Témata

1991VG 1994AW1 1I('Oumuamua) 1P(Halley) 2001CB21 2001FO32 2001SN263 2001WR1 2002GZ32 2003SD220 2004EW95 2006OV89 2011AG5 2013FY27 2015BP519 2017OF69 2017YE5 2018AG37 2018LA 2018VG18 2019AQ3 2019MO 2019OK 2023CX1 29P(SchwassmannWachmann1) 2I(Borisov) 41P(TuttleGiacobiniKresák) 46P(Wirtanen) 67P(ČurjumovGerasimenko) 96P(Machholz) Actaea Agamemnon AGU2017 Akatsuki Albireo Aldebaran Algol Amphitrite Annefrank Antares Apophis Arawn Arecibo Ariel Arrokoth asteroidy Atlas aurora Bamberga Bennu Beresheet Betelgeuse Bienor blesky C2010U3(Boattini) C2013US10(Catalina) C2014W10(PanSTARRS) C2017K2(PanSTARRS) C2018V1(MachholzFujikawaIwamoto) C2018Y1(Iwamoto) CAESAR Cassini Ceres CME Dactyl Daphnis DART Dawn Deimos DES DESTINY+ Didymos Dione Donaldjohanson Dragonfly družice Dysnomia Echeclus ElstPizzaro ELT ELVES Enceladus Epimetheus EPSC2017 EPSCDPS2019 Eris Eros erupce Europa Eurybates exoplanety Florence Gaia galaxie Galileo Ganymed Gaspra Gault Gonggong Haumea Hayabusa2 Hebe Hektor Hera Hi'iaka Hippocamp Hubble Huya hvězdokupy hvězdy Hydra Hygiea Hyperion Chandrayaan2 Chang'e4 Chariklo Charon Cheops Chiron Iapetus IAU Ida Ilmarë InSight Io Iridium Iris ISRO ISS Itokawa Julia Juno Jupiter Kaʻepaokaʻāwela Kamoʻoalewa KBOs kentauři Kepler Kerberos komety Leleākūhonua Leucus lidé LMC LPSC2018 LPSC2019 LPSC2021 LRO LSST Lucy Lutetia M1 M22 M42 Makemake ManwëThorondor Mars Mathilde MBAs Merkur Měsíc MESSENGER meteority meteory Mimas Mira mlhoviny MoshupSquannit Namaka NEOs NEOWISE Neptun NewHorizons Nix Oberon obloha okultace Opportunity Orcus Orus OSIRISREx OSSOS Pallas Pan PanSTARRS PatroclusMenoetius PDC2019 Phaethon Phobos Phoebe Planeta9 Plejády plutina Pluto Polymele prach Prometheus prstence Psyche Quaoar rakety Regulus Rhea Rosetta rovnodennost Ryugu Salacia Saturn SDO SDOs Sedna sednoidy Sirius Skamandrios skřítkové skvrny Slunce slunovrat SOFIA SOHO sopky Soustava SSOLS STEVE Styx Subaru Swift Šteins Tethys Titan Titania TNOs Toutatis Triton trojané TyphonEchidna Umbriel úplněk Uran Vanth Varda Varuna Venuše Vesta VLT Vulkán Země Zubenelgenubi

středa 31. července 2019

Bennu ~ letní update #3 ~ Sbírka pohlednic z asteroidu

Asteroid Bennu je zjednodušeně řečeno půlkilometrová hrouda suti. O tom zjevně vypovídá i jeho povrch, jenž je vskutku přehlídkou toho, kolika různých tvarů, textur a rozměrů mohou balvany nabývat.

Přesvědčit se o tom můžeme díky oficiální galerii mise OSIRIS-REx. která je zdrojem následujícího přehledu snímků pořízených kamerou PolyCam během průzkumné fáze Detailed Survey: Baseball Diamond.

Dva páry snímků pořízené 29. března respektive 18. dubna z výšky 3,6 km nad povrchem bylo možné spojit do jednoduchých mozaiek zachycujících širší oblast:










Images credit: NASA / Goddard / University of Arizona

úterý 30. července 2019

Bennu ~ letní update #2 ~ Pohledy na největší balvan

Největší balvan na asteroidu Bennu (přezdívaný Benben) je zhruba 22 metrů vysoký a 52 metrů široký. Už jsme si ho tady ukazovali v článcích Benben ve 3D a další kamení a Procházka krajinou asteroidu. Od té doby tým mise OSIRIS-REx zveřejnil další snímky Benbena pořízené z různých úhlů.

Pohled kamerou PolyCam na severní stranu Benbena:
     North Side of Bennu’s Boulder No. 1 | credit: NASA / Goddard / University of Arizona / Marcin600

Pohled kamerou PolyCam na západní stranu Benbena:
     West View of Bennu’s Largest Boulder | credit: NASA / Goddard / University of Arizona

Tři snímky pořízené kamerou MapCam při přeletu nad Benbenem s vloženým detailnějším pohledem kamerou PolyCam:

pondělí 29. července 2019

Bennu ~ letní update #1 ~ Termální data, nízká orbita a mapování povrchu

Vědci zpracovali první teplotní mapu asteroidu Bennu založenou na datech získaných spektrometry OTES a OVIRS na palubě sondy OSIRIS-REx. Jak je vidět níže, rovníkové oblasti Bennu zažívají s každou otočkou asteroidu (P=4,3 h) teplotní rozdíly přes sto kelvinů. Toto zahřívání a opětovné vyzařování tepla z noční strany asteroidu postupně zvyšuje rychlost jeho otáčení (tzv. YORP efekt). Délka dne na Bennu se takto zkrátí na polovinu během zhruba 1,5 milionu let. Otázkou však zůstává, do jaké míry tento pravidelný termální stres ovlivňuje například dříve pozorované uvolňování materiálu z povrchu Bennu.

    Bennu Thermal Map | credit: NASA / Goddard / University of Arizona / The Open University / University of Tennessee

O spektrometrech na sondě OSIRIS-REx:
     

12. června sonda OSIRIS-REx překonala svůj vlastní rekord, když sestoupila na oběžnou dráhu kolem Bennu s dosud nejmenším poloměrem v historii oběžných drah. Družice nyní obíhá ve výšce pouhých 680 metrů nad povrchem asteroidu ve fázi mise nazývané Orbital B:

Globální pohled na Bennu z nízké oběžné dráhy prostřednictvím navigační kamery NavCam 1:
    Bennu after Orbital B Insertion | credit: NASA / Goddard / University of Arizona / Lockheed Martin / Emily Lakdawalla

Sonda OSIRIS-REx má nakonec v plánu odebrat z Bennu vzorky povrchového regolitu. Vhodné místo s dostatkem jemného materiálu bez všude vyčnívajících balvanů se ale na extrémně kamenitém povrchu Bennu špatně hledá, a tak vědci vyzvali veřejnost, aby se do mapování povrchu Bennu zapojila skrz projekt Bennu Mappers. Vzhledem ke skutečně všudypřítomným kamenům se jedná o dosti piplavou práci, nicméně je to šance, jak se přímo zapojit do kosmické mise a pomoci vědě. Takže kdo máte dostatek času a trpělivosti, vrhněte se na měření balvanů!
O projektu Bennu Mappers:

Další články o asteroidu Bennu:

neděle 28. července 2019

Ryugu ~ letní update #4 ~ Druhá kořist z Dračího paláce

11. července nastala pro Hayabusu2 velká chvíle. Přiblížila se k povrchu asteroidu pojmenovaném po podvodním dračím paláci z japonské pověsti, aby k němu podruhé přitiskla svůj odběrový válec a nashromáždila vzorky materiálu pro další výzkum na Zemi. Manévr podle všeho proběhl úspěšně a Hayabusa2 by nyní měla mít v odběrové hlavici dvě přihrádky naplněné vzácnými kořistmi z Ryugu.

3D model místa zvoleného pro druhý odběr. Bílý bod uvnitř zelené elipsy je pozice dříve vysazeného target markeru:
     

Animace průběhu druhého odběrového manévru (PPTD - Pinpoint Touchdown):
     

Sestup k povrchu Ryugu 11. července pohledem širokoúhlé kamery ONC-W1

Složený snímek ze dvou kamer zachycující naváděcí terčík (TM), místo doteku odběrovým válcem a opodál se rozkládající kráter vytvořený v dubnu impaktorem SCI:

Snímek kamerou ONC-W1 chviličku po kontaktu:

Dotyk s povrchem pohledem kamery CAM-H zabírající odběrovou hlavici:
     

Co se během druhého odběrového manévru odehrávalo v řídícím středisku mise:
     

Společné foto týmu v řídícím středisku krátce po úspěšném odběru vzorků:

Tisková konference po úspěšném odběru vzorků:
     

Prezentace mise Hayabusa2 na letošním NASA Exploration Science Forum:
     



Images credit: JAXA / University of Tokyo / Kochi University / Rikkyo University / Nagoya University / Chiba Institute of Technology / Meiji University / University of Aizu / AIST / Kobe University

sobota 27. července 2019

Ryugu ~ letní update #3 ~ Pohled na nový kráter, vysazení terčíku a příprava na druhý odběr

V polovině května se Hayabusa2 opět vydala k povrchu Ryugu. Autonomní operační systém sondy sice sestup v padesáti metrech nad povrchem předčasně přerušil z důvodu chybného výstupu z laserového výškoměru, ale i tak se podařilo získat lepší snímky místa zásahu impaktorem SCI s jasně patrným kráterem a posunutými balvany.

    2D kompozit:

    Crosseye stereo:


    3D anaglyf:

     3D made by fredk

Jelikož se kvůli předčasnému přerušení sestupu nepodařilo vysadit na povrch navigační terčík (target marker), naplánovali operátoři na konec května druhý pokus. Tentokrát vše vyšlo a sonda zhruba 35 metrů nad povrchem terčík vysadila.

Sestup 30. května pohledem širokoúhlé kamery ONC-W1:



Odhození terčíku pohledem kamery ONC-W1:

Target marker je jednoduchý „míček“ s vysoce odrazivým povrchem, který později sondě pomůže v navigaci při pokusu o odběr vzorků z této oblasti. Níže je vysazený bílý terčík dobře vidět na snímku z kamery CAM-H (vpravo dole u balvanu).



Na polovinu června pak operátoři naplánovali ještě jeden sestup Hayabusy2 k povrchu, aby si pořádně prohlédli okolí nově vytvořeného kráteru, poblíž něhož se nachází místo odkud se Hayabusa2 pokusí odebrat vzorky materiálu.

Sestup 13. června pohledem širokoúhlé kamery ONC-W1:

Sekvence snímků pořízená teleskopickou kamerou ONC-T:

Od vytvoření kráteru impaktorem SCI se Hayabusa2 nad místo zásahu přiblížila celkem čtyřikrát. Na základě získaných dat bylo stanoveno přijatelné riziko pro sondu a rozhodlo se o přikročení k druhému pokusu o odběr materiálu. Nějaké vzorky už sice sonda má uložené z prvního odběru letos 21. února, nicméně možnost porovnat materiál ze dvou různých míst na asteroidu navyšuje vědecký přínos mise. Navíc vybraná oblast je částečně pokrytá podpovrchovým materiálem vyvrženým dříve při zásahu impaktorem a na tento materiál by se vědci obzvláště rádi podívali zblízka ve vybavených výzkumných ústavech na Zemi.

Approach to the 2nd touchdown Part 3: To go or not to go
Hayabusa2 cleared for second touchdown on asteroid
Hayabusu2 čeká druhý odběr vzorků

Images credit: JAXA / University of Tokyo / Kochi University / Rikkyo University / Nagoya University / Chiba Institute of Technology / Meiji University / University of Aizu / AIST / Kobe University