Blízkozemní asteroidy jsou planetky, které se občas přibližují k Zemi nebo dokonce křižují její dráhu. Neznáme sice žádný objekt, který by se s naší planetou měl přímo srazit, nicméně orbity malých těles se dají spolehlivě předpovídat maximálně 200 let do budoucnosti. Poté už gravitační vlivy planet a ostatních asteroidů spolu s dalšími negravitačními efekty způsobují příliš velkou nejistotu. I proto je mezi kosmickými agenturami poznávání těchto potenciálně nebezpečných objektů jednou z hlavních priorit, a tak v současné době letí průzkumné sondy hned ke dvěma takovým tělesům.
Ryugu
Prvním z nich je asteroid (162173) Ryugu. Míří k němu japonská sonda Hayabusa 2, která nám ho pomůže blíže pochopit a v roce 2019 z něj odebere vzorky, jež o rok později dopraví zpět na Zemi. Astronomové se proto snažili z dostupných pozorování určit rozměry, tvar, orientaci rotační osy, smysl otáčení a další vlastnosti tohoto blízkozemního asteroidu. To se ukázalo jako větší výzva než čekali a proto jsou japonští vědci při plánování manévrů Hayabusy 2 odkázáni jen na velmi hrubou a nejistou představu o vlastnostech jejího cíle. Ten by měl mít rozměry mezi osmi sty a devíti sty metry, retrográdní rotaci (sklon osy 114°-136°) s periodou 7,6 hodiny a velmi tmavý hladký povrch s velikostí jednotlivých zrn do 10 milimetrů. Spektrální měření řadí Ryugu do vzácné kategorie Cg a zdá se, že asteroid poblíž odsluní produkuje vodní páru. Operuje se s následujícím 3D modelem tvaru, který je ovšem založen na světelné křivce jen s malými výchylkami jasnosti, takže model zachycuje pouze velmi hrubou představu.
![]() |
Hayabusa-2 Mission Target Asteroid (162173) Ryugu [1999 JU3]: Searching for the Object’s Spin-Axis Orientation |
Bennu
Druhým kosmickým balvanem, který očekává návštěvu ze Země je asteroid (101955) Bennu. I v tomto případě se můžeme těšit na vzorky jeho regolitu, které nám v roce 2023 přiveze americká sonda OSIRIS-REx. Ačkoli má Bennu oproti japonskému cíli zhruba poloviční rozměry, jsou jeho parametry známy s mnohem větší jistotou. Jedná se o uhlíkatý asteroid spektrálního typu B, jenž se k Zemi přibližuje každých šest let. Jeho rovníkový průměr přesahuje půl kilometru, zatímco ten polární je naopak lehce pod 500 metrů. Střední hustota se udává 1,26 gramu na krychlový centimetr a hmotnost v rozmezí 60 až 78 miliónů tun. Otáčí se retrográdně s periodou 4,29 hodiny. Sklon rotační osy 176° vylučuje výraznější sezónní změny. Povrch Bennu je velmi tmavý (jak se na uhlíkaté asteroidy sluší) a k dispozici máme i mnoho spektroskopických měření v různých vlnových délkách stejně jako radarová pozorování a spolehlivý 3D model asteroidu.
Informace o misi k jednomu z nejmenších objektů, které má nějaká kosmická sonda zblízka zkoumat, shrnuje následující publikace: OSIRIS-REx: Sample Return from Asteroid (101955) Bennu
Radarové snímky asteroidu Bennu:
Trojrozměrný model asteroidu Bennu:
![]() |
The Design Reference Asteroid for the OSIRIS-REx Mission Target (101955) Bennu |
Kéž pozemští průzkumní roboti dorazí ke svým cílům v pořádku a my tak můžeme brzy doplnit portréty těchto dvou balvanů do tabulky zblízka viděných světů!
Fotky bennu už jsou na světě...
OdpovědětVymazatAsteroidy Bennu a Ryugu a planetka Ultima Thule už jsou mezi navštívenými světy. Na další přírůstky si pravděpodobně počkáme minimálně tři roky. Visited bodies | Wonderous Worlds
OdpovědětVymazat