Témata

1991VG 1994AW1 1I('Oumuamua) 1P(Halley) 2001CB21 2001FO32 2001SN263 2001WR1 2002GZ32 2003SD220 2004EW95 2006OV89 2011AG5 2013FY27 2015BP519 2017OF69 2017YE5 2018AG37 2018LA 2018VG18 2019AQ3 2019MO 2019OK 2023CX1 29P(SchwassmannWachmann1) 2I(Borisov) 41P(TuttleGiacobiniKresák) 46P(Wirtanen) 67P(ČurjumovGerasimenko) 96P(Machholz) Actaea Agamemnon AGU2017 Akatsuki Albireo Aldebaran Algol Amphitrite Annefrank Antares Apophis Arawn Arecibo Ariel Arrokoth asteroidy Atlas aurora Bamberga Bennu Beresheet Betelgeuse Bienor blesky C2010U3(Boattini) C2013US10(Catalina) C2014W10(PanSTARRS) C2017K2(PanSTARRS) C2018V1(MachholzFujikawaIwamoto) C2018Y1(Iwamoto) CAESAR Cassini Ceres CME Dactyl Daphnis DART Dawn Deimos DES DESTINY+ Didymos Dione Donaldjohanson Dragonfly družice Dysnomia Echeclus ElstPizzaro ELT ELVES Enceladus Epimetheus EPSC2017 EPSCDPS2019 Eris Eros erupce Europa Eurybates exoplanety Florence Gaia galaxie Galileo Ganymed Gaspra Gault Gonggong Haumea Hayabusa2 Hebe Hektor Hera Hi'iaka Hippocamp Hubble Huya hvězdokupy hvězdy Hydra Hygiea Hyperion Chandrayaan2 Chang'e4 Chariklo Charon Cheops Chiron Iapetus IAU Ida Ilmarë InSight Io Iridium Iris ISRO ISS Itokawa Julia Juno Jupiter Kaʻepaokaʻāwela Kamoʻoalewa KBOs kentauři Kepler Kerberos komety Leleākūhonua Leucus lidé LMC LPSC2018 LPSC2019 LPSC2021 LRO LSST Lucy Lutetia M1 M22 M42 Makemake ManwëThorondor Mars Mathilde MBAs Merkur Měsíc MESSENGER meteority meteory Mimas Mira mlhoviny MoshupSquannit Namaka NEOs NEOWISE Neptun NewHorizons Nix Oberon obloha okultace Opportunity Orcus Orus OSIRISREx OSSOS Pallas Pan PanSTARRS PatroclusMenoetius PDC2019 Phaethon Phobos Phoebe Planeta9 Plejády plutina Pluto Polymele prach Prometheus prstence Psyche Quaoar rakety Regulus Rhea Rosetta rovnodennost Ryugu Salacia Saturn SDO SDOs Sedna sednoidy Sirius Skamandrios skřítkové skvrny Slunce slunovrat SOFIA SOHO sopky Soustava SSOLS STEVE Styx Subaru Swift Šteins Tethys Titan Titania TNOs Toutatis Triton trojané TyphonEchidna Umbriel úplněk Uran Vanth Varda Varuna Venuše Vesta VLT Vulkán Země Zubenelgenubi

sobota 15. září 2018

Trpasličí planeta 2013 FY27


   Na základě dat ze tří různých observatoří astronomové upřesnili parametry trpasličí planety 2013 FY27. Magellanův dalekohled o průměru 6,5 m poskytl fotometrická pozorování, Hubbleův vesmírný teleskop objevil u planety souputníka a síť radioteleskopů ALMA provedla termální měření.


2013 FY27 na fotce z HST
   Planeta 2013 FY27 obíhá Slunce za drahou Neptunu a jelikož byla objevena teprve nedávno, nemá zatím jméno a dokonce ještě ani katalogové číslo. Její průměr je přibližně 740 km a doprovází ji zhruba 190-ti kilometrový měsíc. Světelná křivka planety však nevykazuje žádné periodické změny jasnosti, které by umožnily zjistit její rotační periodu. To může znamenat vesměs dvě věci - že FY27 je souměrná sféra s globálně stejnobarevným povrchem nebo že je k nám natočená přímo svou rotační osou, takže se díváme na její pól a tím pádem i jak rotuje, vidíme stále stejnou část povrchu a celková jasnost planety se tak nemění.





   Za drahou Neptunu dnes známe necelé tři tisíce planetek. Pouze jedenáct z nich je určitě větších než 2013 FY27. Všech těchto 11 trpasličích planet má spíše světlejší povrchy a vyšší hustoty oproti ostatním menším planetkám, které bývají tmavší s hustotami nižšími, než má vodní led. 2013 FY27 je tak jedním z největších exemplářů přechodné kategorie těles mezi planetkami a trpasličími planetami. To, že největší trans-neptunické objekty vykazují již jiné spektrální charakteristiky, nejspíš souvisí s více faktory - jsou pravděpodobně plnohodnotněji diferenciované na těžší jádro a lehčí plášť, nestihly uvnitř ještě zcela vychladnout a díky vyšší přitažlivosti si snadněji udržují těkavé látky.
Umělecká představa jedenácti trans-neptunických trpaslíků větších než 800 km s jejich měsíci (přičemž Charon je sám měsícem Pluta). 2013 FY27 by na této grafice byla ještě o něco menší než Salacia:

Žádné komentáře:

Okomentovat