Pohleďte na víření Saturnské atmosféry.
Rozhraní světla a stínu odhaluje vertikální strukturu mračen.
Snímek byl pořízen 31. srpna 2017 s R-G-B filtry. Rozlišení je 6 km/pixel.
Image credit: NASA/JPL-Caltech/SpaceScienceInstitute
Planetární noviny - zajímavosti z astronomie a planetárních věd
středa 13. září 2017
úterý 12. září 2017
Třetí letošní pilotovaný start
Dnes do vesmíru vyrazili tři pánové. Rusko-americká posádka ve složení Alexander Misurkin, Mark Vande Hei a Joe Acabá odstartovala z Bajkonuru ve 23:17. Jejich destinací je pochopitelně Mezinárodní kosmická stanice.
Cassini tři dny před zánikem
Je to jako když vás opouští domácí mazlíček, se kterým jste se mnoho let těšili. U družice Cassini alespoň dopředu víme, že se její konec blíží. A média tuto nevyhnutelnou událost nenechávají bez povšimnutí...
Slunce je prostě nejkrásnější!
Tohle jsou naprosto parádní záběry z družice SDO zachycující exploze na Slunci z minulého týdne.
Aktivní oblast AR2673 se vrátí v posledním zářijovém týdnu. Stay tuned!
New Horizons se probouzí
Sonda New Horizons letící vstříc vzdálené planetce 2014 MU69 se probudila z módu hibernace. V následujících měsících řídící tým zkontroluje všechny její přístroje a provede korekce dráhy, aby sonda proletěla od planetky ve vzdálenosti pouhých 3 500 km. Cestou k ní bude navíc New Horizons zkoumat prostředí Kuiperova pásu a několik objektů z větší dálky. Na blízké setkání s MU69 se můžeme těšit na Nový rok 2019.
Images credit: NASA/JHUAPL | CarlosHernandez
JUST IN! @New Horizons2015 has emerged from a multi-month hibernation and has reported ready for work in the Kuiper Belt! #PlutoFlyby pic.twitter.com/MpaRCyGhVN— AlanStern (@AlanStern) September 11, 2017
Pro případ nečekaných událostí je připravena i náhradní trajektorie, která sondu povede 10 000 km od planetky. I to je pořád blíže, než jak sonda proletěla kolem Pluta.
Alan Stern briefing OPAG on updated New Horizons plans for flyby of 2014 MU69 (announced earlier today), including instrument capabilities. pic.twitter.com/vVuiGKBbKZ— Jeff Foust (@jeff_foust) September 6, 2017
pondělí 11. září 2017
Finální postrčení od Titanu
Dnes dochází na dlouhé roky k poslední interakci funkčního lidského výtvoru se vzdáleným měsícem zahaleným v husté atmosféře. Saturnův svěřenec Titan naposledy svou přitažlivostí ovlivnil dráhu kolem poletující Cassini a definitivně ji tak nasměroval do Saturnových oblak, v nichž sonda zanikne již tento pátek.
 |
| NASA / JPL-Caltech / SpaceScienceInstitute |
Hi Titan! We're back for one final goodbye. First images of #Cassini final swingby now arriving. #cassinigrandfinale via @RawCassini pic.twitter.com/gN0573hQTj— Conor A Nixon (@Shamrocketeer) September 11, 2017
Saturn v IMAXu!
Chystá se projekt In Saturn's Rings. Vpravdě kosmický průlet nejen Saturnovým systémem ve formátu IMAX.
Premiéra 4.května 2018
Cassini plní média
Družice Cassini se pohybuje vesmírem 20 let. V pátek svou veleúspěšnou misi zakončí splynutím se Saturnem. Internet i další média budou v průběhu týdne překypovat články a souhrny o této báječné sondě, která nám dala nahlédnout do fantastické pokladnice Saturnova systému.
 |
| NASA / JPL-Caltech |
America Space:
Volker Nawraths:
Earth Sky:
Puls Kosmosu:
Europlanet:
Planetary Society:
Erupce na rozloučenou
Aktivní oblast AR2673, která v minulém týdnu produkovala silné erupce, sice už zapadla za okraj slunečního disku, ale stihla se ještě rozloučit další explozí kategorie X8. Za dva týdny, až se Slunce otočí, uvidíme, co z této velké skvrny zbyde.
Images credit: MaximilianTeodorescu | NASA/SOHO/AIA
| AR2673 Preparing for Departure Spaceweather.com - 11.9.2017 |
sobota 9. září 2017
Bouře slunečního minima
Sluníčko nám v uplynulé otočce přichystalo nečekanou podívanou. Jelikož probíhá minimum sluneční aktivity v rámci pravidelného zhruba jedenáctiletého cyklu, objevují se sluneční skvrny a silnější erupce jen sporadicky. O to větší překvapení bylo objevení se dvou skupin skvrn viditelných i pouhým okem, přičemž jedna z nich dokonce explodovala nejsilnější erupcí za posledních deset let.
Celé divadlo začalo, když se zpoza východního okraje slunečního disku vynořila velká dvojitá skvrna označená AR2674. Níže si ovšem povšimněte zatím víceméně nenápadné skvrnky AR2673.
 |
| Stav slunečních skvrn 1. září NASA / SDO / HMI |
 |
| Detail dvojité skvrny AR2674 Maximilian Teodorescu |
Následující den pak nečekaně povyrostla výše zmiňovaná nenápadná skvrna AR2673. Její struktura a potažmo magnetické pole se zkomplikovaly a daly tušit explozivní povahu.
 |
| Z nenápadné skvrnky výbušným monstrem... NASA / SDO / HMI |
 |
| Olbřímí rozměry skvrny AR2673 pochopíme při srovnání s velikostí celé naší planety. Philippe Tosi |
 |
| Porovnání slunečních skvrn AR2674 a AR2673 Karzaman Ahmad |
První významné erupce, které skvrna AR2673 produkovala, byly střední kategorie M. Následovaly po nich i k Zemi mířící výrony koronární hmoty (CME).
 |
| CME ze 4. září NASA / SOHO |
Pořádné exploze ovšem přišly 6. září. Nejdříve jedna o síle X2.2 a pak druhá s intenzitou X9.3, která je prozatím nejsilnější erupcí současného solárního cyklu.
 |
| Právě explodující skvrna AR2673 na fantastickém snímku z Francie Philippe Tosi |
Silná erupce vyvolala zároveň výron koronární hmoty. Oblak plazmatu zasáhl Zemi o den později, způsobil silné geomagnetické bouře kategorie G4 a vykouzlil nádherné polární záře.
 |
| NASA / SOHO |
 |
| Jani Ylinampa |
 |
| Sacha Layos |
 |
| Explore The Arctic |
Obě velké skupiny skvrn již zapadají za okraj slunečního disku tím, jak se naše hvězda otáčí, nicméně aktivní oblast AR2673 do té doby stihla vyprodukovat ještě několik erupcí střední třídy M a jednu dokonce o síle X1.3. Obě skvrny (AR2673 i AR2674) mají potenciál vydržet celou otočku Slunce kolem jeho osy, a tak je možná koncem září spatříme znovu, nebo alespoň to, co z nich zbylo, jelikož sluneční povrch se neustále dynamicky vyvíjí. Uvidíme, co nám naše životodárná hvězda nadále přichystá - jak je vidět, ani solární minimum nemusí být z hlediska kosmického počasí nudným obdobím.
Poslední týden Cassini
Již v pátek 15. září zanikne družice Cassini v atmosféře Saturnu. Koncem srpna se tak tato úspěšná kosmická sonda naposledy ohlédla na gejzíry tryskající z jižního pólu mesíce Enceladus, které sama na počátku své mise v Saturnově systému objevila. Vychutnejme si poslední pohledy na tento jedinečný fenomén. Vždyť pouze čtyři tělesa ve Sluneční soustavě projevují takto výmluvnou geologickou aktivitu.
Spektakulárních pohledů na prstence planety si užijeme až do samého závěru mise a i dlouho poté, jelikož nashromážděných dat je tolik, že se budou zpracovávat ještě mnoho let. Například poskládání obrázků s různými barevnými filtry poskytne pestrou přehlídku odstínů a zvýrazní jemné struktury Saturnových prstenců.
Images credit: NASA/JPL-Caltech/SpaceScienceInstitute
Juno - perijovum 8
Družice Juno americké NASA krouží kolem největší planety Sluneční soustavy po velmi protáhlé eliptické dráze, která ji nad vrcholky Jupiterových mraků přivádí jen jednou za dva měsíce. Výhodou tohoto intervalu je ovšem možnost pečlivě vybrat ty nejzajímavější oblasti a precizně naplánovat jejich snímkování. Fotky z osmého průletu Juno nad Jupiterem z 1. září 2017 již dorazily na Zemi. A šikovní nadšenci je esteticky zpracovávají pro naše mlsné oči.
Images credit: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS | GeraldEichstädt | SeánDoran
pátek 8. září 2017
Fénix, medůza a závoj
V noci ze čtvrtka na pátek Zemi zasáhl výron koronární hmoty ze středeční sluneční erupce. Oblak plazmatu reagující se zemskou magnetosférou způsobil silné geomagnetické bouře kategorie G4. Nejefektnějším projevem byly výrazné polární záře.
Images credit: JaniYlinampa | SachaLayos | ExploreTheArctic
čtvrtek 7. září 2017
První oficiální názvy pro Pluto
Fascinovaní vědci před dvěma léty okamžitě začali neformálně pojmenovávat pozoruhodné útvary, které sonda New Horizons odhalila na Plutu. Teprve nyní Mezinárodní astronomická unie (IAU = International Astronomical Union) schválila prvních čtrnáct názvů oficiálně.
Skvrny, erupce, výrony
Obě velké skupiny skvrn, které momentálně zdobí sluneční povrch pěkně zachytil Karzaman Ahmad z Malaysie.
Philippe Tosi z Francie měl štěstí na dobré načasování. Zrovna, když pořizoval snímek velké sluneční skvrny AR2673, došlo na ní k silné erupci kategorie X9.3. Díky němu si tak můžeme prohlédnout sluneční skvrnu v akci. Pro představu o rozměru erupce je přiložen obrázek Země.
Mezitím americká družice SOHO zaznamenala výron koronární hmoty (CME = Coronal Mass Ejection), který tato erupce vychrlila do prostoru. Oblak plazmatu zasáhne Zemi během zítřka a mohl by způsobit silné geomagnetické bouře. Uvidíme polární záře i v nižších zeměpisných šířkách?
Images credit: KarzamanAhmad | PhilippeTosi | NASA/SOHO
středa 6. září 2017
Nejsilnější erupce dekády
Dnes nastaly na Slunci dvě erupce nejsilnější třídy X. Před polednem vybuchla sluneční skvrna AR2673 s intenzitou X2.2 a o tři hodiny později následovala exploze o síle X9.3. Jelikož poslední erupce kategorie X9 nastala v roce 2006, stává se ta dnešní nejsilnější erupcí současného solárního cyklu, jenž má periodu ~11 let.
Images credit: NASA/SDO/AIA
Kukuřičný Měsíc
Dnes v 9:02 středoevropského letního času nastal poslední letní úplněk tohoto roku. Zářijovému úplňku se obvykle říká 'sklizňový', jelikož jeho jasný svit umožňuje zemědělcům po nocích sklízet to, co nestihli přes den. Dohodnutá konvence ovšem praví, že sklizňovým se nazývá ten úplněk, který nastane časově nejblíže podzimní rovnodennosti, což bude splňovat až úplněk následující (5.10.). Dnešní plná fáze Luny se proto dle zvyklostí nazývá kukuřičný Měsíc.
Images credit: IndranilSindha | JayEdwards | AndresNavarro
úterý 5. září 2017
Příchozí CME a nečekaná aurora
Navzdory probíhajícímu minimu sluneční aktivity se na jeho povrchu nečekaně objevily dvě velké skupiny skvrn. Skupina AR2673 čtvrtého září večer explodovala střední intenzitou a vyslala do prostoru výron koronární hmoty (CME). Zemi by oblak plazmatu měl zasáhnout během 6. září. Již nyní se ale v severních polohách objevily polární záře, když se polarita magnetického pole slunečního větru obrátila na jih a nabité částice nasytily zemskou magnetosféru.
Images credit: NASA/SOHO | BerntOlsen | PhilippeTosi
pondělí 4. září 2017
Slunce se nám opepřilo
Pod již zmiňovanou velkou skvrnou AR2674 na Slunci pořádně povyrostla už dříve objevivší se skvrna označená AR2673. Během jediného dne se "sedmdesát trojka" zvětšila desetinásobně a její magnetické pole má nyní potenciál produkovat silné erupce třídy M. Obě velké skvrny se nyní nachází ve středu slunečního kotouče, takže jakákoli erupce z nich by byla silně geoefektivní.
Image credit: NASA/SDO/HMI
Dva měsíčky pro Florence
Radarové snímkování velkého asteroidu (3122) Florence, který 1. září prolétal kolem Země, odhalilo dva malé měsíčky obíhající tuto blízkozemní planetku. Každý z měsíčků měří asi něco mezi 100 až 300 metry. Florence se se svými měsíčky k Zemi znovu tak těsně jako letos přiblíží až za pět set let.
Image credit: GoldstoneRadar/NASA/JPL
Asteroid (3122) Florence: Images and video
Radar Reveals Two Moons Orbiting Asteroid Florence
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)