čtvrtek 21. června 2018

Ryugu a první viditelné balvany

Na snímcích ze sekvence pořízené kamerou ONC-T mezi 18. a 20. červnem začínají být na povrchu asteroidu Ryugu kromě kráterů vidět i první balvany.

V průběhu snímání se průzkumná sonda Hayabusa2 k asteroidu přiblížila z 220 na 100 km.


Největší výstupek, který je možná samostatným balvanem, je vidět u „horního“ pólu a prozrazuje se mimo jiné i světlejším odstínem (1). Menší balvany jsou pak vidět přímo na rovníku (2). V posledních třech snímcích se objevuje zajímavý útvar pyramidového tvaru (3) a také další balvany ve „spodní“ části asteroidu (4).

 

Mezi posledními dvěma snímky sekvence se navíc Ryugu pootočil o akorát vhodný úhel, takže bylo možné vytvořit 3D anaglyf pro červenomodré brýle a také cross-eye snímek, na který když správně zašilháte, spatříte asteroid Ryugu ve třech rozměrech.



Jak se sonda přibližuje, Ryugu v zorném poli jejích kamer postupně roste. Zanedlouho se snímání bude moci zaměřit přímo na konkrétní útvary.


Images credit: JAXA / UoT / KUT / RU / NU / CIT / UoA / AIST

úterý 19. června 2018

Ryugu ukazuje krajinu

Blízkozemní asteroid Ryugu.
Ještě na začátku června to byla jen nepatrná tečka na obloze.
Nyní prostřednictvím sondy Hayabusa2 můžeme začít studovat jeho topografii a geografii.


Výše vidíme čtyři snímky asteroidu Ryugu pořízené optickou navigační kamerou ONC-T na palubě Hayabusy2. U každého snímku je uveden čas zachycení a tehdejší vzdálenost mezi sondou a asteroidem. Původní rozpixelované snímky byly softwarově vyhlazeny, a tak si můžeme začít prohlížet krajinu tohoto malého světa (pokud se tomu u sotva kilometrového balvanu dá říkat krajina).

Průměr asteroidu Ryugu je v souladu s očekáváním okolo 900 metrů. Jeho tvar se výrazně liší od tří dosud navštívených blízkozemních planetek, které vypadaly jako značně protáhlé brambory.

Pravděpodobně v minulosti rychlá vlastní rotace asteroidu Ryugu způsobila, že jeho tvar je relativně pravidelný a vypoulený podél rovníku, jakoby se na sebe základnami nasadily dva kužele. Podobně bude vypadat i asteroid Bennu, ke kterému se blíží americká sonda OSIRIS-REx. A vypadá tak i několik asteroidů změřených radarem při jejich blízkých průletech u Země.

Výrazný rovníkový hřeben obepínající asteroid Ryugu jako horské pásmo se navíc zdá být poněkud světlejší. Možná to znamená, že je hladší než zbytek povrchu, možná je to jen efekt způsobený úhlem nasvícení. To uvidíme zanedlouho. Téměř přímo na rovníku se pak nachází asi dvousetmetrový kráter a jiný podobný kráter je vidět i poblíž jednoho z pólů.

Již z minulé sekvence víme, že asteroid Ryugu má retrográdní rotaci - otáčí se v opačném směru než obíhá. Jeho rotační osa je ale téměř kolmá k rovině jeho oběhu kolem Slunce, takže během jediné sedmi a půl hodinové otočky lze spatřit téměř celý povrch Ryugu. Tato konfigurace by však mohla omezit výběr přistávacích míst jen na rovníkové oblasti.

neděle 17. června 2018

Ryugu rotující

Hayabusa2 při svém přibližování k blízkozemnímu asteroidu Ryugu pořídila 14. června ze vzdálenosti pod 700 km sekvenci 52 snímků zachycujících zhruba sedmi a půl hodinovou rotaci tohoto maličkého světa. Vesmírný umělec Roman Tkachenko si se snímky pohrál a vykřesal z nich solidní ochutnávku toho, co nám Ryugu v následujících dnech a měsících nabídne.


Následující koláž ukazující postupné zvětšování asteroidu Ryugu v zorném poli navigační kamery Hayabusy2 má na svědomí planetární kartograf Phil Stooke.


čtvrtek 14. června 2018

K Ryugu stále blíž...

Dnes provedla Hayabusa2 ve vzdálenosti asi 750 km od asteroidu třetí korekční manévr TCM03, který upravil rychlost přibližování na 1,7 m/s. Zdroj

Ryugu nám postupně „roste“ a pomalu začíná být patrný jeho tvar, který se, zdá se, příliš neliší od tvaru očekávaného.

Tady jsou pohromadě poslední tři snímky z navigačních kamer (ze vzdáleností 2 600 km, 1 500 km a 920 km):


Přílet k Ryugu na 20 km je stále v plánu na 27. června.

Kamery ONC-T & ONC-W1 se nevyužívají jen k optické navigaci, ale také pro hledání případných přirozených satelitů asteroidu Ryugu a pro měření jeho rotační periody. Ta činí přibližně 7,6 hodiny, což odpovídá předchozím měřením.

Žádné měsíčky nalezeny nebyly. Pozorovatelný limit velikosti byl kolem 50 cm, takže nějaká drobotina kolem Ryugu pořád obíhat může. Zdroj

Světelnou křivku asteroidu měřila i infračervená kamera TIR.


Materiály k tiskovce ze 14. června naleznete zde.

Images credit:
Ground observation team: JAXA, Kyoto University, Japan Spaceguard Association, Seoul National University
ONC Team: JAXA, University of Tokyo, Kochi University, Rikkyo University, Nagoya University, Chiba Institute of Technology, Meiji University, University of Aizu and AIST

Ryugu seen from a distance of 920 km

pátek 8. června 2018

Ryugu na tři pixely

Hayabusa2 v neděli 3. června ukončila práci svých iontových motorů, a tak se její navigační kamery mohly rozhlédnout, aby sonda mohla být co nejpřesněji navedena ke svému cíli.

Nepatrný světelný bod, kterým doposud asteroid Ryugu pro pozorovatele ze Země byl, začíná získávat rozměry!

Na snímku z 6. června ze vzdálenosti 2 600 km to jsou na šířku sice sotva tři pixely, takže ještě není ani vidět skutečný tvar asteroidu. Nicméně je to předzvěst následujících dnů a týdnů, kdy z těch několika obrazových bodů vyroste kosmický balvan.



Image credit
Ground observation team: JAXA, Kyoto University, Japan Spaceguard Association, Seoul National University
ONC team: JAXA, University of Tokyo, Kochi University, Rikkyo University, Nagoya University, Chiba Institute of Technology, Meiji University, University of Aizu and AIST

Ryugu seen from a distance of 2 600 km

neděle 27. května 2018

Juno potřinácté nad Jupiterovými mraky

Kamera JunoCam na družici Juno stále dobře funguje i po třinácti průletech nejbližším bodem dráhy kolem Jupiteru, a tak se můžeme kochat dalšími nevšedními pohledy na bouřlivou atmosféru krále planet.

PERIJOVE 13

NASA / JPL-Caltech / SwRI / MSSS / Kevin M. Gill

úterý 15. května 2018

Sokol na dohled Dračímu paláci

 Japonská sonda Hayabusa2 (hayabusa=sokol) 11. května pozastavila své iontové motory, aby sledovače hvězd na její palubě mohly nasnímat blízkozemní asteroid Ryugu (ryúgú-jó=dračí palác), z něhož hodlá ukořistit nějaké vzorky.


 Snímky se použijí pro optickou navigaci. Na jejich základě se bude přesně určovat vzájemná poloha sondy a asteroidu. Hayabusa2 už je od Ryugu jen pár desítek tisíc kilometrů. Začátkem června se dostane na 2 500 km, čímž započne závěrečná přibližovací fáze. Na začátku července už bude vzájemná vzdálenost pouhých 20 km. V následujících měsících pak bude probíhat mapování, sestup až na 1 km, gravitační měření, následně několik kontaktů s povrchem a odběry vzorků, mezi tím dojde také k vysazení několika malých landerů a během příštího roku přijde dokonce bombardování asteroidu impaktorem.


Images credit: JAXA | Kyoto University | Japan Spaceguard Association | Seoul National University