Urvara je jméno starověké Védské bohyně úrodných půd a rostlinstva. Spolu s dalšími polobohy a patrony zemědělství se Urvara dostala také na trpasličí planetu Ceres, kde je po ní pojmenována jedna ze tří velkých impaktních pánví. Tento starobylý kráter je velmi úrodný na rozličné geologické formace:
 |
| NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA |
Celá jizva po dávném dopadu měří napříč přes 160 kilometrů a nejmenší rozeznatelné útvary mají asi 150 metrů. Dno kráteru předvádí různou geomorfologii - hladké oblasti s několika vrcholky střídá drsnější terén s roztroušenými hřebeny. Levou část pokrývá složitý systém terasovitého vrásnění. Středová hora má příkré svahy, jejichž obnažený materiál je poněkud světlejší, než většina okolí. Hned vpravo od centrálního vrcholu je zajímavá struktura jemných prasklin. Samotný val kolem Urvary je již značně pochroumaný a místy se ztrácí mezi jinými útvary této cizí kamenno ledové krajiny.
Družice Dawn, která nám tyto nevšední pohledy servíruje, právě sestupuje na svoji finální orbitu. Na ní bude kroužit kolem Cerery blíže, než obíhá ISS kolem Země. Detailní výzkum planetky bude probíhat dokud sondě nedojde palivo. Pak zůstane Dawn kroužit kolem jediné trpasličí planety ve vnitří části Sluneční soustavy jako monument lidské vynalézavosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat