Malé planety neboli planetky, někdy nazývané také asteroidy, tvoří zdaleka nejpočetnější skupinu těles ve Sluneční soustavě. Od malých kamínků až po stakilometrové balvany jsou rozesety skoro po všech oblastech našeho systému. Jejich různé velikosti, odlišná složení i okolní podmínky vytváří téměř nekonečnou rozmanitost malých světů. Postupně se zdokonalující technika nám umožňuje vyhledávat a charakterizovat stále menší či vzdálenější tělesa, a tak planetky tvoří neustále se rozšiřující periferii poznání našeho planetárního systému.
'Oumuamua
'Oumuamua jen prolétl Sluneční soustavou a už dávno zase míří do mezihvězdné prázdnoty. Přesto dodnes vycházejí vědecké práce analyzující jeho parametry a snažící se vysvětlit jeho původ či vyvodit další souvislosti. Doposud jsem zaregistroval 45 vědeckých studií a nespočet populárních článků či naučných videí. A další jistě budou následovat...
(514107) 2015 BZ509
Studie:
- Již dříve bylo známo několik asteroidů v retrográdní rezonanci, avšak jejich dráhy nejsou dlouhodobě stabilní: Asteroids in retrograde resonance with Jupiter and Saturn
- 2015 BZ509 byl prvním, který dlouhodobou stabilitu orbitálních parametrů vykazuje: A retrograde co-orbital asteroid of Jupiter
- Myšlenkou dřívějšího zachycení prolétajícího asteroidu do retrográdní orbitální rezonance se zabývá studie Coorbital capture at arbitrary inclination
- Charakteristiky takové rezonance jsou pak dále rozebrány v práci Dynamic portrait of the retrograde 1:1 mean motion resonance
Články:
- A Retrograde Asteroid Sharing Jupiter’s Orbit | CentauriDreams
- Backwards asteroid shares an orbit with Jupiter without crashing | NewScientist
- Meet our solar system's 1st-known permanent immigrant | EarthSky
- První známá planetka, která přiletěla od jiné hvězdy a stala se součástí sluneční soustavy | LivingFuture
(120216) 2004 EW95
Studie: 2004 EW95: A Phyllosilicate-bearing Carbonaceous Asteroid in the Kuiper Belt (arXiv)
Tisková zpráva: Exiled Asteroid Discovered in Outer Reaches of Solar System | ESO
Článek: Dalekohledy ESO nalezly první uhlíkatou planetku v Kuiperově pásu | NášVesmír
2015 BP519
Studie: Discovery and Dynamical Analysis of an Extreme Trans-Neptunian Object with a High Orbital Inclination
Článek: Extrémně extrémní asteroid může být dalším důkazem existence planety Devět | Exoplanety
Ultima Thule
Studie: High-Precision Orbit Fitting and Uncertainty Analysis of (486958) 2014 MU69
Gaia
Studie: Gaia Data Release 2: Observations of solar system objects
NEOWISE
Článek: Hon na asteroidy nese ovoce | Kosmonautix
OSSOS
Studie: OSSOS. VII. 800+ Trans-Neptunian Objects—The Complete Data Release
313 těchto planetek se nachází v některé ze stabilních orbitálních rezonancí s Neptunem. Z toho 132 těles patří mezi tzv. plutina, čili planetky, které stejně jako Pluto, oběhnou Slunce dvakrát za každé tři Neptunovy oběhy. Zároveň se našlo několik objektů s hlavní poloosou dráhy přes 130 AU, které i přesto do některé ze vzdálenějších rezonancí s Neptunem zapadají. Počet známých nerezonujících objektů se tímto datasetem dokonce zdvojnásobil. Konkrétně bylo v Kuiperově pásu nově objeveno 436 Neptunem nijak výrazně neovlivňovaných planetek.
Planetky jsou opravdu v kurzu, protože kromě několika zmíněných projektů, které je zkoumají na dálku, je na cestě nebo v aktivní službě několik sond, které se asteroidů takřka či přímo dotknou.
Ceres
Tým vymýšlí, jak z pomalu dosluhující sondy dostat co nejvíce vědy, a tak se Dawn k planetě Ceres přiblíží více než kdykoli předtím a to až na pouhých 35 km! Můžeme se těšit na ještě přesnější měření z detektoru neutronů a gama záření (GRaND), který nám dokáže prozradit elementální složení povrchu až metr do hloubky, a také na dosud nejpodrobnější fotografie jediné trpasličí planety ve vnitřní Soustavě.
Dawn Journal: Dear Isaac Newdan, Charles Dawnwin, Albert Einsdawn and all other science enthusiasts
Ryugu & Bennu
Na závěr přidávám zamyšlení ohledně kontroverzní definice pojmu planeta.
Založeno na studii The Reclassification of Asteroids from Planets to Non-Planets
Asteroidy byly běžně v odborné i populární literatuře nazývány planety až do padesátých let dvacátého století. A to jich tehdy byly známy už tisíce. Konsenzus se tehdy začal měnit ne protože jich bylo hodně, ani proto, že všechny sdílejí podobnou oběžnou dráhu, ale protože se zdokonalovala pozorovací technika a začalo se ukazovat, že geofyzikální vlastnosti asteroidů se od planet skutečně liší. Zlomovým bodem byla publikace Gerárda Kuipera v roce 1953.
Navíc třeba i Galileem objevené měsíce Jupiteru byly také nazývány planety - „Medici planets“ (Medicejské planety, protože Medicejové byli patrony a finančními podporovateli Galilea). Měsícům se dodnes občas říká satelitní nebo sekundární planety.
Výraz pro planety pochází ze slova planetés, což znamená poutníci - poutníci mezi hvězdami. Asteroid zase znamená „star-like“ vypadající jako hvězda, protože i tehdy-nejlepší dalekohledy ukazovaly nově objevované planety jen jako světelné body, zatímco dříve známé běžné planety byly jednoznačně kotoučky s měřitelným průměrem. A navíc dodnes objevovaná malá tělesa Sluneční soustavy se nazývají „Minor Planets“ tedy malé planety. I když v češtině se používá spíš pěkný výraz planetky.
Ta hlavní kontroverze se týká toho, že vymyšlená definice planety byla rozhodnuta hlasováním, což je zcela nevědecký postup, který přidělil Mezinárodní astronomické unii autoritu, která jí nenáleží a náležet by neměla. Na základě umělých autorit se uznávaly pravdy do vědecko-technické revoluce a věda právě nastolila postup na základě pozorování, ověřování a kritického prověřování.
Považuji za nebezpečné stavět instituci jako IAU do role autority ve vědeckých otázkách. IAU ať se drží pojmenovávání těles a popularizační a organizační činnosti. Jestliže začneme o vědeckých definicích hlasovat, přijdeme o vědu jako takovou.
Předchozí díly seriálu Planetky v kurzu
