Věda je v podstatě neustálé odhalování vlastních omylů. Ovšem obzvláště u astronomie je toto odhalování zároveň někdy neuvěřitelným dobrodružstvím. Dosluhující mise Cassini u Saturnu totiž přináší další překvapivé objevy, tentokrát od jednoho z nepravidelných měsíčků prstenci ověnčené planety, od měsíčku Epimetheus.
Epimetheus obíhá Saturn v prostoru mezi jeho prstenci a jiným, o něco větším a kulatějším měsícem Mimas. Jelikož družice Cassini momentálně prolétá právě za vnějším okrajem prstenců, mohla 30. ledna 2017 nafotit následující sekvence Epimethea, který se zrovna vyskytl poblíž (jednalo se o necílený průlet):
 |
| NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute |
Epimetheus je sice převážně z vodního ledu, ale ani to už při rozměrech 130×115×105 km nestačí, aby se vlastní gravitací zakulatil. Zůstává tak tvaru spíše 'bramborovitého':
Poslední (nejbližší) fotka je ze vzdálenosti zhruba 6 000 km a dosahuje rozlišení okolo čtyřiceti metrů na obrazový bod. Suverénně nejlepší detaily, které jsme dosud na Epimetheovi mohli spatřit! A dlouho ani lepší neuvidíme - Cassini letos v září končí a žádný jiný samolet se v současné době k Saturnu nechystá:
 |
| NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute |
A co že jsou ty překvapivé objevy? Za prvé to jsou podlouhlé linie ne nepodobné těm, které známe na Marsově měsíčku Phobos. Jenže Phobos má úplně jiné složení, je asi pětkrát menší a na něm pozorované linie se dávají do souvislosti buď s jeho velkým kráterem Stickney nebo s faktem, že obíhá kolem Marsu příliš blízko a gravitační slapy ho začínají trhat na cucky. Ani jedno ale není případ Epimethea. Mohou být jeho linie způsobeny třeba 'deštěm' částic ze Saturnových prstenců? Nebo v tom má prsty taky gravitace a linie souvisí s faktem, že Epimetheus sdílí svou dráhu s jiným měsíčkem jménem Janus, se kterým si každé čtyři roky prohazují pozice? Pravděpodobně půjde ještě o něco jiného - skrze tyto snímky často objevujeme dosud neznámé fyzikální procesy:
 |
| NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute |
Další pozoruhodnou strukturou jsou jiné - paralelní a více koncentrované linie připomínající duny. Písečné duny samozřejmě známe z těles s atmosférou (Země, Mars, Titan) a viděli jsme něco takového dokonce i na prťavé kometě. To jsou ovšem všechno aktivní tělesa! Kde se vzaly duny na ledovém Epimetheovi?
 |
| NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute |
Některé jámy na povrchu Epimethea vypadají spíše jako jako následky zhroucení, či propadnutí než jako jizvy po impaktech. To, spolu s viditelně dvoubarevnou texturou na svazích stěn kráterů, je další zajímavostí malého ale pestrého Saturnova měsíčku:
 |
| NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute/charborob |
Krátký článek s těmito fantastickými pohledy na Epimethea i s obrázky výše zmíněného měsíce Mimas vyšel na webu NášVesmír.cz.
Žádné komentáře:
Okomentovat