Z analýzy puklin a terasovitých struktur pozorovaných sondou Rosetta na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, vyplývá, že k největšímu vnitřnímu pnutí dochází v oblasti krku komety, kde se o sebe jednotlivé vrstvy třou a postupně se drolí, což mimo jiné poskytuje přísun jemného materiálu, který se mezi oběma laloky komety hromadí. Takováto eroze způsobená smykovým třením evidentně hraje v evoluci komet významnou roli.
Images credit: ESA/Rosetta/MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA/C. Matonti et al.(2019)
Žádné komentáře:
Okomentovat