Témata

1991VG 1994AW1 1I('Oumuamua) 1P(Halley) 2001CB21 2001FO32 2001SN263 2001WR1 2002GZ32 2003SD220 2004EW95 2006OV89 2011AG5 2013FY27 2015BP519 2017OF69 2017YE5 2018AG37 2018LA 2018VG18 2019AQ3 2019MO 2019OK 2023CX1 29P(SchwassmannWachmann1) 2I(Borisov) 41P(TuttleGiacobiniKresák) 46P(Wirtanen) 67P(ČurjumovGerasimenko) 96P(Machholz) Actaea Agamemnon AGU2017 Akatsuki Albireo Aldebaran Algol Amphitrite Annefrank Antares Apophis Arawn Arecibo Ariel Arrokoth asteroidy Atlas aurora Bamberga Bennu Beresheet Betelgeuse Bienor blesky C2010U3(Boattini) C2013US10(Catalina) C2014W10(PanSTARRS) C2017K2(PanSTARRS) C2018V1(MachholzFujikawaIwamoto) C2018Y1(Iwamoto) CAESAR Cassini Ceres CME Dactyl Daphnis DART Dawn Deimos DES DESTINY+ Didymos Dione Donaldjohanson Dragonfly družice Dysnomia Echeclus ElstPizzaro ELT ELVES Enceladus Epimetheus EPSC2017 EPSCDPS2019 Eris Eros erupce Europa Eurybates exoplanety Florence Gaia galaxie Galileo Ganymed Gaspra Gault Gonggong Haumea Hayabusa2 Hebe Hektor Hera Hi'iaka Hippocamp Hubble Huya hvězdokupy hvězdy Hydra Hygiea Hyperion Chandrayaan2 Chang'e4 Chariklo Charon Cheops Chiron Iapetus IAU Ida Ilmarë InSight Io Iridium Iris ISRO ISS Itokawa Julia Juno Jupiter Kaʻepaokaʻāwela Kamoʻoalewa KBOs kentauři Kepler Kerberos komety Leleākūhonua Leucus lidé LMC LPSC2018 LPSC2019 LPSC2021 LRO LSST Lucy Lutetia M1 M22 M42 Makemake ManwëThorondor Mars Mathilde MBAs Merkur Měsíc MESSENGER meteority meteory Mimas Mira mlhoviny MoshupSquannit Namaka NEOs NEOWISE Neptun NewHorizons Nix Oberon obloha okultace Opportunity Orcus Orus OSIRISREx OSSOS Pallas Pan PanSTARRS PatroclusMenoetius PDC2019 Phaethon Phobos Phoebe Planeta9 Plejády plutina Pluto Polymele prach Prometheus prstence Psyche Quaoar rakety Regulus Rhea Rosetta rovnodennost Ryugu Salacia Saturn SDO SDOs Sedna sednoidy Sirius Skamandrios skřítkové skvrny Slunce slunovrat SOFIA SOHO sopky Soustava SSOLS STEVE Styx Subaru Swift Šteins Tethys Titan Titania TNOs Toutatis Triton trojané TyphonEchidna Umbriel úplněk Uran Vanth Varda Varuna Venuše Vesta VLT Vulkán Země Zubenelgenubi

sobota 30. září 2017

Celá vnitřní Soustava

Následující video zachycuje všechny terrestrické světy pohybující se ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy. Nad Zemí snímanou z oběžné dráhy postupně vychází planety Venuše, Mars a Merkur a za nimi náš Měsíc. Nakonec vychází i samotné Slunce, a tak vidíme celou vnitřní Sluneční soustavu pěkně pohromadě.


Regulus je samozřejmě jedna ze stálic noční oblohy - konkrétně nejjasnější hvězda souhvězdí Lva.
Video pořídil italský astronaut Paolo Nespoli z paluby Mezinárodní kosmické stanice.

Poslední snímek Rosetty

Mezi datovými pakety přijatými v rámci poslední telemetrie sondy Rosetta než dopadla na kometu 67P vědci vyštrachali a zrekonstruovali poslední fotku, která byla alespoň částečně odeslána na Zemi. Zachycená oblast má zhruba 1×1 metr.


Na následujícím snímku je poslední fotka (v červeném rámečku) zasazena do kontextu povrchu komety. Vedle (ve žlutém rámečku) je předposlední fotka, která ještě byla přijata celá a doposud byla považována za poslední dostupný snímek komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.


Images credit: ESA / Rosetta / OSIRIS / MPS / UPD / LAM / IAA / SSO / INTA / UPM / DASP / IDA

Rosetta’s last images in context

neděle 24. září 2017

Skvrna se vrací

Na viditelný povrch Slunce se vracejí skvrny, které začátkem září produkovaly silné erupce. Skvrnitá oblast známá jako AR2673 dostane dle zvyklostí nové očíslování. Již můžeme sledovat, jak se během dvou týdnů vyvinul její vzhled i magnetické pole.

 

Image credit: NASA / SDO / AIA / HMI

Vítejte na podzim

Další léto je za námi a přichází sezóna barev. Podzimní rovnodennost letos nastala 22. září ve 22:02.


Image credit: Jörgen Norrland Andersson

čtvrtek 21. září 2017

Skeče z EPSC2017 (VII)

Prostřednictvím skečů J. T. Keana z předposledního dne letošního Evropského planetárního kongresu se vydáme hlavně do Saturnova systému, kde můžeme žasnout nad divy tamních světů. 

Cestou nejprve nahlédneme na principy rozpadání blízkozemních asteroidů, ...


...a pak už si můžeme prohlédnout různé typy mraků v atmosféře Titanu, ...



...jakož i rozmanité druhy terénu na Titanově povrchu.



Podíváme se také ledovou jizvu, která dokola obepíná skoro polovinu Titanu ...



...a na závěr prozkoumáme, jak výtrysky z Enceladu zpětně obarvují jeho povrch.

Cassini Grand Finale (EPSC2017)

Dnešní ráno je na Evropském planetárním kongresu věnováno mimo jiné slavnému, vědou napěchovanému závěru mise Cassini.



Image credit: NASA/JPL-Caltech/SpaceScienceInstitute


Saturnova vnitřní struktura se zdá být mnohem podivnější než Jupiterova. Interpretovat poslední gravitační měření od Cassini bude ještě náročný oříšek.

Vědci se snaží změřit odklon Saturnovy magnetické osy od té rotační, což umožní konečně přesně změřit periodu vnitřní rotace planety, a tedy délku Saturnova dne. Zatím víme, že nepatrný sklon bude menší než 0.06°. Získaná měření  magnetosféry do posledních okamžiků sondy by mohla tuto hodnotu ještě upřesnit. Analýza dat probíhá, buďme trpěliví.

A jedno z mnoha videí ukazující divy Saturnova systému:

středa 20. září 2017

Skeče z EPSC2017 (VI)

Na planetárním kongresu se dnes mluvilo například o misi Lucy, která se chystá prozkoumat Jupiterovy trojany, nebo třeba o trans-neptunických objektech a výsledcích přehlídek OSSOS (Outer Solar System Origin Survey) a TNOs are Cool.

James T. Kean nás však ve svých skečích zavede tentokrát na planety Mars a Pluto, které v některých aspektech předvádí podobnou gologii.






Těším se na zveřejnění výsledků proměřování trpasličí planety Haumea pomocí hvězdných zákrytů. Prozatím víme jen že okultace neodhalily kolem Haumey žádnou globální atmosféru, ale zato můžeme očekávat 'pozoruhodné vlastnosti' povrchu, až bude zveřejněn získaný 3D model planetky.


Úžasné výsledky prý také poskytla družice Juno zkoumající Jupiter. I nad jejími daty však prozatím visí informační embargo.

úterý 19. září 2017

Skeče z EPSC2017 (V)

Kterak nám nepatrný sklon Merkurovy rotační osy může napovědět o vnitřní struktuře nejvnitřnější planety.


Jednou z možností, jak by mohly vznikat dvoulobé objekty, je ztráta materiálu sublimací.


Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko však pravděpodobně vznikla pomalou srážkou a následným spojením dvou samostatných kometárních jader.


A ještě jednou 67P - Sesuv útesu Aswan na kometě odhalil světlejší podloží. Čerstvě vystaveno slunečnímu záření toto podloží ztmavlo do odstínů okolního povrchu během pár měsíců.



Od komet k Titanu - Vrátíme se k tomuto zahalenému měsíci prostřednictvím navrhované mise OCEANUS? Družice by nejdříve byla navedena na dráhu kolem Saturnu a po dvou letech by přešla na orbitu měsíce Titan, který by podrobila zevrubnému studiu.

Planetární přímka na novoluní

Na ranní obloze lze za pěkného počasí sledovat seřazení planet. Zejména zítra ráno před východem Slunce, tedy 20. září před šestou ranní, se nad východním obzorem do jedné přímky seřadí (shora) nejjasnější Venuše, slaboučký Mars a jasný Merkur. Nad seřazenými planetami navíc sekunduje nejjasnější hvězda ve Lvu - Regulus. Měsíc už mezi planetami neuvidíme, ten je ve středu ráno po půl osmé v novu. Přikládám pár fotek planetárních zákrytů, konjunkcí a tanců z předchozích dní.

 

 

Images credit: Mazamir Mazlan | Marco Mereu | Yasushi Aoshima | Nima Asadzadeh

Pulzující Plejády

Kosmický dalekohled Kepler, který hledá planety u cizích hvězd, musí pravidelně obměňovat oblast, kterou zrovna sleduje, a tak se stalo, že se do jeho zorného pole dostala asi nejznámější hvězdokupa - Plejády (nebo také Kuřátka). Podstatou funkce Keplera je, že precizně měří drobné změny jasnosti hvězd. A světelné křivky Plejád ukazují, že všech Sedm sester pulzuje s větší či menší pravidelností. Nejvíce vybočuje Maia s neobvykle dlouhou periodou.



Images credit: NASA / Aarhus University / T. White et al. / Royal Astronomical Society



DODATEK:

Poblíž Plejád se navíc nyní nachází kometa C/2017 O1 (ASASSN).


Image credit: Greg Hogan

Jupiter v přirozených barvách

Většina obrázků vesmírných těles je v takzvaných falešných barvách - jednotlivé odstíny se zvýrazní a upraví se kontrast a další vlastnosti obrazu, aby lépe vynikly rozličné detaily. Případně se rovnou přiřadí viditelné barvy i snímkům pořízeným v ultrafialové, infračervené či dalších oblastech elektromagnetického spektra a vše se složí dohromady do barevně sytých a rozmanitých obrázků. Neuškodí proto občas si ukázat, jak zhruba planety vypadají, pokud bychom se na ně dívali jen vlastníma očima.

  

Images credit: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/BjörnJónsson


Jiné vlnové délky jsou ovšem velice užitečné. Například ultrafialový obor nám poskytne pěkné pohledy na Jupiterovy polární záře.

Skeče z EPSC2017 (IV)

Roztomilé Jamesovy skeče nás tentokrát zavedou do Hlavního pásu asteroidů, ale i k Venuši nebo na Titan.

Jak asi na Ceres vznikl kráter Occator se světlým centrálním dómem? Podle planetárního kartografa Paula Schenka, kdokoli tvrdí, že ví, jak takové struktury vznikají, tak lže. Přesto se pokusil nastínit alespoň nějakou představu.


Jedna z navrhovaných misí do Hlavního pásu je CASTAway. Jednalo by se o výkonný kosmický teleskop, který by byl poslán do Hlavního pásu, což by umožnilo pozorovat obrovské množství asteroidů z mnohem větší blízkosti než jen od Země. Jako bonus by teleskop mohl proletět kolem alespoň tuctu planetek úplně zblízka a poskytnout tak jejich detailní charakteristiku.


V Hlavním pásu obíhá i několik objektů projevujících kometární aktivitu. Říká se jim 'komety Hlavního pásu (Main Belt Comets)' a k nejznámější z nich  - 133P/Elst-Pizarro - by se mohla vydat kosmická sonda Castalia. Taková 'odlehčená Rosetta' na iontový pohon. Výzkum komet Hlavního pásu je důležitý pro pochopení rozmístění a historie vody ve Sluneční soustavě.


Když už jsme u navrhovaných misí, jedna obzvláště zajímavá by mohla navázat na odkaz družice Cassini. Vzhledem k husté atmosféře a nízké gravitaci je totiž Saturnův největší měsíc Titan vhodný ke studiu za pomoci létajících dronů.


A na závěr jen malý náhled na to, jak velké impakty mohly dlouhodobě ovlivnit geologické procesy na Venuši.

pondělí 18. září 2017

Trojité zatmění

Během dneška dochází k několikanásobnému zatmění. Měsíc ovšem tentokrát nezakrývá Slunce, ale hned tři planety a jednu jasnou hvězdu a to v rozmezí 24 hodin. Poslední taková situace nastala v roce 2008 a další podobná nás čeká až 24. července 2036.

Brzy ráno došlo nejdříve k zákrytu Venuše a pak následovala hvězda Regulus. Nyní večer se za Měsícem schová Mars a po něm i Merkur. Samotné zákryty jsou z Česka nepozorovatelné, ale zítra nad ránem zhruba hodinu před rozbřeskem lze nad východním obzorem sledovat seskupení všech zmíněných planet. Velmi úzký srpek Měsíce už se ale pravděpodobně ztratí ve světle přicházejícího dne, jelikož už ve středu ráno bude Luna v novu.

V Malajsii Shahrin Ahmad pěkně zachytil velmi těsnou konjunkci Venuše s Měsícem. Chvíli poté došlo k zákrytu, který ale pozorovateli zhatilo počasí.



Image taken by Shahrin Ahmad on September 18, 2017 @ Dengkil, Selangor, Malaysia

Occultations galore on September 18

Dvě komety v jednom snímku

Konjunkce komet O1 ASASSN a ER61 PANSTARRS



Conjunción cometas ASASSN y PANSTARRS

Skeče z EPSC2017 (III)

Další malůvky na téma Ceres. Půdní sesuvy a led v Julingu.



Skeče z EPSC2017 (II)

Dnešní odpoledne je na Evropském planetárním kongresu věnováno mimo jiné dvěma nejmasivnějším objektům v Hlavním pásu asteroidů: trpasličí planetě Ceres a protoplanetě Vesta, které obě prozkoumala družice Dawn.



Ceres je mineralogicky rozmanitá a snese v tomto směru srovnání s Enceladem a dokonce i se Zemí. Jedná se o chemicky velmi aktivní svět.



Skeče z EPSC2017 (I)

James Tuttle Keane na probíhajícím planetárním kongresu kreslí parádní skeče zachycující vědecké poznatky z jednotlivých přednášek. První z nich se týkají Země a Venuše.





sobota 16. září 2017

Kterak jsme Saturn obohatili plutoniem


   Družice Cassini velkolepě zanikla v atmosféře Saturnu. Tělo sondy se roztavilo a postupně zcela vypařilo. Lehčí prvky se rozptýlí v oblacích a ty těžší klesnou do hlubin šesté planety. Mezi nimi je i uměle vyrobené plutonium, které sondě sloužilo jako radioizotopový zdroj energie v zařízení RTG (Radioisotope Thermoelectric Generator). Takto jsme do útrob Saturnu umístili jeden z výsledků fantastického lidského umu.

   K zániku sondy došlo v pátek 15. září, a tak byly předcházející týdny na kosmických zpravodajských webech ve znamení Cassini. V Planetárních novinách jsem shromažďoval odkazy na mnohé články a souhrny, jakož i poslední pohledy na Saturnův systém, které nám tato skvělá sonda dopřála.

Průlet mezi prstenci a planetou - pohled na prstence 'zevnitř'

Poslední pohled na výtrysky z Enceladu, jež sama Cassini objevila

Retro plakát k závěru mise

Gravitace Titanu sondu Cassini definitivně nasměrovala do Saturnu

Robert Picardo zpívá operu pro Cassini

Rozhraní světla a stínu odhaluje vertikální strukturu mračen

Vizualizace družice Cassini v Saturnově systému

Cassini se stává součástí planety, kterou třináct let zkoumala

Klenot Sluneční soustavy - Saturn

Trailer na IMAX projekt In Saturn's Rings

 

Evropský planetární kongres (EPSC2017)

Zítra začíná v lotyšském hlavním městě Riga 'Evropský kongres planetárních věd 2017' (EPSC = European Planetary Science Congress). Nejen evropští vědci tam budou prezentovat své poznatky a práce za uplynulý rok. Některé přednášky a tiskové konference budou streamovány živě. Prozatím jsou k nahlédnutí resumé jednotlivých vědeckých publikací, jež budou na meetingu prezentovány.



Informace z prezentací, které nebudou streamovány živě, půjdou do světa hlavně přes Twitter:
Sledujte hashtag #EPSC2017

Epilogy pro Cassini

Na počest zaniklé sondy Cassini vychází na kosmických webech další a další články. Níže je souhrn odkazů na některé z nich.























pátek 15. září 2017

Cassini splynula se Saturnem

Sonda Cassini dnes kolem půl druhé zanikla v atmosféře Saturnu jako jasný meteor. Její poslední signály doputovaly na Zemi o hodinu a půl později. Mise Cassini tímto sice končí, ale nashromážděná data se budou ještě dlouho zpracovávat a na nich založené vědecké práce se budou objevovat patrně po několik desetiletí.


Images credit: NASA/JPL-Caltech



Poslední pořízené snímky:


 

  


Images credit: NASA/JPL-Caltech/SpaceScienceInstitute

Osmé prosmýknutí u Jupiteru

Juno - perijovum 8 (1. září 2017)

Snímkování Jupiteru je od sondy Juno takový bonus navíc k jejímu vědeckému programu, který je zaměřen především na studium Jupiterovy magnetosféry a vnitřní struktury. Kamera ani nebyla součástí původního návrhu družice. Naštěstí se ale na palubě našlo místo alespoň pro drobnou JunoCam, která nyní předvádí velké věci.

 

Images credit: NASA/SwRI/MSSS/JohnRogers


Ze snímků parádně sestavené video evokující průlet nad Jupiterem:

Credit: NASA/SwRI/MSSS/GeraldEichstädt

čtvrtek 14. září 2017

Florence radarem

Blízkozemní objekt (3122) Florence je čtyř a půl kilometrový asteroid, který navštívil okolí naší planety letos 1. září. Radarová pozorování sedmdesáti metrovou anténou v Goldstone odhalila kolem planetky dva obíhající měsíčky. Následující sekvence však byla pořízena radarem Arecibo, jehož tříset metrová anténa poskytuje lepší rozlišení.


Image credit: NSF/NASA/AreciboObservatory/PatrickTaylor

Sbohem Cassini

Cassini právě pořizuje své definitivně poslední snímky. Do jejího zániku zbývá už jen několik hodin. Ztráta signálu se očekává zítra před druhou odpolední.

Trocha symboliky: Dnes je tomu přesně 305 let, co zemřel astronom na jehož počest byla družice Cassini pojmenovaná: Giovanni Domenico Cassini.


Souhrn smutečních článků:






Záznam včerejší tiskové konference



Záznam dnešní tiskovky: