Po dvanácti letech v kosmickém prostoru zakončila sonda Rosetta svou aktivitu dosednutím na kometu. Rosetta třicátého září následovala svůj výsadkový modul Philae, který na kometě přistával v roce 2014. Philae se tehdy zakutálel do tmavé škvíry a nikdo nevěděl, kde přesně skončil. Těsně před svým vlastním velkým finále ho ale mateřská Rosetta konečně lokalizovala na podrobných snímcích kometárního jádra, aby mohla později sama usnout s čistým svědomím.
 |
| Philae zapříčený v průrvě. Originální snímek je focen z výšky 2,7 km širokoúhlou kamerou OSIRIS s rozlišením asi 5 cm/pixel. ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA Pro kontext je přiložený snímek z navigační kamery s označenou polohou modulu. ESA/Rosetta/NavCam – CC BY-SA IGO 3.0 |
 |
| I z takto zaklíněné pozice dokázal Philae použít většinu svých přístrojů a odeslat naměřená data. ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA |
Samotná Rosetta už na přistání nebyla vůbec stavěná, jejím úkolem bylo sledovat vlastnosti a proměny komety z její oběžné dráhy. Jelikož se ale kometa vzdalovala od Slunce, nedostával se už sondě dostatek solární energie a bylo potřeba jí taky 'uklidit' na povrch a vypnout. Při dopadu se Rosettě pochopitelně polámaly solární panely a navíc se stejně nemohla natočit anténou k Zemi, takže data přímo z povrchu ani nebyla očekávána. Během finálního sestupu ale všechny přístroje pracovaly na plno a sonda do poslední chvíle posílala data vědeckému týmu očekávajícímu konec jejich dvanáctileté mise.
 |
| Model Rosetty v sídle Evropské kosmické agentury v Darmstadtu. |
Zde jsem vybral několik obrázků z posledního měsíce života této evropské družice, která jako první v historii komplexně a dlouhodobě zblízka zkoumala kometární jádro, vysadila na něm přistávací modul a nakonec na něm sama spočinula:
 |
| Rozmanitý terén z výšky skoro 9 km, rozlišení 15 cm na obrazový bod. ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA |
 |
| Ten veliký balvan měří napříč něco přes padesát metrů. ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA |
 |
| Rosetta byla postupně naváděna blíž a blíž k povrchu. Tento snímek je z výšky pěti kilometrů a nejmenší rozlišitelné detaily mají asi 9 cm. ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA |
 |
| Parádní snímek částic poletujících nad kometou se Rosettě povedl, když se taktéž pět kilometrů nad povrchem rozhlédla kolem sebe. To opravdu nejsou hvězdy nýbrž kometární prach! ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA |
A dostáváme se ještě níž. Následující tři snímky jsou z výšky okolo čtyř kilometrů. Skrz odkazy pod obrázky se dostanete k plnému rozlišení, kde se můžete kochat sedmi centimetrovými detaily na tělese vzdáleném od nás stovky miliónů kilometrů:
 |
| ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA |
 |
| ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA |
 |
| ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA |
Den před ukončením mise vystoupala Rosetta skoro 23 kilometrů nad kometu, kde naposledy zažehla svůj motor, aby v podstatě na místě zastavila a volným pádem se začala snášet dolů k místu svého posledního odpočinku. Tohle je tedy poslední snímek komety s názvem 67p/Čurjumov-Gerasimenko, kdy se ještě akorát celá vešla do zorného pole širokoúhlé kamery:
 |
| ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA |
A úplně poslední snímek, který Rosetta odeslala na Zemi je z výšky pouze 20 metrů (!) nad povrchem (někde se uvádí 51 metrů). Je sice poněkud rozmazaný (přeci jen kamery byly navrženy pro snímání zpovzdálí), ale po šikovném zpracování (Roman Tkačenko) detaily (ale i JPG artefakty) lépe vyniknou. Místo dopadu bylo pojmenováno Sais, podle města odkud původně pochází slavná Rosettská deska. Na níže přiložené mozaice je pak předpokládané místo spočinutí Rosetty vyznačeno v širším kontextu. Sonda se záměrně poslala poblíž hlubokých jam, ze kterých byla dříve pozorovaná hojná aktivita a jejichž vnitřní struktura vědce hodně zajímá, jelikož obsahují prvotní shluky materiálu z nichž se kometa před dávnými věky poslepovala:
 |
| zdroj |
Jako bonus na závěr ještě přikládám dvě pěkné animace. Na první je kometa s výtrysky ještě před průletem přísluním, tedy nejbližším bodem ke Slunci na její protáhlé kometární dráze. Právě proto, že se kometa pak začala Slunci zase vzdalovat, musela být mise Rosetta pro ubývající množství energie ukončena. Na druhé animaci se pohybuje stín družice přes povrch komety, jak ho sama nafotila při jednom z blízkých průletů nad jádrem:
 |
| ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/ INTA/UPM/DASP/IDA |
 |
| ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/ INTA/UPM/DASP/IDA |
Po Rosettě ovšem zůstane mnohem víc než jen stín. Data, která nasbírala, se budou analyzovat ještě mnoho let a jistě přinesou zajímavé objevy dlouho po ukončení aktivní mise. Emoce, které šikovnou propagací Evropská kosmická agentura vzbudila v běžných lidech, zůstanou nezapomenutelné. Ohlasy, které měla Rosetta mezi širokou veřejností nemají v kosmonautice obdoby. A konečně zkušenosti získané během navigování a operování družice kolem malého nepravidelného tělesa jsou k nezaplacení.
Rosetta je mrtvá. Ať žije Rosetta!
Žádné komentáře:
Okomentovat