Témata

1991VG 1994AW1 1I('Oumuamua) 1P(Halley) 2001CB21 2001FO32 2001SN263 2001WR1 2002GZ32 2003SD220 2004EW95 2006OV89 2011AG5 2013FY27 2015BP519 2017OF69 2017YE5 2018AG37 2018LA 2018VG18 2019AQ3 2019MO 2019OK 2023CX1 29P(SchwassmannWachmann1) 2I(Borisov) 41P(TuttleGiacobiniKresák) 46P(Wirtanen) 67P(ČurjumovGerasimenko) 96P(Machholz) Actaea Agamemnon AGU2017 Akatsuki Albireo Aldebaran Algol Amphitrite Annefrank Antares Apophis Arawn Arecibo Ariel Arrokoth asteroidy Atlas aurora Bamberga Bennu Beresheet Betelgeuse Bienor blesky C2010U3(Boattini) C2013US10(Catalina) C2014W10(PanSTARRS) C2017K2(PanSTARRS) C2018V1(MachholzFujikawaIwamoto) C2018Y1(Iwamoto) CAESAR Cassini Ceres CME Dactyl Daphnis DART Dawn Deimos DES DESTINY+ Didymos Dione Donaldjohanson Dragonfly družice Dysnomia Echeclus ElstPizzaro ELT ELVES Enceladus Epimetheus EPSC2017 EPSCDPS2019 Eris Eros erupce Europa Eurybates exoplanety Florence Gaia galaxie Galileo Ganymed Gaspra Gault Gonggong Haumea Hayabusa2 Hebe Hektor Hera Hi'iaka Hippocamp Hubble Huya hvězdokupy hvězdy Hydra Hygiea Hyperion Chandrayaan2 Chang'e4 Chariklo Charon Cheops Chiron Iapetus IAU Ida Ilmarë InSight Io Iridium Iris ISRO ISS Itokawa Julia Juno Jupiter Kaʻepaokaʻāwela Kamoʻoalewa KBOs kentauři Kepler Kerberos komety Leleākūhonua Leucus lidé LMC LPSC2018 LPSC2019 LPSC2021 LRO LSST Lucy Lutetia M1 M22 M42 Makemake ManwëThorondor Mars Mathilde MBAs Merkur Měsíc MESSENGER meteority meteory Mimas Mira mlhoviny MoshupSquannit Namaka NEOs NEOWISE Neptun NewHorizons Nix Oberon obloha okultace Opportunity Orcus Orus OSIRISREx OSSOS Pallas Pan PanSTARRS PatroclusMenoetius PDC2019 Phaethon Phobos Phoebe Planeta9 Plejády plutina Pluto Polymele prach Prometheus prstence Psyche Quaoar rakety Regulus Rhea Rosetta rovnodennost Ryugu Salacia Saturn SDO SDOs Sedna sednoidy Sirius Skamandrios skřítkové skvrny Slunce slunovrat SOFIA SOHO sopky Soustava SSOLS STEVE Styx Subaru Swift Šteins Tethys Titan Titania TNOs Toutatis Triton trojané TyphonEchidna Umbriel úplněk Uran Vanth Varda Varuna Venuše Vesta VLT Vulkán Země Zubenelgenubi

středa 29. dubna 2015

Mrazivá krása


   Průkopnická kosmická sonda Dawn od 23. dubna obíhá trpasličí planetu Ceres po kruhové polární dráze 13 500 km nad jejím povrchem. Zde je první uveřejněný snímek z kampaně RC3 (Rotation Characterization):

Credit: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

   Člověk pomalu neví, jestli má být víc fascinován úžasným kusem techniky, který inženýři navrhli a postavili, aby křižoval kosmickým prostorem a v nedosažitelných dálavách Sluneční soustavy mapoval cizí světy, nebo obdivovat mrazivou krásu Božího stvoření skrze snímky vzdálené planetky, které nám tento robot posílá. Možnost sledovat v přímém přenosu objevování světa, který dosud takto nikdo nespatřil, je jednou z výsad dnešní podivné doby. Stejně tak to, že máme čas si takové snímky prohlížet namísto starostí o jídlo, střechu nad hlavou či zuřící válku, je výsadou oblasti i doby ve kterých žijeme. Važme si tedy hlavně světa, po kterém chodíme. Važme si naší Matky Země a hojností, které nám poskytuje. Vždyť ostatní světy, které (zatím) zkoumáme, jsou tak nehostinné!

   Samotná Ceres je tělesem vskutku unikátním! Je to k Zemi nejbližší trpasličí planeta - ostatní trpaslíci obíhají až daleko za Neptunem. Ve skutečnosti v oblasti mezi Sluncem a Neptunem je Ceres jediným kulovým tělesem, které obíhá Slunce po samostatné dráze, aniž bychom ho řadili mezi tradiční planety. Svým průměrem bezmála tisíc kilometrů odpovídá některým ledovým měsícům obřích planet. Ceres ale obíhá kolem Slunce, nikoli kolem jedné z ostatních planet, takže mezi měsíce jí taky zařadit nelze. Jakožto první objevené menší planetární těleso ve Sluneční soustavě nese Ceres číslo '1' v katalogu planetek (minor planet). Jelikož obíhá v Hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem (Main asteroid belt), říkáme jí také někdy největší asteroid. Nebo král asteroidů, protože ostatní asteroidy jsou "šutry" velikostí řádově v metrech a kilometrech, jen výjimečně ve stovkách kilometrů. Na poměry pásu asteroidů má Ceres vysoký podíl vodního ledu. Přesto ne tolik, jako zmíněné ledové měsíce. Navrch jsou tu neobvyklé světlé skvrny na povrchu, které vytrvale odolávají stále se zvyšujícímu rozlišení kamer přibližující se družice... Výzkum právě začal, takže se můžeme těšit na rozličné nové poznatky, nečekané objevy a další střípky vědění.

   Jako každá planeta a každý měsíc, představuje Ceres jedinečný díl soukolí naší Soustavy. Je to jeden z mála ostrůvků rozmanité krajiny, geologických divů a přírodních krás v nekonečné černi kosmické prázdnoty.

Žádné komentáře:

Okomentovat