Témata

1991VG 1994AW1 1I('Oumuamua) 1P(Halley) 2001CB21 2001FO32 2001SN263 2001WR1 2002GZ32 2003SD220 2004EW95 2006OV89 2011AG5 2013FY27 2015BP519 2017OF69 2017YE5 2018AG37 2018LA 2018VG18 2019AQ3 2019MO 2019OK 2023CX1 29P(SchwassmannWachmann1) 2I(Borisov) 41P(TuttleGiacobiniKresák) 46P(Wirtanen) 67P(ČurjumovGerasimenko) 96P(Machholz) Actaea Agamemnon AGU2017 Akatsuki Albireo Aldebaran Algol Amphitrite Annefrank Antares Apophis Arawn Arecibo Ariel Arrokoth asteroidy Atlas aurora Bamberga Bennu Beresheet Betelgeuse Bienor blesky C2010U3(Boattini) C2013US10(Catalina) C2014W10(PanSTARRS) C2017K2(PanSTARRS) C2018V1(MachholzFujikawaIwamoto) C2018Y1(Iwamoto) CAESAR Cassini Ceres CME Dactyl Daphnis DART Dawn Deimos DES DESTINY+ Didymos Dione Donaldjohanson Dragonfly družice Dysnomia Echeclus ElstPizzaro ELT ELVES Enceladus Epimetheus EPSC2017 EPSCDPS2019 Eris Eros erupce Europa Eurybates exoplanety Florence Gaia galaxie Galileo Ganymed Gaspra Gault Gonggong Haumea Hayabusa2 Hebe Hektor Hera Hi'iaka Hippocamp Hubble Huya hvězdokupy hvězdy Hydra Hygiea Hyperion Chandrayaan2 Chang'e4 Chariklo Charon Cheops Chiron Iapetus IAU Ida Ilmarë InSight Io Iridium Iris ISRO ISS Itokawa Julia Juno Jupiter Kaʻepaokaʻāwela Kamoʻoalewa KBOs kentauři Kepler Kerberos komety Leleākūhonua Leucus lidé LMC LPSC2018 LPSC2019 LPSC2021 LRO LSST Lucy Lutetia M1 M22 M42 Makemake ManwëThorondor Mars Mathilde MBAs Merkur Měsíc MESSENGER meteority meteory Mimas Mira mlhoviny MoshupSquannit Namaka NEOs NEOWISE Neptun NewHorizons Nix Oberon obloha okultace Opportunity Orcus Orus OSIRISREx OSSOS Pallas Pan PanSTARRS PatroclusMenoetius PDC2019 Phaethon Phobos Phoebe Planeta9 Plejády plutina Pluto Polymele prach Prometheus prstence Psyche Quaoar rakety Regulus Rhea Rosetta rovnodennost Ryugu Salacia Saturn SDO SDOs Sedna sednoidy Sirius Skamandrios skřítkové skvrny Slunce slunovrat SOFIA SOHO sopky Soustava SSOLS STEVE Styx Subaru Swift Šteins Tethys Titan Titania TNOs Toutatis Triton trojané TyphonEchidna Umbriel úplněk Uran Vanth Varda Varuna Venuše Vesta VLT Vulkán Země Zubenelgenubi

pátek 3. května 2019

Přípravy na první test planetární obrany (#PDC2019)

Velkým tématem na letošní Konferenci o obraně planety byla připravovaná mezinárodní mise Double Asteroid Redirection Test (DART), jejímž úkolem bude ověřit, je-li kinetický impaktor použitelným řešením pro odklon asteroidu na kolizní dráze se Zemí. Objektem, na kterém se bude princip impaktoru testovat, je binární asteroid Didymos. Aby nehrozilo, že se jeho dráha nechtěně ovlivní špatným směrem, narazí sonda DART jen do Didymova měsíčku (Didymos B nebo také Didymoon) a efekt se tak projeví pouze na jeho oběžné dráze kolem primárního tělesa (Didymos A nebo prostě jen Didymos).


Jediným průzkumným přístrojem na palubě sondy DART bude kamera nazvaná akronymem DRACO (Didymos Reconnaissance and Asteroid Camera for OpNav). Odvozená je od kamery LORRI, která nám ze sondy New Horizons poskytla snímky Pluta a Ultima Thule (viz například Pestrá paleta PlutoPluto od Seána a Romana, Ostřejší pohled na Ultima Thule v barvách či Nejdetailnější snímky Ultima Thule). DRACO sice nebude mít žádné barevné filtry, nicméně její černobílé snímky plně poslouží (a vlastně se i více hodí) pro primární úkol kamery, jímž je poskytnout týmu data pro optickou navigaci (OpNav) a sondě pro autonomní navigaci v poslední fázi přiblížení (SmartNav). Otestovat navigaci před přiblížením k hlavnímu cíli půjde během možného průletu sondy kolem jiného binárního asteroidu (385186) 1994 AW1. Pokud bude tento průlet v rámci harmonogramu mise schválen, dojde k němu během června až července 2022, zatímco kolize sondy s Didymoonem přijde na konci září téhož roku. Kromě navigace však díky snímkům získáme také lepší představu o tvaru a dalších parametrech obou binárních systémů AW1 a Didymos, uvidíme zblízka povrch Didymoonu a budeme moci přesně určit konkrétní místo, kam sonda narazí - poslední snímek by totiž mohl být odeslaný jen sedm sekund před nárazem a mít rozlišení až čtvrt metru na pixel. Sonda DART bude navíc zároveň technologickým demonstrátorem, jelikož bude sestavená z inovativních zařízení jako roletové solární články ROSA, iontový pohon NEXT-C, nová integrovaná avionika či levná, ale efektivní vysokozisková anténa.

 

Spolu se sondou DART navíc pravděpodobně poletí malý cubesat LICIA postavený firmou Agrotec pod záštitou Italské kosmické agentury. Ten by měl kolem Didymoonu proletět pět minut po zásahu sondou DART a podívat se na bezprostřední následky kolize.

 

O pět let později by do zasaženého systému Didymos-Didymoon mohla přiletět následnická evropská sonda Hera. Rozpracovaný projekt ještě není definitivně schválen, ale vše se zdá být na dobré cestě k jeho realizaci. Hera kolem Didyma zůstane obíhat a zevrubně prozkoumá obě tělesa se zaměřením na efekty způsobené předchozím impaktem DARTu.

 

S Herou by měly letět dva cubesaty, z nichž jeden, APEX, je připravován Švédsko-Finsko-Německo-Českým konsorciem.


Další prezentace na konferenci #PDC2019 ohledně mise DART se zabývaly hlavně simulacemi impaktu sondy DART na Didymoon a modelováním následků na jeho povrch, orbitální parametry a vyvržený materiál:

Další čtení o asteroidu Didymos a o plánovaných misích k různým dalším planetkám:

Žádné komentáře:

Okomentovat