethys
Titan
Titania
TNOs
Toutatis
Triton
trojané
TyphonEchidna
Umbriel
úplněk
Uran
Vanth
Varda
Varuna
Venuše
Vesta
VLT
Vulkán
Země
Zubenelgenubi
neděle 8. února 2015
Dříve dobrodruhové objevovali kontinenty, dnes roboti objevují celé světy
Nenechte si ujít letošní neopakovatelné události v oblasti poznávání světa kolem nás. Ve skutečnosti hned TŘÍ světů!
Naše krásná planeta je součástí úžasně stvořené soustavy, která šlape jako hodinový strojek. Zhruba čtyřicítka známých světů tančí kolem Slunce v gravitačním rytmu. Čtyřicet dostatečně velkých, aby je vlastní gravitace zakulatila a rozvrstvila jejich materiál od jádra až ke kůře nebo dokonce atmosféře. Čtyřicet unikátních geologických experimentů Matky Přírody. Většinu z nich už zblízka zkoumala alespoň jedna sonda, a tak můžeme žasnout nad jejich krásou a komplexitou. Z posledních několika málo těch, které jsou pro nás stále ještě jen světelnými body, pohybujícími se mezi hvězdami na obloze, budou hned tři letos zmapovány americkými sondami. Poprvé tak spatříme světy, které nikdo dosud neviděl. Zažijeme vkládání jedněch z posledních střípků do základní mozaiky poznání o naší Soustavě. A během našich životů už velmi pravděpodobně nic podobného neproběhne! Další světy jsou taaak daleko...
Nejenže prozkoumáme nové světy, ale celou novou kategorii těles, o nichž víme pramálo - žádné takové jsme zblízka ještě neviděli. TRPASLIČÍ PLANETY!
V Hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem je jediné skutečně kulaté těleso. Největší asteroid ve Sluneční soustavě vůbec - Ceres (po řecké bohyni, 2.p.: bez Cerery). Po svém objevu byla považována za planetu. Aby taky ne - má průměr skoro tisíc km a obsahuje třetinu hmotnosti celého Hlavního pásu (Main asteroid belt). Je druhou planetou objevenou astronomy díky dalekohledům, dvacet let po Uranu, padesát let před Neptunem. Dnes jí řadíme mezi trpasličí planety a je jediná svého druhu, která obíhá Slunci blíže než Neptun! Vskutku jedinečný svět. Její ledový povrch, složení, ale i vnitřní strukturu a historii detailně zmapuje družice DAWN, která 6.března vstoupí na její oběžnou dráhu. Jak bude vypadat tento svět? Bude poset krátery, nebo jeho povrch vyhladila aktivní geologie? Obzvlášť zvědaví jsou všichni na neobvykle světlou skvrnu na povrchu, kterou viděl už dříve Hubbleův teleskop. Je to velmi čerstvý kráter? Kryovulkán? Odhalené světlejší podloží? Mimozemská budova? :-)
Doporučuju sledovat toto vlákno, kde nadšenci, astroamatéři, ale i geologové a planetologové diskutují nad nejnovějšími snímky. Je to vzrušující jízda:
Unmanned Spaceflight - Dawn approaches Ceres
Další stránky, kde se vyskytují novinky a aktuality:
NASA - Dawn Spacecraft news
Planetary Society - blogs
Planetary Science Institute
Max Planck Institute
..
Mezitím ve vzdálených končinách Soustavy rekordní rychlostí už deset let sviští sonda NEW HORIZONS. Odvážný vyslanec lidstva kolem svého cíle proletí 14.července. A bude mít hned dva za cenu jednoho! Objektem zájmu této ambiciózní mise je totiž další trpasličí planeta - Pluto. A není sám - boha podsvětí totiž doprovází převozník Charon a rodinka menších měsíčků. I Pluto byl nejdříve považován za planetu, dokud se nezjistilo, že tak, jako je Ceres největší představitelkou těles Hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem, je Pluto 'jen' největším zástupcem objektů Kuiperova pásu za Neptunem. Na rozdíl od osamocené Cerery má Pluto pět měsíců, ovšem situace je mnohem fantastičtější! Samotné Pluto má průměr kolem 2300 km a jeho největší měsíc Charon má 1200 km. To je jen poloviční poměr! Výsledkem je těžiště systému mimo hlavní těleso a oba objekty tak obíhají kolem pevného bodu v prostoru mezi nimi. Ostatní mnohem menší měsíčky pak rotují na vzdálenějších drahách kolem páru Pluto-Charon. Taková dvojplaneta nemá ve Sluneční soustavě obdoby! Nejvíce se tomu blíží Země s Měsícem, který je vůči Zemi čtvrtinový, ale obíhá těžiště uvnitř zemského pláště. Navíc stejně jako Luna nám ukazuje pouze přivrácenou stranu kvůli své vázané rotaci, chová se tak i Charon. Jenže vázanou rotaci má i samo Pluto! Během šesti a půl pozemského dne se Pluto otočí kolem své osy, stejně tak Charon. A za stejnou dobu oba jednou oběhnou kolem společného těžiště. Tančí tak kolem sebe s upřenými pohledy po eóny neměnných tváří a jejich odvrácené hemisféry nikdy neuzří svého bratra.
Mohly slapové síly (tidal forces) dramaticky formovat povrch a interiér Pluta a Charona? Co všechno objeví New Horizons? Praskliny v kůře? Gravitačně vyzdvižené monstrózní hory? Gejzíry ze slapově hněteného pláště? Podpovrchový oceán vody? Či dokonce vulkány chrlící roztavenou horninu? Možná naopak odhalíme tělesa geologicky mrtvá. Nikoli však zcela mrtvá. I z pozorování na dálku totiž víme, že Pluto má atmosféru! A ne jen nějakou exosféru s pár molekulami jako mají třeba Merkur nebo náš Měsíc. Pluto má regulérní atmosféru s měřitelným tlakem, větrem, pravděpodobně mraky a obecně počasím. A díky charakteristikám jeho dráhy dokonce i sezónní změny!
Vskutku plnohodnotná planeta! Byť trpasličí :-)
..
Sledujte tyto úžasné sondy a jejich dech beroucí mise za tajemstvími nejpočetnější skupiny planet v naší Soustavě - Trpaslíků. Něco takového už nezažijeme!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat